Rusko chystá ozbrojenou provokaci jako záminku pro invazi na Ukrajinu, zní z USA

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 14. 1. 2022 16:13
V Ženevě, Bruselu a Vídni se konalo tento týden hned několik schůzek. Diplomaté Ruska, Spojených států, NATO a evropských zemí jednali o ruských bezpečnostních požadavcích. Rusové však dávají najevo, že jsou naprosto nespokojeni, a rozhovory podle nich skončily krachem.
Muž v zákopech na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů.
Muž v zákopech na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů. | Foto: Reuters

"Nebudeme čekat věčně na odpovědi Spojených států a NATO," řekl na tiskové konferenci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. A dodal, že požadavek na návrat ruských vojáků od hranic s Ukrajinou do kasáren je nepřijatelný a že všechny komunikační kanály s Evropskou unií jsou nyní uzavřené.

Schůzky iniciovalo Rusko. Žádá NATO, Spojené státy a obecně Západ, aby se situace v Evropě vrátila do roku 1997. Aby aliance stáhla své jednotky z Polska a Rumunska a aby garantovala, že Ukrajina a Gruzie nevstoupí do NATO. Zároveň Moskva žádá Spojené státy a evropské země, aby nevyzbrojovaly Ukrajinu technikou, která podle ní může ohrožovat Rusko.

Základní ruský požadavek - slib nevzít do aliance Ukrajinu a Gruzii - podle ohlasů z jednání splněn nebyl. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že na odmítnutí ruské podmínky se shodují všechny členské státy. Z těchto závěrů vyplývá, že žádný nečlenský stát NATO nemá právo určovat si, kdo smí nebo nesmí být v alianci. A to platí i pro Rusko.

Moskva výměnou naznačovala možnost stažení sto tisíc svých vojáků od hranic s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin však odmítl výslovně vyloučit, že by ruská armáda mohla někdy na svého souseda zaútočit.

Podle Putina Západ využívá Ukrajinu k nátlaku na Rusko. Politici v USA a Evropě tvrdí zrcadlový opak: Putin využívá Ukrajiny a hrozbu invaze k nátlaku na Západ.

"Situace je vážná"

Během rozhovorů se diplomaté obou stran zjevně nepřiblížili k žádnému kompromisu. "Válečné bubny znějí velmi hlasitě. Situace je vážná," řekl například Michael Carpenter, velvyslanec USA v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Nejmenovaný evropský diplomat popsal deníku Financial Times složitá jednání v Ženevě. "Nevíme, zda Rusové vyjednávají, nebo jsou pořád ve fázi přípravy na vyjednávání," řekl o rozhovorech.

Co lze teď čekat od ruského prezidenta Vladimira Putina? "Armádní důstojníci přednesou Putinovi své návrhy pro případ, že krize bude eskalovat," řekl v ruské televizi náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Americká stanice CNN v pátek s odkazem na nejmenovaného představitele USA uvedla, že Washington má k dispozici informace zpravodajských služeb o tom, že Rusko chystá ozbrojenou provokaci, ze které obviní Ukrajinu a incident použije jako záminku k invazi. V podobném duchu se ve čtvrtek vyjádřil i poradce prezidenta Joea Bidena pro otázky národní bezpečnosti Mike Sullivan. CNN také informuje, že ruští operativci, kteří mají akci provést, jsou vycvičení pro boj ve městech, v používání výbušnin i provádění sabotáží.

"Pokud se nám v rozumné době nedostane konstruktivní reakce na naše bezpečnostní požadavky a pokud agresivní chování vůči Rusku bude pokračovat, budeme muset podniknout potřebná opatření, abychom zajistili strategickou rovnováhu a eliminovali nepřijatelné hrozby pro naši národní bezpečnost," uvedla ruská delegace při OBSE.

Lavrov na už zmiňované tiskové konferenci řekl, že Kremlu dochází trpělivost. "Západ to dotáhl do situace, kdy Rusko ztratilo trpělivost. Dlouho jsme zapřahali, teď už pojedeme," prohlásil muž, který stojí v čele ruské diplomacie osmnáct let.

Nejpesimističtěji a nejvíce "apokalypticky" zněl po neúspěšných jednáních v tomto týdnu polský ministr zahraničí Zbigniew Rau. Řekl, že v Evropě je hrozba války největší za posledních třicet let. Není ovšem jasné, zda si nevzpomněl na války na Balkáně či na východě Ukrajiny, nebo zda podle něj hrozí ještě větší konflikt.

