Předtím při průletu zemskou atmosférou Orion zvládl nejkritičtější část testovací cesty, během níž se dostal od Země dál, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro lidskou posádku.
Poslední fázi jeho návratu americká kosmická agentura NASA zahájila dnes krátce po 18:00 středoevropského času. Do pozemské atmosféry modul vstoupil o necelých třicet minut později rychlostí bezmála 40.000 kilometrů za hodinu. Nový, nikdy netestovaný štít při tom musel vydržet teplotu až 3000 stupňů Celsia, tedy zhruba polovinu úrovně, jíž dosahuje povrch Slunce.
NASA v této fázi vyzkoušela nový způsob návratu z kosmických misí, který umožní přistání na předem vybrané místo s mnohem větší přesností, než tomu bylo doposud. Orion se při manévru nejprve lehce zanořil do zemské atmosféry, která zpomalila jeho rychlost až na zhruba 520 kilometrů za hodinu. O další sestup se pak postaral systém 11 padáků vyrobených z více než deseti kilometrů čtverečních materiálů.
"Dopad do Tichého oceánu byl ukázkový," uvedl komentátor NASA poté, co se Orion snesl do vod poblíž Kalifornského poloostrova, pět námořních mil (9,2 kilometru) od americké lodi USS Portland. Modul vznášející se nad hladinou a jeho posádku - tři figuríny vybavené senzory - rychle obkroužily helikoptéry a menší plavidla.
Orion nyní čeká několikadenní přesun do amerického města San Diego. Pár dalších dní pak stráví na cestě do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, kde jeho stav a data sesbíraná během mise detailně prozkoumají technici.
Orion na oběžnou dráhu vynesla 16. listopadu raketa Space Launch System (SLS), o pět dní později objekt poprvé dosáhl Měsíce. K jeho povrchu se tento týden při návratu na Zemi přiblížil až na 127 kilometrů. Při cestě do kosmu také Orion pokořil rekord vesmírných plavidel navržených pro posádku, když 28. listopadu dosáhl vzdálenosti 432.208 kilometrů od Země a bezmála 69.000 kilometrů od povrchu Měsíce. Předchozím držitelem rekordu z roku 1970 byla posádka mise Apollo 13.
Úspěšný návrat na Zemi je pro NASA významným milníkem programu Artemis. Příští mise plánovaná na rok 2024 totiž vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání lidské posádky přímo na lunárním povrchu.
Astronauti naposledy přistáli na Měsíci přesně před půl stoletím, 11. prosince 1972. Američané Eugene Cernan a Harrison Schmitt z posádky Apolla 17 tam následně strávili tři dny průzkumem.
Cílem programu Artemis je nejen prostý návrat člověka na Měsíc, ale také následné založení dlouhodobé lunární kolonie, která by měla sloužit jako odrazový můstek pro ještě ambicióznější projekt budoucích letů na Mars.
Právě ukončená cesta kosmické lodi Orion přišla NASA na čtyři miliardy dolarů (92,4 miliardy korun).
