Sádún si na polytechnickém institutu vybral obor letecká technika. Na Ukrajině před válkou studovaly desetitisíce lidí z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Ukrajinské vysoké školy mají dobrou pověst a oproti západním univerzitám je studium na nich levnější. Totéž platí o životních nákladech na Ukrajině ve srovnání s jinými evropskými zeměmi.
Maročané přitom tvořili jednu z největších zahraničních studentských skupin: před válkou jich studovalo na ukrajinských školách osm tisíc.
Ibráhím Sádún z Casablanky byl jedním z nich. Před rokem ale studium ukončil a rozhodl se, že vstoupí do ukrajinské armády. Občanství přitom neměl, jen povolení k pobytu do roku 2024. Prošel výcvikem a na konci loňského roku jej přidělili k 36. námořní brigádě ukrajinské armády v Mariupolu. Ta spolu s příslušníky praporu Azov bránila město až do jeho květnového pádu.
Affaire Brahim Saadoun : Le Maroc dément tout contact avec la "république autoproclamée de Donetsk"https://t.co/77cJYoofXb pic.twitter.com/6QSxlv3fEg
— Maroc Hebdo (@marochebdo) June 28, 2022
Začátek ruské invaze zastihl Sádúna 24. února právě v Mariupolu. V březnu s ním jeho ukrajinská kamarádka Lilija Aljeksanová ztratila spojení. Naposledy jí psal, ať se o něj nebojí, že je v pořádku. Dalšímu kamarádovi v Kyjevě ale psal, že jeho pozice v Mariupolu je pod mohutnou ruskou palbou.
Pak jej Aljeksanová spatřila na propagandistickém videu, které zveřejnili představitelé samozvané Doněcké lidové republiky. Sádún se v dubnu vzdal ruským vojákům v Mariupolu nedaleko oceláren Azovstal.
Miloval Ukrajinu
Převezli jej do Doněcku, kde spolu s dvěma britskými občany stanul před tribunálem separatistů. A 9. června tento tribunál vyřkl rozsudek: trest nejvyšší, poprava. Sádún se podle předsedy soudu dopustil jako nájemný žoldnéř rozvracení ústavního pořádku takzvané Doněcké lidové republiky.
Několik hodin po rozsudku musel promluvit do kamery ruské státní televize Russia Today. "Mami, tati, nebojte se. Jsem v pořádku, všechno bude dobré." V záznamu také řekl, že s ním zacházejí dobře. Jeho proslov odvysílala Russia Today v arabském vysílání. Později se mladík odvolal, není ale jasné, jaký efekt to bude mít.
Aljeksanová tvrdí, že Sádún není žádný žoldnéř, ale voják ukrajinské armády, na kterého se vztahují ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci. Nikdo tedy nemá právo ho odsoudit k smrti.
"Miloval Ukrajinu a byl strašně vděčný, že tady může být. Ale stěžoval si na deprese a před rokem se rozhodl, že ukončí studium a přihlásí se do armády," uvedla jeho kamarádka v rozhovoru pro Rádio Svoboda.
Prý jí kdysi říkal, že si připadá neužitečný a v armádě může něco dokázat. "Miloval Ukrajinu a bral to tak, že půjde bránit zemi, kterou má rád, a své přátele," uvedla Ukrajinka.
Maroko o Sádúnovi mlčí
Ruští politici a představitelé proruských separatistů v Doněcku ale zatím nenaznačují, že by se chystala nějaká výměna zajatců nebo že jedenadvacetiletý Maročan dostane milost. Předseda Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) Vjačeslav Volodin prohlásil: "Tito fašisté si nezaslouží nic jiného než smrt." Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov k tomu uvedl, že ohledně tří "žoldnéřů" nemůže nic zaručit ani slíbit.
"V tuto chvíli se vše odehrává na základě zákonů Doněcké lidové republiky, protože zločiny, o které jde, byly spáchány na jejím území. Vše ostatní je předmět spekulací. Nevměšuji se do práce tamních soudů," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vůdce doněckých separatistů Denis Pušilin tvrdí, že pro udělení milosti ani pro výměnu vězňů není žádný důvod.
Sádúnova rodina se snaží apelovat na marockou vládu, aby se ve věci angažovala, ale moc se to nedaří. Ačkoliv marocká média o kauze informují, oficiální místa se k ní nevyjadřují. Marocké velvyslanectví v Kyjevě v prohlášení pouze uvedlo, že Sádúna "vězní entita, kterou Maroko neuznává".
Sádúnova sestra Imán si stěžuje, že v severoafrické zemi má rodina malou podporu. Mnoho lidí to nezajímá, někteří jejímu bratrovi smrt přejí a dávají to najevo nenávistnými vzkazy na sociálních sítích. Marocký král Muhammad VI. se snaží o dobré vztahy s Ruskem a agresi vůči Ukrajině zatím neodsoudil. Při hlasováních v Organizaci spojených národů se marocký zástupce zdržel.
Sestra Imán si stěžuje britskému deníku The Guardian také na marocké diplomaty. Prý jí řekli, že nemohou nic dělat. "Kdyby to šlo, vyměnila bych si s ním místo," řekla novinářům.
