reklama
 
 

Pijeme z PET lahví, které přežijí naše pravnuky. Přečtěte si vše o plastech v mořích

Aktualizováno 8. 7. 2018 15:41
Je to environmentální katastrofa, podle OSN dokonce "planetární krize". Plastů bude v oceánech do poloviny století více než ryb. Už teď pluje v mořích přes čtvrt milionu tun plastového odpadu. Jedné PET lahvi přitom trvá 450 let, než se rozloží. Odpadu neunikne ani člověk - čtyři pětiny pitné vody na světě obsahují mikroplasty. Na igelitový pytlík narazíte v Mariánském příkopě i na opuštěném ostrově.

Mořská želva zamotaná v rybářských sítích, vyvržená velryba s žaludkem plným igelitových tašek, mořský koník držící se vatové tyčinky. K podobným případům dochází stále častěji. Oceány jsou plné plastového odpadu. Stovky až tisíce živočichů zamotaných do igelitů a odpadků vyplaví moře na pláž každý rok. A stejně tak každý rok zemře jeden milion mořských ptáků kvůli tomu, že se do odpadků zamotají nebo je pozřou a ucpou si trávicí trakt. Loni vědci navíc objevili plasty i v pitné vodě nebo v žaludcích hlubokomořských živočichů. Podle OSN jde o “planetární krizi”.

+ zvětšit× zmenšit

Celkem ve světových oceánech plave více než 268 000 tun plastů. Nebo také přes 5,2 bilionu plastových kousků. Takové množství by mohlo 425krát omotat zeměkouli podél rovníku.

Alarmující čísla zjistili vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksonem, kteří mezi lety 2007 a 2013 uskutečnili celkem 24 výprav s cílem zmapovat znečištění oceánů plastovým odpadem. A to se zaměřili pouze na plasty, které plují na hladině. Některé další studie odhadují, že až 70 procent plastového odpadu skončí na mořském dně i více než 6000 metrů pod hladinou. Objevil se i v nejhlubším místě na planetě - v bezmála 11 kilometrů hlubokém Mariánském příkopě našli badatelé igelitovou tašku.

Plasty se už našly i na tom nejopuštěnějším místě na Zemi, v tichomořské oblasti Point Nemo. Vědci zjistili, že ve vodách tam plave až 26 kusů plastu na metr krychlový. Nejblíže k Point Nemu má přitom posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když zrovna letí kolem. Nejbližší obydlenou oblastí jsou totiž Velikonoční ostrovy, vzdálené 2700 kilometrů.

Celkem 57 procent plastového odpadu pluje na severní polokouli, nejvíce v severní části Tichého oceánu. Právě tam se nachází takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna. Vinu za to částečně nese rybářský průmysl, který znečišťuje oceán sítěmi, návnadami a dalším rybářským vybavením. Rybářský odpad pak představuje katastrofu pro mořské živočichy. Podle neziskové organizace World Animal Protection zabije ročně na sto tisíc velryb, ryb, lachtanů, želv a dalších zvířat žijících v oceánech.

Na jižní polokouli je nejvíce znečištěný Indický oceán, ve kterém plave víc plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy plastů×

Velká tichomořská odpadková skvrna (na mapě první zleva) není jediným ostrovem odpadků. Podobných umělých ostrovů pluje ve světovém oceánu šest. Celkem se v nich vznáší 268 950 tun plastů (5,25 bilionu plastových kusů).

Plast plovoucí na hladině (kusy | tuny)

23 150 tun

247 mld. kusů

96 400 tun

56 470 tun

1 990 mld. kusů

930 mld. kusů

59 130 tun

1 300 mld. kusů

21 020 tun

12 780 tun

491 mld. kusů

297 mld. kusů

Množství

v tunách

Sever Tichého
oceánu

Jih Tichého
oceánu

Severní
Atlantik

Jižní
Atlantik

Středozemní
moře

Indický
oceán

Zdroj: Plastic Pollution in the World’s Oceans, Marcus Eriksen, University of Connecticut

Kdo vypouští nejvíce plastu do moře×

Více než polovina veškerého plastu, který skončí v mořích, pochází z těchto pěti zemí: z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu. Nejvýše postavenou vyspělou zemí v žebříčku znečišťovatelů jsou Spojené státy, které jsou na 20. místě.

