Mlha a hněv prezidenta. Za pád u Smolenska mohou Poláci

Radim Klekner Radim Klekner
12. 1. 2011 15:37
Ruská komise: Piloti vystavení tlaku prezidenta Kaczyńského se dopustili několika chyb.

* Bratr Lecha Kaczyňského zprávu ruské komise odmítá jako "špatný vtip" * Závěry Rusů kritizovala i vláda premiéra Tuska

Moskva - Posádka polského letounu, který se loni v dubnu zřítil u Smolenska, se příliš obávala hněvu prezidenta Lecha Kaczyńského, jenž chtěl za každou cenu dodržet harmonogram ceremoniálu k uctění památky polských důstojníků zavražděných v Katyni.

Rozhodla se proto přistát na smolenském letišti navzdory zcela nevyhovující viditelnosti a pod velkým psychickým tlakem se dopustila několika chyb. K tomuto závěru dospěla ruská expertní komise, která ve středu předložila svou zprávu k tragédii u Smolenska.

"Bude se vztekat," prohlásil navigátor letounu těsně před havárií na adresu Kaczyńského.

"Pokud nepřistaneme, pustí se do mne," tvrdil ve stejném duchu pilot stroje Arkadius Protasiuk. Ten jediný z celé posádky rozuměl dokonale rusky.

Podle ruských leteckých expertů slova pilotů zřetelně zaznamenaly černé skříňky nalezené po nehodě. Kromě Kaczyńského při ní na palubě vládního tupoleva Tu-154 zahynulo dalších 95 osob . Vesměs se jednalo o vysoce postavené činitele polské vlády a armády.

Oficiální polská místa středeční zprávu odmítla s tím, že Rusové přes opakované žádosti Varšavy neposkytli prezidentskému letounu vlastního navigátora a posádku před letem nedostatečně informovali o podmínkách panujících na smolenském letišti.

"Zpráva přisuzuje veškerou vinu polským pilotům a Polsku, aniž by pro to byly jakékoli důkazy," citovala agentura Reuters bratra prezidenta Kaczyńského Jaroslawa. Ten dokument označil "za špatný vtip" a prohlásil, že jeho bratr "nevykazoval sebevražedné sklony", aby se choval tak, jak zpráva uvádí.

Chybný údaj výškoměru

Zprávu ruských expertů v Moskvě představila šéfka Mezistátního leteckého výboru (MAK) Taťjana Anodinová.

Vyplývá z ní mimo jiné, že s piloty byl až do okamžiku zřícení letounu v kokpitu velitel polského letectva, generál Blasik. 

Pitva odhalila, že měl v krvi 0,6 promile alkoholu.

To odpovídá přibližně jednomu decilitru (dvěma skleničkám) tvrdého alkoholu, jejž musel vypít krátce před havárií. Generál ale rozhodně nebyl opilý. V krvi žádného z pilotů alkohol zjištěn nebyl.

S letounem nicméně posádka, vystavená enormnímu tlaku, klesala příliš rychle a také příliš prudce. Stroj nalétával na ranvej rychlostí 300 km v hodině. To je o 40 km více, než povolují normy.

Výškoměr letounu nebyl správně nastavený a navigátor se domníval, že se tupolev nachází ve výšce 170 metrů. Ačkoliv řídící věž udávala vnější tlak hodnotou 745 mm, na výškoměru byl údaj 760 mm.

Polští piloti se navíc rozhodli neuposlechnout výzvy řídící věže, aby se pokusili nad letištěm, zahaleném hustou mlhou, zakroužit ještě počtvrté, a Rusy neupozornili, že se skutečně chystají k vlastnímu přistání.

Podle komise neměl Protasiuk přistávací manévr vůbec provádět, když ve výšce sto metrů pod sebou stále neviděl zemi.

Ředitel diplomatického protokolu Mariusz Kazana naléhal podle záznamu z černé skříňky krátce před katastrofou na posádku, aby v sobě "mobilizovala všechny psychické rezervy".

Ve zprávě komise se zdůrazňuje, že jednání pilotů negativně ovlivnil fakt, že na palubě byl přítomen prezident Kaczyński.

V říjnu polská vláda vrátila předběžnou zprávu MAK k přepracování, protože nesouhlasila s jejími závěry. Připomínky polské strany údajně nebyly "technického rázu".

Polská delegace letěla uctít památku polských důstojníků, postřílených v Katyni za druhé světové války sovětskou tajnou policií NKVD.

 

Právě se děje

Další zprávy