Plány Berlína na vybudování nejsilnější konvenční armády v Evropě se komplikují. Přibývá totiž mladých Němců, kteří odmítají vojenskou službu z morálních či náboženských důvodů. Za první letošní pololetí požádalo o status odpírače více lidí než za celý loňský rok.
Deník The Guardian s odkazem na údaje německé vlády v úterý uvedl, že úřady jen za první pololetí letošního roku přijaly 5862 žádostí o uznání statusu odpírače vojenské služby. Za celý loňský rok jich evidovaly 3879, o rok dříve pak 2249.
Německá ústava zaručuje právo odmítnout vojenskou službu z náboženských nebo morálních důvodů. Každý žadatel musí své rozhodnutí písemně zdůvodnit a přiložit životopis i podepsané prohlášení.
Přestože Německo od roku 2011 nemá povinnou vojenskou službu, spolková vláda se v posledních letech snaží oslabený Bundeswehr personálně posílit. Německá armáda totiž – jako řada dalších evropských ozbrojených sil – po skončení studené války prošla rozsáhlým snižováním stavů. Kvůli dlouhodobě pacifistickému přístupu předchozích vlád navíc patřila mezi nejvíce podfinancované armády v Evropě.
Se zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě však kancléř Friedrich Merz po svém nástupu do funkce slíbil, že z Bundeswehru vytvoří nejsilnější konvenční armádu na kontinentu. Jeho vláda si klade za cíl zvýšit počet vojáků ze současných 186 tisíc na nejméně 260 tisíc do roku 2035.
Ministr obrany Boris Pistorius proto letos zavedl nový systém, v rámci kterého musí všichni 18letí muži vyplnit dotazník o ochotě sloužit v armádě a absolvovat lékařskou prohlídku. Ženy se mohou hlásit dobrovolně.
Vojenští experti nicméně pochybují, že se potřebný počet dobrovolníků skutečně podaří touto cestou získat. Kancléřova strana CDU/CSU ostatně už dříve upozornila, že pokud se armádu nepodaří v následujících devíti letech dostatečně personálně posílit, mohlo by Německo obnovit povinnou vojenskou službu.
S touto možností počítají i někteří mladí Němci. „Je jen otázkou času, kdy bude povinná vojenská služba znovu zavedena,“ uvedl pro stanici DW jeden z odpíračů vojenské služby.
„Nejsme kanónenfutr“
Podle Guardianu však za letošním nárůstem nestojí pouze nový systém evidence potenciálních branců. Svou roli hrají také sílící obavy z možného nasazení německých vojáků ve válečných oblastech, jako je Hormuzský průliv či mírová mise po případném konci války na Ukrajině.
Zajímavostí je, že vedle rostoucího počtu odpíračů vojenské služby přibývá také lidí, kteří se svého dříve přiznaného statusu dobrovolně vzdávají. Jen v prvním čtvrtletí letošního roku jich bylo 233.
Průzkumy zároveň ukazují, že většina Němců posilování armády podporuje. Vládní plány však letos vyvolaly protesty tisíců mladých lidí, kteří tvrdí, že se z nich stát snaží udělat „kanónenfutr“.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Lékaři mu dali jen pár let života. Olympijský hrdina teď mluví o zázračném léku
Chris Hoy ví, že jeho rakovinu už lékaři nevyléčí. Šestinásobný olympijský vítěz ale odmítá jen čekat a dál bojuje po svém.
V pondělí může být až 36 stupňů, meteorologové rozšířili výstrahu
Nad 32 stupňů budou v pondělí teploty stoupat na většině území ČR, o něco chladněji bude jen na severu nebo severovýchodě země nebo v části Vysočiny.
Den židovských památek dnes otevře v Česku i místa, kam se jinak nepodíváte
Dnešní Den židovských památek otevře v ČR přes 60 synagog a hřbitovů, které budou moci lidé navštívit zdarma nebo za dobrovolné vstupné. Letošní devátý ročník akce zájemcům otevře v čase od 10:00 do 17:00 opravené památky a památky, které nejsou obvykle přístupné.
Ambiciózní lídr prozradil, která města chce dobýt. Mluvil i o vyšším cíli
První velký test má před sebou hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. V říjnových komunálních a senátních volbách bude usilovat o posty ve 130 městech a obcích v Česku a o čtyři křesla v horní komoře parlamentu. Důležité jsou ale pro Kubu především domácí jižní Čechy, z krajských měst to hnutí zkusí jen ve třech.