Dušanbe - Školáci v některých částech Střední Asie nemají moc důvodů k radosti. Sotva zasedli 3. září do školních lavic, po zhruba týdnu studia je už zase opouští. Školy se totiž zavírají, aby děti mohly s dospělými na pole, sklízet "bílé zlato" - bavlnu.
Například školy v tádžické chatlonské oblasti dostaly příkaz, poslat všechny žáky devátých tříd od včerejška na pole. V dalších oblastech chudého Tádžikistánu, kde je bavlna jedním z nejdůležitějších vývozních artiklů, se očekává přerušení školy v nejbližších dnech.
V některých školách musejí žáci na pole každý den, vyučování je zkráceno. Jiné školy zase posílají děti pracovat i na více dní v kuse. Děti přespávají v provizorních přístřešcích přímo u bavlníkových plantáží, informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Rodiče by raději děti viděli ve škole
Aktuálně ze Střední Asie
Podle Safarmoh Jatimové, která žije v zemědělské vesnici Kurgon-teppa v chatlonské oblasti, se zvyšuje počet rodičů, které znepokojuje, že jejich nedospělí potomci musejí místo studia pracovat.
"Pro děti je velmi obtížné vykonávat takto těžkou manuální práci," řekla v rozhovoru pro tádžickou redakci RFE/RL Jatimová. "Vím o mnoha dětech, které jsou kvůli práci vážně nemocné a nemohou pak chodit do školy ani v zimě."
Pracovat nemusejí jenom mladí školáci. Během sklizně přerušují studium i univerzitní studenti a na polích tráví i měsíc v roce, informuje RFE/RL.
"Ať sklízejí farmáři"
Také syn Davlatkhoje Chajrova musí místo univerzity pracovat.
"Proč musejí všichni - celý Tádžikistán - sklízet bavlnu?" ptá se Chajrov. "Dobře, je skvělé, že naši farmáři pěstují bavlnu. Ale ať si ji také sklízejí," dodává.
K tématu: Čtvrtina postsovětských dětí trpí nouzí
Nejsou to však jen školáci, kteří musejí nastoupit na bavlníkové plantáže. Už brzy je doplní také učitelé a zaměstnanci státních institucí. Sklizeň obvykle trvá do poloviny října.
Tádžikistán patří spolu s Uzbekistánem mezi pět největších světových exportérů bavlny. V souvislosti s jejím pěstováním se však ozývá také kritika ekologů.
Například největší producent - Uzbekistán, je kritizován za to, že kvůli velké produkci, náročné na vodní zdroje, využívá nadměrné množství vody z řeky Amudarji, což následně způsobuje vysychání Aralského jezera.
Zdroje: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, Reuters