Noví členové NATO?

Na obzoru ale vyvstává ještě jeden konfliktní bod mezi aliancí a Ruskem. Moskvě se nelíbí, že politici dosud neutrálních zemí Švédska a Finska začínají nahlas mluvit o vstupu do NATO kvůli ruské hrozbě. "Ti, kteří se snaží dotlačit Švédsko a Finsko do NATO, nerespektují suverenitu těchto dvou zemí," prohlásil v pátek Lavrov.

Mezitím Švédsko oznámilo, že kvůli ruským vojenským plavidlům v Baltském moři posílí své jednotky na ostrově Gotland. Ten leží 330 kilometrů západně od ruského Kaliningradu.

Video: Ukrajina posiluje oddíly domobrany

RFE - Ukrajina buduje domobranu | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

O místo policejního prezidenta se uchází jediný kandidát, dosavadní náměstek Vondrášek

Do nabídkového řízení na místo policejního prezidenta se přihlásil jeden kandidát. Na Twitteru to uvedlo ministerstvo vnitra. Během úterý však ještě mohou přijít přihlášky, které případní uchazeči poslali poštou. Česká televize a deník Právo v pondělí uvedly, že přihlášku do nabídkového řízení podal náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Současný policejní prezident Jan Švejdar ve funkci skončí k 31. březnu.

"Do nabídkového řízení se přihlásil jeden kandidát. Do dnešního večera však ještě mohou další včas podané přihlášky dojít poštou," uvedlo vnitro. Uchazeče podle ministerstva nyní posoudí poradní komise, která své závěry předloží ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN).

Švejdar své rozhodnutí požádat o uvolnění ze služebního poměru oznámil už v polovině loňského prosince. Informaci zveřejnil poté, co se s Rakušanem počátkem měsíce sešel. Rakušan v té době ještě nebyl jmenován do funkce.

Nabídkové řízení se týká členů bezpečnostních sborů zařazených v 11. platové třídě i příslušníků zpravodajských služeb. Pokud se uchazeče nepodaří najít touto cestou, následovat bude výběrové řízení. Do toho by se mohli přihlásit i další uchazeči, například šéf pražských policistů Tomáš Lerch, o němž jako o kandidátovi na policejního prezidenta v minulosti média spekulovala.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Zemědělcům se letos zvýší mzdové tarify o 4,19 procenta

Mzdové tarify v zemědělství letos vzrostou v průměru o 4,19 procenta. U nejnižších tarifních stupňů bude nárůst o něco vyšší. Vyplývá to z kolektivní smlouvy, kterou podepsali zástupci Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy se Zemědělským svazem ČR a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. Součástí dohody je i navýšení příspěvku zaměstnavatelů na penzijní připojištění zaměstnanců.

Podpisu dohody předcházelo vyjednávání, které začalo loni. Zemědělští odboráři požadovali zvýšení tarifů o 5,6 procenta a zvýšení příspěvku na penzijní připojištění o 100 korun měsíčně na 800 Kč. Loni rostly mzdové tarify v průměru o 3,2 procenta, navýšení tak kopírovalo předloňskou inflaci. Počet pracovníků v zemědělství předloni meziročně klesl podle ministerstva zemědělství o 0,2 procenta na 98 800 lidí. 

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Arriva autobusy odmítá kritiku odborů o podmínkách řidičů na Moravě

Společnost Arriva autobusy nesouhlasí s kritikou odborů, že řidiči v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji nemají dobré pracovní a sociální podmínky. S odboráři jedná, ke shodě zatím strany nedospěly. Od čtvrtka 20. ledna jsou někteří řidiči na Moravě ve stávkové pohotovosti.

Situace se ve třech krajích podle odborářů zhoršila po fúzi Arriva Východní Čechy a Arriva Morava. Podle nich řidiči nemají k dispozici rozpis práce a nemají například dostatečné bezpečnostní přestávky. Firma to odmítá. "Řidiči turnusy k dispozici mají, protože podle nich jezdí a zajišťují tak spojení pro cestující podle platných jízdních řádů. Bezpečnostní přestávky odpovídají platné legislativě. Odborovým organizacím jsme nabídli spolupráci při tvorbě turnusů a možnost podávat podněty k úpravám," uvedl mluvčí skupiny Arriva Jan Holub.

Zdroj: ČTK
Další zprávy