Moldavsko a Podněstří:Příliš mnoho zájmů

David Koubek
26. 1. 2006 8:00
Kišiněv – Do patnáct let trvajícího sporu o Podněstří je zapojeno Rusko, Ukrajina, OBSE, EU i USA. Teď se do něj chce vložit Rumunsko.

"Rumunsko pracuje na plánu řešení podněsterského konfliktu, které chceme navrhnout západním partnerům i zemím na břehu Černého moře," oznámil podle moldavského deníku Flux rumunský prezident Traian Basescu.

Právě dnes začíná v Kišiněvě další kolo rozhovorů o budoucnosti čtyřmilionové Moldávie a sedmisettisícového Podněstří. Rumunsko do nich zatím zapojeno není. S oběma znesvářenými stranami jedná Rusko, Ukrajina, mezinárodní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a od minulého roku i Evropská unie a USA.

Dohoda o budoucnosti obou "zemí" je nezbytná pro to, aby se Moldavsko mohlo začít ucházet o členství v Evropské unii.

Patnáct let na břehu Dněstru

Svár západního a východního břehu Dněstru už se táhne patnáct let, prožil krátkou občanskou válku, a dodnes ho nikdo nevyřešil. Strany zapojené do jednání zatím každý návrh smetly ze stolu.

Jednání ale pokročila poté, co se vloni změnila vláda na Ukrajině a do rozhovorů se vložila Evropská unie a Spojené státy. Vyjednavači se dohodli, že v Podněstří by se měly konat demokratické volby, které měly pomoci říci, co vlastně sedm se tisíc Dněstřanů chce.

Foto: Tomáš Daněk

Na východním břehu Dněstru totiž už od občanské války v roce 1992 vládne jediný člověk, a také díky němu je jeho země popisována jako hnízdo zločinu, překupnictví a praní špinavých peněz.

Prezidenta Igora Smirnova vystihl Jan Havránek v Respektu takto: "Byznysmen, který profituje z izolovanosti své enklávy, ilegálního obchodu a napojení této činnosti na politické kruhy na Ukrajině i v Rusku. Neplatí pro něj žádné mezinárodní standardy, nepodléhá žádné kontrole. Demokratizace je pro něho synonymem ztráty zisku a moci."

Volby se konají, ale nikdo je neuznává

V Podněstří se volby konají, ale podobně jako samotnou republiku je nikdo neuznává. Naposledy se volil parlament - nejvyšší sovět loni 11. prosince. Výsledky neuznala ani Moldávie, ani mise OBSE, která dříve dohlížela na další evropské "problémové" oblasti. "Máme rozhodně jiný pohled na to, co jsou demokratické volby," řekl vyjednavač OBSE v Moldavsku William Hill.

Pořádek a klid v oblasti nutně potřebuje i Evropská unie. Moldávie a Podněstří společně se svými problémy bude totiž po rozšíření unie o Rumunsko "hned za dveřmi". Bruselu se nelíbí především to, že přes samozvanou republiku se pašuje vše od zbraní po lidi. Evropská unie loni dokonce vyslala své policejní jednotky, aby posílila dohled na hranici Podněstří a Ukrajiny.

Ani v případě odtržení Podněstří však nebude klid, protože území zůstane stejně blízko, jako je dnes. O vstup do Evropské unie totiž usiluje i Moldavsko.

Klíčový rok

#reklama

"Rok 2006 rozhodne o šancích Moldavska na získání statutu přidružené země a poté i kandidátské země na členství v EU," řekl moldavský ministr zahraničí Andrei Stratan minulý týden v Bruselu. Jednání v letošním roce tak budou pro celý region klíčová.

Rumunsko v úterý oznámilo, že chce od začátku příštího roku zvolnit vízový režim s Moldavskem a rumunský prezident Basescu už vidí své bývalé krajany Moldavany stejně jako svou zemi v EU. "Rumunský národ se v Evropské unii znovu sjednotí," prohlásil Basescu.

Rumunský prezident však považuje za součást Moldavska i Podněstří. "Rumunské stanovisko se nemění. Území na východ od Dněstru od země nelze oddělit," řekl o víkendu v rumunské televizi.

Nemění se ale ani stanovisko podněsterského "bosse" Smirnova. "Dněstr je nezávislý stát. Nikdy jsme se nepletli do domácích záležitostí Moldavska a žádáme, aby i ostatní státy se chovaly stejně," řekl po prosincových volbách.

 

Právě se děje

Další zprávy