Mladí Řekové masivně emigrují za hranice

Radim Klekner Radim Klekner
22. 12. 2011 16:45
Řečtí politici mají i za krize desetkrát vyšší příjem než prostí občané
Revoluce neuspěla, teď je čas na emigraci, říkají si mladí Řekové
Revoluce neuspěla, teď je čas na emigraci, říkají si mladí Řekové | Foto: Reuters

Atény - Odhodlání změnit svět vystřídal bezmocný vztek a ten zase rezignace. Zatímco ještě před rokem byli mladí Řekové přesvědčeni, že svrhnou nefungující vládu, vyvolají revoluci a postarají se o nápravu věcí, dnes už rezignovali a spásu hledají v útěku za hranice.

Snaží se uchytit v těch zemích Evropské unie, ve kterých hospodářská krize neudeřila s takovou silou jako v jejich vlasti. Hledají práci v Německu, Británii či Belgii, ale také na Kypru. Snaží se vycestovat do USA, Kanady, Austrálie, ale také do tak nepravděpodobných destinací, jako je Turecko, Izrael či Albánie.

Zatímco v loňském průzkumu deníku The New York Times uváděly dvě pětiny absolventů vysokých škol v Řecku, že mají v úmyslu emigrovat, letos to bylo již sedm z deseti mladých Řeků s univerzitním diplomem.

"Pokud bych zůstala doma, skončilo by to tragicky," řekla listu The Guardian čtyřiadvacetiletá Joja Drossisová, která zamířila do Melbourne. Nemusela mít zrovna na mysli sebevraždu, fakt je ale ten, že letos si vzalo život přes 440 Řeků, o čtyřicet procent více než loni.

Nezaměstnanost ve věkové kategorii do 26 let dosáhla čtyřiceti procent a mladé Řeky žene za hranice i rozhodnutí vlády snížit jim minimální mzdu na 592 eur (15 tisíc Kč).

Premiér Papadimos má před sebou v podstatě nesplnitelný úkol
Premiér Papadimos má před sebou v podstatě nesplnitelný úkol | Foto: Reuters

Portugalci míří do Angoly

Přesná čísla o tom, kolik Řeků letos odešlo kvůli krizi za prací do zahraničí, nejsou zatím k dispozici, podle Světové banky však opustil jedenáctimilionovou zemi více než jeden milion osob.

Statisíce se sice zase vrátily, protože jim vypršely pracovní kontrakty, jen řecká komunita v Německu ale vzrostla o téměř deset procent.

Na emigraci však nemohou pomýšlet mladé rodiny s dětmi. 

"Museli jsme se vzdát všeho, někdejší návštěvy tavern jsou dnes nemyslitelné, nové oblečení si v podstatě nekupujeme a do restaurace jdeme na oběd nanejvýš jednou týdně," řekla Guardianu pětadvacetiletá matka dvou dětí Vassa Vitalisová, která společně s manželem, státním úředníkem, vydělává dva tisíce eur za měsíc.

V důsledku vládních škrtů se příjem její rodiny snížil ve srovnání s loňskem o pětinu. Je ale na druhé straně pravdou, že od roku 2001, kdy se Řecko stalo součástí eurozóny, vzrostly průměrné platy v zemi téměř o sto procent (v ČR činil tento nárůst za stejné období 70 procent).  Podobné úmysly jako mladí Řekové mají jejich vrstevníci v Portugalsku a Irsku, dalších dvou zemích těžce stižených dluhovou krizí.

Zatímco Irové míří především do USA a Austrálie, mají Portugalci tu výhodu, že se mohou pokusit uchytit se v Brazílii a ve své někdejší kolonií Angole, která podobně jako největší jihoamerická země nyní zažívá ropný boom.

Řecká krize nemá konce, letos skončí vládní rozpočet s sedmiprocentním schodkem
Řecká krize nemá konce, letos skončí vládní rozpočet s sedmiprocentním schodkem | Foto: Reuters

Řečtí politici prosperují

Podobně jako v dalších členských státech EU čelících krizi stojí v Řecku v přikrém protikladu k výši průměrné mzdy příjmy politiků, kteří jsou za hospodářské problémy svých zemí odpovědní.

Jak vyplynulo z majetkových přiznání, která museli zveřejnit členové vlády, je milionářem mimo jiné ministr financí Evangelos Venizelos, který tvrdé škry prosazoval a který vlastní nemovitosti a akcie v hodnotě 2,6 milionu eur.

Každý pátý poslanec vykázal roční příjem ve výši nejméně dvou set tisíc eur, průměrná mzda v zemi přitom představuje méně než jednu desetinu této částky.

Údaje jsou nicméně uváděny za rok 2009, kdy se krize ještě neprojevila v plné šíři.

Relativně skromný příjem měl se 129 tisíci eur bývalý socialistický premiér Jorgos Papandreu, který odstoupil z úřadu v listopadu a funkci přenechal někdejšímu generálnímu guvernérovi centrální banky Lukasi Papadimosovi.

Vůdce pravicové Nové demokracie Antonis Samaras si oproti tomu přišel v roce 2009 na 217 tisíc eur.

 

Právě se děje

před 6 minutami

OSN musí pohnat Čínu k odpovědnosti kvůli koronaviru, řekl Trump ve svém virtuálním projevu k valnému shromáždění

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus.

"Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého," řekl Trump. "Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí," uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965.640 z nich zemřelo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy