Služebnou v pekle. Ženy láká práce na Blízkém východě, vrací se zbité a bez peněz

Jana Václavíková Jana Václavíková
22. 3. 2019 18:35
Mary se narodila v Keni, a když dostatečně zestárla, rozhodla se vyjet za prací do Jordánska, aby zaopatřila rodinu. Po návratu domů ale žádné peníze nepřivezla. Nepřišla dokonce ani po svých, z letadla přijela na kolečkovém křesle. Byla zbitá a téměř polovinu jejího těla pokrývaly popáleniny, se kterými strávila přes měsíc v nemocnici. Krátce poté Mary na následky zranění zemřela. Jordánský soud její smrt uzavřel jako následek osudu.
Záběr z dokumentu Služebnou v pekle.
Záběr z dokumentu Služebnou v pekle. | Foto: Jeden svět

Situace, do jaké se Mary dostala, není pro africké a asijské služebné na Blízkém východě ojedinělá. Řada žen sem míří za výdělkem. Místo zlepšení životní situace se ale často stávají oběťmi moderního otroctví, kdy je čekají dlouhé hodiny nucené práce, fyzické a sexuální obtěžování - to vše bez vidiny slíbené výplaty.

Stejně jako v případě Mary. Její rodina nedostala po její smrti od Jordánska žádné odškodnění ani Maryinu slíbenou mzdu. Přitom zatímco v zemi pracovala, manžel a čtyři děti o jejím strádání nevěděli. Mary musela svůj mobil odevzdat zaměstnavateli.

Záběr z pohřbu Mary.
Záběr z pohřbu Mary. | Foto: Jeden svět

"Problém je horší, než si umíme představit. A to se o většině případů ani nedozvíme," říká pro Aktuálně.cz Soren Klovborg, režisér dánského dokumentárního filmu Služebnou v pekle, který situaci na Blízkém východě zmapoval.

Dokument byl v Česku poprvé uveden v rámci filmového festivalu o lidských právech Jeden svět.

Podle Klovborga je v zemích Blízkého východu až 2,8 milionu služek pocházejících z patnácti až dvaceti afrických a asijských zemí. Dovolit si je může i rodina s nižšími příjmy, služebná je vyjde od 150 do 450 dolarů měsíčně (v přepočtu 3500 až 10 000 korun). Vaří, uklízí, stará se o děti. "Je pro ně levnější mít služku než posílat děti do školky," říká Klovborg.

"Nejlevnější jsou ženy z Bangladéše, protože neovládají cizí jazyk a pocházejí z odlehlých vesnic. Všichni to vědí. Naopak když zavoláte do agentury a chcete Filipínku, tak vám řeknou, že ta je dražší. Každá z agentur v Libanonu má rozdílné ceny podle národnosti služebné," dodává režisér.

Jeho slova v samotném filmu potvrzuje i jeden z jordánských agentů, který služebné dodává. "Filipínky jsou první třída. Ghaňanky třída dva. Služebnice ze Srí Lanky číslo tři. A čtvrtá třída jsou Bangladéšanky," vypočítává.

Bez pasu a mobilu

Přestože mají služebné z vyjmenovaných zemí odlišné platové podmínky, jedno, co mají společné, je vstup do tzv. kafaly - systému sponzorství, ve kterém zaměstnavatel přebírá zodpovědnost za služebnou. Podle Klovborga právě kafala způsobuje, že zaměstnavatelé berou služebnou jako něco, do čeho investovali a co chtějí kontrolovat.

"Přeberou kontrolu nad člověkem tím, že mu zabaví pas. Ony pak nemůžou utéct, protože kdyby je policisté zastavili na ulici bez dokladů, půjdou do vězení," vysvětluje režisér, podle kterého je právě odebírání pasů naprosto běžné.

Režisér dokument Soren Klovborg.
Režisér dokument Soren Klovborg. | Foto: Jeden svět

Stejně jako doklady jsou ženám zabavovány i mobily. Mnohé z nich se tak po dobu dvou let, na kterou mívají uzavřenou smlouvu, nemohou spojit s rodinou.

"Pracující matka tří dětí z Filipín čelila zneužívání. Když utekla, musela zůstat v útulku celý rok, protože neměla pas. Po návratu domů ji její dvě nejmladší děti ani nepoznaly, protože odjela, když byly velmi malé. […] Křičely, když je chtěla obejmout," popisuje rozšířenou situaci režisér.

"Rozhodla jsem se, že i kdybych zemřela, je to lepší než zažívat to, co jsem zažívala," říká v Klovborgově dokumentu pro britskou televizi BBC Jessica z Keni. I ta skončila v útulku. Poté co ji její zaměstnavatel sexuálně obtěžoval, slezla po svázaných prostěradlech z okna ve třetím patře a utekla.

Také v Saúdské Arábii

Mezinárodní televizní stanice Al Araby uvádí, že až 65 procent služek v Libanonu vypovědělo, že zažily podmínky nucené práce a otroctví. Podle statistik citovaných v dánském dokumentu byly v Libanonu v roce 2016 každý týden odesílána těla dvou služebných zpět domů. Většina z nich spáchala sebevraždu, další zemřely při neúspěšném pokusu o útěk, na podvyživení nebo na následky zranění způsobené jejich zaměstnavatelem.

Za vysokým počtem sebevražd stojí často i dluhy, které si služebné udělají před odletem, aby zaplatily za letenku. Anebo hrozba, že by se domů vrátily bez slibovaného výdělku.

Klovborg tvrdí, že ještě horší případy otroctví a mučení se dějí v Saúdské Arábii. Tam ale nezískal povolení natáčet.

Britský deník The Guardian například zmiňuje případ z roku 2010, kdy saúdskoarabští zaměstnavatelé týrali svou služku ze Srí Lanky obzvláště brutálním způsobem. Protože si stěžovala na náročnost své práce, podle srílanských úřadů jí pár zatloukl do těla dvě desítky hřebíků.

"Když se bavíme o zneužívání, lidé si často představí muže. V mnoha případech jsou ale útočnicemi ženy, které bijí a mučí jiné ženy. V Saúdské Arábii mohou být jednou ze dvou nebo tří manželek, a tak jsou samy pod tlakem. Pak přijde někdo, kdo třeba udělá chybu s pračkou nebo něco omylem zapálí," popisuje jedno z pro něj nejpřekvapivějších zjištění režisér.

Riziko, které může poslat dítě do školy

Podobné incidenty přiměly keňskou vládu v roce 2014 k vydání zákona, který zakazoval občanům cestovat za prací do Saúdské Arábie, Jordánska a Libanonu. Na dodržování zákazu ale nikdo nedohlížel. Nakonec byl v roce 2017 zrušen.

Navíc zákazy ani varování řadu žen od práce na Blízkém východě neodradí. "Uvědomují si riziko, ale doufají, že budou mít štěstí, dostanou zaplaceno a nebude je nikdo bít," říká Klovborg. I malá mzda může zajistit budoucnost dětem, které ženy nechaly doma. 

"Když máte šestileté dítě, které jinak nebude chodit do školy, udělali byste to? Myslím, že ani nemusíme být v jejich situaci, abychom dokázali pochopit, proč to dělají," vysvětluje motivaci žen režisér.

Video: Novodobé otroctví v ČR? Sexuální vykořisťování i práce v továrnách, říká expertka

Česká republika je pro novodobé otroctví cílovou zemí, není proti vykořisťování imunní, říká Martina Učníková z nadace Walk Free Foundation. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy