


Jako nátlakovou, krutou a neproveditelnou považují ruské ženy myšlenku „léčit“ je, aby chtěly mít děti. Podle ruských žen to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních 200 let, napsala agentura AFP.

Ruské ministerstvo zdravotnictví v únoru schválilo nové směrnice s doporučeními, aby zdravotníci posílali ženy, které nechtějí mít děti, k psychoterapeutům s cílem „podpořit u nich pozitivní postoj k mateřství“. Ale podle žen, se kterými AFP hovořila, nebude plán fungovat.
„Nevidím se jako matka a nevidím ani žádný důvod, proč by mě dítě učinilo šťastnější,“ řekla 25letá IT odbornice Marija. „Možná svůj názor změním. Ale tento stát dělá vše pro to, aby se tak nestalo,“ dodala.
Rusko se ocitlo uprostřed demografické krize, kdy porodnost činí 1,4 dítěte na ženu, což je hluboko pod hranicí 2,1 dítěte, kterou demografové považují za potřebnou k zachování populace na současné úrovni. Nasazení stovek tisíc mladých mužů do bojů na Ukrajině za poslední čtyři roky problém ještě zhoršilo.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně varuje, že země by mohla čelit „úplnému vymření“, pokud se nízká porodnost nezmění. Marija ale vládní snahy vyvést Rusko z demografické stagnace označila jako „k pláči“.
„Utahování šroubů, znemožnění přístupu k bezpečným potratům, vymývání mozků lidem, chvástání se údajně velkými příspěvky (na děti) a posílání žen k psychologům - to je kruté a naprosto neúčinné,“ řekla. „Každý ví, co ženy opravdu chtějí: sociální jistoty, odpovídající příjmy, dostupné bydlení a ze všeho nejvíce klid a bezpečí,“ řekla.
Vedle nových doporučení posílat ženy k psychoterapeutům zakázali ruští zákonodárci takzvané „propagování bezdětnosti“, kdy postavili mimo zákon debaty v médiích o rozhodnutí nemít děti. Těm, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta až 400 tisíc rublů (104 tisíc Kč). Úřady v uplynulých letech také zpřísnily zákony o potratech, kdy donutily soukromé kliniky ve většině regionů tento zákrok zakázat.
„Nejdříve je třeba vytvořit podmínky, které by ženu skutečně přiměly chtít dítě. A ne na ni jakkoli tlačit,“ řekla 29letá Anastasija, která je dětskou rehabilitační specialistkou. Anastasija uvedla, že její důvody, proč dítě nechce, jsou finanční.
„Moje měsíční výplata činí asi 100 tisíc rublů (26 tisíc Kč). Nevím, jak by dnes bylo možné našetřit si na byt,“ řekla. Pokračující ruský útok na Ukrajinu a mezinárodní sankce mimo jiné zažehly inflaci. Úroky hypoték vyletěly až na 20 procent.
Anastasija ale poukázala také na „chybějící otcovskou kulturu“. V Rusku, jak řekla, se jen málo mužů podílí na výchově dětí. Po rozvodu muž odejde a žena zůstane na děti sama. Rusko má podle různých průzkumů jednu z největších rozvodovostí na světě.
Učitelka angličtiny Margarita, která nemůže mít děti ze zdravotních důvodů, se obává, že iniciativa ministerstva zdravotnictví „způsobí ještě více škod na duševním zdraví žen, protože je postaví na úroveň vyvrhelů“.



Iniciativu ale kritizují i matky, se kterými AFP hovořila. „Věřím, že žena má mít právo nechtít dítě. Proč rodit, když nechcete? Proč nutit ženy přivést na svět nechtěné děti?“ řekla 45letá lékařka a dvojnásobná matka Irina.
Naopak muži dotazovaní AFP byli méně znepokojeni. Směrnici ministerstva zdravotnictví považuje 49letý Maxim za pouhé doporučení. A rozhodnutí nemít děti? „To je nezdravé,“ řekl.






V době, kdy jsou navigační aplikace naprosto běžnou záležitostí, může rozložení papírové silniční mapy vypadat jako absurdní gesto. Ale i zdánlivě zbytečné mapy mohou být stále velmi užitečné při přípravě cesty, při hledání netradičních tras, anebo při obyčejném snění o úniku z běžné reality, napsala agentura AFP.



Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.



Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.