Moskva /od našeho zvláštního zpravodaje/ - Kde leží Polsko a Česko? Tato zdánlivě jednoduchá otázka se stala při úterních jednáních mezi EU a Ruskem předmětem zajímavé debaty. Podle Ruska se oba státy nacházejí ve východní Evropě, podle předsednické země EU Česka to je ve střední.
Nebýt této na první pohled banální pře, byla by čtyřicetiminutová tisková konference po moskevské schůzce představitelů EU a Ruska velmi nudná. Výměna názorů mezi českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem jí však dodala příchuť nezapomenutelného.
Postarala se o to zdánlivě nevinná žádost o vyjasnění evropského a ruského postoje k systému protiraketové obrany.
"Náš radar není rozhodně umístěn ve východní Evropě, to jen abychom si to ujasnili," snažil se Schwarzenberg poopravit tázajícího se novináře. "Ani o navrhovaném místě interceptorů v Polsku nemůžete říci, že je ve východní Evropě. Stačí se podívat na geografii."
Následná reakce ruského šéfdiplomata jasně potvrdila, že zde dochází ke střetu dvou paradigmat.
"Dovolím si ke Karlovi ještě jednu geografickou vsuvku," nenechal Lavrov Schwarzenbergovu poznámku bez povšimnutí. "Uvnitř OSN je skupina států, která byla vytvořena, aby zastupovala východoevropské státy. Je nutné si uvědomit, že Česko i Polsko jsou do této regionální skupiny také zahrnovány."
Schwarzenberg pak už nechal tuto záležitost bez dalšího komentáře, pobavení novináři však rychle pochopili, že tu nejde o geografii, ale o politický spor.
Lavrov totiž na tiskové konferenci opětovně odmítl, že by se Rusko bylo ochotno smířit s existencí americké radarové základny na české půdě a americkými raketami na polské. Ruský ministr zahraničí zůstal chladný i k nové nabídce Hillary Clintonové, která zazněla v úterý.
Na tiskové konferenci po setkání s Karlem Schwarzenbergem šéfdiplomatka USA poprvé připustila, že jsou Spojené státy ochotny zastavit výstavbu raketového štítu, pokud Írán přestane pracovat na svém jaderném programu.
"Jak řekl náš viceprezident - a já to podtrhávám - pokud uvidíme nějakou změnu v chování ohledně toho, o čem se domníváme, že je jejich snaha získat jaderné zbraně, tak potom budeme přehodnocovat," prohlásila Clintonová. "Bude to záviset na rozhodnutích íránské vlády."
Právě Rusko je mnohými považováno za rozhodujícího hráče, který by mohl - například výměnou za uspání amerického projektu protiraketového systému - Írán k ukončení jeho koketérie s jádrem přinutit.
"Rusko tuto věc nepojímá jako pomáhání někomu. Rusko v tomto jedná jako přímý účastník," odpověděl však chladně Lavrov na otázku českých novinářů, zda je Moskva po vyjádření Clintonové nyní ochotna pomoci USA íránský jaderný program ukončit.
Podle něj je jedinou cestou pokračovat v aktivitách, které tímto směrem vyvíjí Rada bezpečnosti OSN a Německo (tzv. skupina P5+1), i když současný vstřícný postoj nové administrativy USA je třeba podporovat.
Místo o to, kam zmiňované dva státy geograficky patří, tak debata ukázala, že jde spíše o dva názory, kam soupeřící strany chtějí, aby patřily.