Kliknutím na jednotlivé oblasti si zobrazíte podrobnosti

zvětšit schéma

Zdroj: Numerické modelování plovoucích úlomků ve světových oceánech, L.C.-M. Lebreton, S.D. Greer, J.C. Borrero

Plasty nás přežijí×

Plastový odpad v současné době představuje environmentální katastrofu. Plastům, které plavou v moři nyní, bude trvat desítky, ne-li stovky let, než se rozloží.

rybářský vlasec 600 let
PET lahev 450 let
hliníková plechovka 200 let
polystyrenový pohárek 50 let
igelitová taška 1020 let
cigaretové filtry 1 rok až 5 let

Jak se plastový odpad dostane do moře?×

Do moře se plastový odpad může dostat ve velkém třeba během přírodní katastrofy. Studie, která vyšla letos v časopisu Scientific Reports, odhaduje, že například zemětřesení v Japonsku v roce 2011 má na svědomí až 20 procent veškerého plastu, který se za poslední dobu v oceánech nashromáždil.

Řeky, kterými se dostává do moře nejvíce plastů

Podle loňské studie německých vědců ale 90 procent plastů do moří přitéká z deseti velkých řek. Osm z nich je v Asii a dvě - Nil a Niger - v Africe. Jsou to řeky protékající nejhustěji osídlenými oblastmi.

ostatní řeky

Hmotnost plastů100 000 tun

Celkem tun v oceánech

Amur

Jang-c’-ťiang

Žlutá řeka

Chaj-che

Jang-c’-ťiang

Indus

Nil

Perlová řeka

Ganga

Niger

Mekong

Graf: Amanda Montañez; Source: “Export of Plastic Debris by Rivers into the Sea,” by Christian Schmidt et al., in Environmental Science & Technology, Vol. 51, No. 21; November 7, 2017

Tři čtvrtiny plastu pocházejícího od pětice největších znečišťovatelů (Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam) jsou odpad, který lidé jen tak pohodí ven. Zbytek tvoří odpad z nelegálních skládek nebo z těch, které jsou příliš blízko pobřeží a řek. Zhruba dvě miliardy lidí na světě žijí v místech, kde nefunguje svoz odpadu.

Jsme závislí na plastu?×

Znečištění oceánů se ale nedá svádět jen na rozvojové země. Ani lidé v Evropě nebo v USA se příliš neobtěžují s recyklací.

Jeden z největších problémů v recyklaci představují PET lahve. V roce 2016 se jich na světě prodalo více než 480 miliard, recyklovat se podařilo ale jen polovinu z nich. A jen sedm procent z recyklovaného materiálu bylo nakonec použito na výrobu nových lahví. Proč? Je lepší a levnější vytvořit nové plastové lahve, které navíc lépe vypadají - jsou průzračné, hladké a zákazníkům se lépe prodávají.

V USA je každou hodinu použito 2,5 milionu PET lahví. Na celém světě se každou minutu prodá milion PET lahví.

Kde plasty končí?

Z 27 milionů tun plastu vyrobeného v roce 2016 v Evropské unii skončilo 27 % na skládce, 42 % bylo spáleno a zbytek byl recyklován. Konkrétně 19 % v zemích EU a 12 % mimo EU.

recyklováno

spáleno

EU

USA

uloženo

na skládce

Z 33,3 milionu tun plastu vyrobeného v roce 2016 v USA skončilo 75,5 % na skládce, 15 % bylo spáleno a 9,5 % recyklováno.

Na co se vyrábí nejvíce plastu?×

Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Zhruba polovina z tohoto množství vznikla v posledních 14 letech. Jenže podle odhadů se pouhých devět procent veškeré produkce recyklovalo. Dalších 12 procent se spálilo a zbylých 79 procent plastového odpadu znečistilo životní prostředí.

V současné době se ročně vyrobí zhruba 300 milionů tun plastu. Ten je natolik rozšířený, že recyklační systémy nestíhají. Podle OSN bude do roku 2050 plavat v oceánech více plastů než ryb.

V roce 2016 se vyrobilo

280

milionů tun plastu

Obaly

Budovy a stavby

Spotřebiče, nábytek, lék. přístroje

40 %

20 %

17 %

10 %

6 %

4 %

3

8 milionů tun plastů

skončí každý rok

v oceánu

Elektronika

Automobily

a nákladní vozy

Domácnost,

sport

Zemědělství

Čína

Evropa

USA, Kanada a Mexiko

Asie (kromě Číny a Jap.)

Blízký východ a Afrika

Střední a Jižní Amerika

Japonsko

Země býv. Sov. svazu

 

 

29 %

19 %

18 %

17 %

7 %

4 %

4 %

2 %

 

V roce 2016 se vyrobilo

280

milionů tun plastu

Obaly

Budovy a stavby

Ostatní

40 %

20 %

17 %

Spotřebiče, nábytek,

lék. přístroje

8 milionů tun plastů

skončí každý rok

v oceánu

Čína

Evropa

USA, Kanada a Mexiko

Asie (kromě Číny a Jap.)

Blízký východ a Afrika

Střední a Jižní Amerika

Japonsko

Země býv. Sov. svazu

 

 

29 %

19 %

18 %

17 %

7 %

4 %

4 %

2 %

 

Jaký druh plastů se do moře nejčastěji dostane?×

Autoři studie Plastic Pollution in the World’s Oceans zaznamenali, jaký druh odpadu v mořích končí. Nejčastěji naráželi na kuličky z kuličkových deodorantů, z větších kusů šlo o zubní kartáčky, kbelíky, skákací míče, plastové lahve a pantofle.

Dalším odpadem, který v mořích končí, je i rybářské vybavení. Oblast na sever od Austrálie je známá takzvanými ”sítěmi duchů“. Členové projektu GhostNets Australia tu v roce 2004 našli a posbírali více než 13 000 ztracených rybářských sítí.

Ze čtyři roky staré studie publikované v časopisu Conservative Biology vyplývá, že jen v této oblasti uvázlo v ”sítích duchů“ 4866 až 14 600 želv.

+ zvětšit× zmenšit

Mikroplasty×

Moře a oceány ale nejvíce znečišťují plasty, které nejsou vidět. Celých 92 procent z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu tvoří takzvané mikroplasty. To jsou malé částečky, jejichž průměr je menší než 5 milimetrů.

Drobné plastové kousky jsou všude. Nevyhnou se jim ani zdánlivě panenské zátoky bez lidského osídlení. Doktorka Jennifer Laversová z Tasmánské univerzity v roce 2015 objevila na neobydleném, skalnatém korálovém Hendersonově ostrově uprostřed Tichého oceánu 18 tun plastového odpadu. Tento ostrov porostlý deštným pralesem je tak nejznečištěnějším místem na světě.

Mikroplasty se navíc dostanou i do těl mořských živočichů. Končí pak často na našich talířích.

Mikroplasty obsahuje i 80 procent kohoutkové vody ve světě. Do vody se mikroplasty dostanou například praním oblečení, které obsahuje mikrovlákna. Mezi tyto materiály patří fleece, nylon a také všechny nepromokavé látky a ty, ze kterých se šije naprostá většina sportovního oblečení. Mikroplasty obsahuje i kosmetika.

Co se proti tomu dá dělat?×

Proti znečištění životního prostředí plasty se nejlépe bojuje omezením jejich používání. Mnoho zemí už proto přistoupilo k regulaci některých plastových výrobků, především těch na jedno použití. Naposledy Evropská komise přistoupila k rozhodnutí, které zakáže používání jednorázových plastových brček, nádobí a dalších výrobků.

V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a jsou země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon. Nejpřísnější tresty za používání igelitek platí v Keni, kde za jednu plastovou tašku hrozí jejímu majiteli vězení nebo vysoká pokuta.

Za igelitku vězení, jednorázovými příbory se nenajíte. Takhle svět vyrazil do boje proti plastům ›

Čištění oceánu×

Letos v létě chtějí vědci otestovat přístroj na čištění oceánu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, která se rozkládá mezi Havají a Kalifornií. Jde o největší koncentraci nejen plastového odpadu ve světovém oceánu. Čisticí systém, který vymyslel teprve 18letý Nizozemec Boyan Slat, by měl do pěti let vyčistit polovinu skvrny. Stroj na vyklízení plastů z moře vyvíjí nezisková organizace The Ocean Cleanup, kterou sám založil.

Přístroj je paradoxně vyrobený především z plastu. Dvanáctimetrové trubky jsou spojené do dlouhé hadice a nafouknuté vzduchem, aby pluly na hladině. Na ně jsou připevněné nylonové pláty, které tvoří jakousi obří lopatku na smetí a budou chytat plastový odpad proudící mořem. Ten pak posbírají lodě, které na místo vyrazí každých několik týdnů. Stroj by neměl ohrozit ryby, které ho mohou podplavat.

načítám grafiku

Fotografie: Reuters | Shutterstock | The Ocean Cleanup | Aktuálně.cz

autoři: Simona Fendrychová, Jiří Kropáček | 22. 6. 2018 10:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama