Mír je blízko, ale za jakou cenu? Zelenskyj potká Putina, ve hře je osud Ukrajinců

Martin Novák Martin Novák
20. 11. 2019 6:21
Ruský prezident Vladimir Putin pojede do Paříže a podá ruku ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Historická schůzka, při které se oba politici poprvé uvidí tváří v tvář, se uskuteční 9. prosince, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Tanky proruských separatistů na vojenské přehlídce v Luhansku.
Tanky proruských separatistů na vojenské přehlídce v Luhansku. | Foto: Reuters

Putin přijal pozvání na summit o míru na Donbasu, účastnit se ho bude také francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

Šance na ukončení války trvající od jara 2014 je tentokrát velká. Moskva a Kyjev si nedávno vyměnily zajatce a v pondělí Rusové vrátili Ukrajině tři lodě, zadržené loni při námořním incidentu v Kerčském průlivu.

Ale především: obě strany začaly stahovat vojáky a těžkou techniku od frontové linie oddělující území kontrolované Ukrajinou a oblasti, které mají v rukou separatisté s podporou Moskvy.

Vojáci obou stran se už v létě stáhli od města Stanycja Luhanska, kde mohli dělníci zároveň opravit rozstřílený a nefunkční most. Další stažení následovalo z vesnic Zolotne a Petrivske. Dohoda o odpoutání sil byla součástí plánu na summit Putina a Zelenského.

Letos zvolený ukrajinský prezident tvrdí, že jeho země se v žádném případě nevzdá nároku na území, které nyní ovládají separatisté. Moskva chce, aby ukrajinská vláda těmto oblastem udělila zvláštní status a aby měly rozsáhlou autonomii. Žádá také, aby Kyjev vedl přímé rozhovory se zástupci separatistů.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Julija Mendelová v říjnu v Kyjevě řekla deníku Aktuálně.cz, že v první řadě jde především o ukončení bojů. "Za pět let zemřelo 13 tisíc lidí. Platíme nejvyšší cenu - životy našich lidí. Prezident zastává názor, že když budeme stále s dohodou čekat, zemřou další lidé," vysvětlila.

Kyjev ale podle ní bude trvat na tom, aby se anektovaný Krym i Donbas vrátily pod jeho kontrolu. "Naším úkolem je pomáhat lidem v okupovaných oblastech. Zajistit jim vodu, zásobování, základní potřeby. Zároveň nechceme dělat nic, co by pomohlo okupantskému režimu nebo ho legalizovalo," dodala Mendelová.

Mapa znázorňující území, které mají v rukou separatisté s podporou Moskvy.
Mapa znázorňující území, které mají v rukou separatisté s podporou Moskvy. | Foto: Aktuálně.cz

Zelenskyj pod tlakem

Mnoho lidí z území obsazeného separatisty odešlo. Ať už do míst kontrolovaných ukrajinskou vládou, nebo do Ruska. Zůstali hlavně starší lidé a ti, kteří nemají kam jít. Podle ukrajinské agentury New Image Marketing Group se mezi těmi, kteří zůstali, považuje nadále za občany Ukrajiny 57 procent oslovených. Výzkumníci se dotazovali 1600 lidí v Doněcké a Luhanské oblasti, obsazených od jara 2014 separatisty a ruskými vojáky.

Prezident Zelenskyj je nyní pod tlakem Ukrajinců, kteří odmítají přílišné ústupky Putinovi a považují je za kapitulaci. Zároveň ale mnoho jeho voličů nalákal slib, že bude schopen válku na Donbasu ukončit. S předchůdcem Zelenského v prezidentské funkci Petrem Porošenkem se Putin setkal naposledy v roce 2016.

Oba politici neskrývali vzájemnou nenávist a nedůvěru. Ruský list Kommersant napsal s odvoláním na blízkého Putinova spolupracovníka, že summit v Paříži má naději na úspěch, protože Zelenskyj "vystupuje neutrálně a neútočí slovně na Rusko".

Babiš se postavil za Ukrajinu

V úterý Kyjev poprvé od roku 2009 navštívil český premiér. Andrej Babiš Ukrajinu jednoznačně podpořil a vymezil se proti Rusku a odsoudil anexi Krymu.

"Přijel jsem sem s jasným vzkazem podpory ukrajinskému lidu. Nevidíme jiné řešení konfliktu na východě Ukrajiny než obnovu ukrajinské svrchovanosti mírovou cestou," prohlásil Babiš po setkání s prezidentem Zelenským.

Český premiér Andrej Babiš a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Český premiér Andrej Babiš a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Foto: ČTK

Ukrajinci v minulosti dávali najevo nelibost nad některými výroky českého prezidenta Miloše Zemana. Ten sice v roce 2014 kritizoval ruskou anexi Krymu, ale později řekl, že jde o nezvratný fakt, a dodal, že by Evropa měla tuto skutečnost akceptovat.

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Vasyl Bodnar se na dotaz Aktuálně.cz vyhnul přímé kritice Zemana. "Na prohlášení, která zpochybňují suverenitu a teritoriální integritu, reagujeme vždy negativně, ať je pronáší kdokoliv," uvedl.

Pařížský summit 9. prosince se bude týkat pouze Donbasu. O Krymu Rusko jednat odmítá a jeho anexi považuje za hotovou, uzavřenou věc.

 

Právě se děje

před 18 minutami

U Jasenné na Zlínsku se stala smrtelná autonehoda, silnice je uzavřená

U Jasenné na Zlínsku se v neděli ráno stala smrtelná dopravní nehoda. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku je uzavřená, policisté v obou obcích odklánějí dopravu, sdělila zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín.

"Řidič osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic čelně narazil do stromu a s vozidlem skončil na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Veškeré okolnosti této tragické dopravní nehody na místě prověřují dopravní policisté ve spolupráci s kriminalisty," uvedla Kozumplíková. Silnice by podle ní měla zřejmě být uzavřená celé dopoledne.

před 50 minutami

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní podepsalo potřebných padesát zemí

Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (TPNW) už podepsalo 50 zemí. Poté, se k ní v sobotu připojil Honduras, tak dokument může za 90 dní, tedy 22. ledna, vstoupit v platnost, oznámila v noci na neděli OSN. Jaderné mocnosti však dokument odmítají, upozorňuje agentura AP.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že vstoupením smlouvy v platnost vyvrcholí světové hnutí, které upozorňuje na "katastrofální důsledky jakéhokoli používání jaderných zbraní proti lidem" a že dokument je "holdem přeživším jaderných výbuchů a zkoušek, z nichž mnozí se o tuto smlouvu zasazovali".

Zdroj: ČTK
Další zprávy