Londýn - Milovníkům mořských plodů nechybí v jejich jídelníčku pravidelná dávka mikroplastů. Vyplývá to z nové studie vydané ve vědeckém časopisu Proceedings.
Podle ní totiž mořské ryby čím dál více lákají zbytky nerecyklovaných plastů, které končí v oceánech. Ty se pak dostávají lidem na talíře, potažmo do jejich žaludků.
Ryby přitom plasty dokonce samy vyhledávají. "Slyšel jsem vědce i laiky tvrdit, že (v moři) je tolik plastu, že na něj tito živočichové narazí a konzumují ho bezmyšlenkovitě," říká spoluautor studie Matthew Savoca z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru.
"Lidé, kteří vědí něco o způsobu shánění potravy u zvířat a studují to, ale tuší, že to není pravda," dodal Savoca pro časopis Popular Science.
Přitažlivé aroma
Podle něj láká ryby na mikroplastech jejich aroma. Plasty totiž zřejmě páchnou podobně jako jejich přirozená potrava, takže je tito živočichové cíleně vyhledávají.
A nemají problém je najít.
Lidstvo za posledních 65 let vyprodukovalo přes 8 miliard tun plastu, který až příliš často končí právě v oceánech.
V roce 2014 v něm plavalo podle studie zveřejněné v časopisu Science pět bilionů kusů z umělé hmoty. Každý rok skončí v mořích zhruba 5 až 13 milionů tun plastového odpadu.
Plast se za nějakou dobu v moři rozloží na drobné částice známé jako mikroplast. Ten pak pojídají ryby a jiní mořští živočichové.
Oblíbený pokrm ančoviček
Krmí se jím i sardele, milovníkům ryb známé pod kulinářským názvem ančovičky.
Skupině chycených rybiček vědci nabídli drobné plasty vytažené z mořské vody a stejné kousky plastů, které pro změnu nikdy ve vodě nebyly.
K jejich překvapení sardele reagovaly na plasty z moře stejným způsobem, jako reagují na normální potravu.
Podle Matthewa Savocy je to tím, že na povrchu drobných plastových částic plujících v mořské vodě se časem uchytí řasy. Ty pak produkují látku, kterou ryby využívají při vyhledávání potravy.
"Výzkum ukazuje, že to pro ryby může být mnohem víc matoucí, než jsme předpokládali," cituje Savocu tentokrát britský list The Guardian.
"Pokud plast vypadá a voní jako jídlo, je pro zvířata, jako jsou ryby, mnohem obtížnější ho od jídla odlišit."
Pozor na plasty
Zamoření oceánů plastovým odpadem může mít tedy podle vědců ještě vážnější následky, než se dosud předpokládalo.
Míra nebezpečí mikroplastů pro lidské zdraví zatím není ještě úplně prozkoumána. Lidem ale podle vědců rozhodně neprospívá.
Výroba plastů pro spotřební účely mezitím neklesá. Týká se to hlavně plastových lahví, kterých se na světě produkuje tolik, že ani není v lidských silách stíhat je všechny recyklovat.
Podle obhájců životního prostředí bude do roku 2050 v mořích dokonce víc plastů než ryb.
