Mír je v nedohlednu, v Dagestánu dál zuří boje

Jiří Just (spolupracovník Aktuálně.cz v Moskvě)
6. 7. 2011 16:13
Analýza: Kolébka džihádu je jedna velká frontová linie. Může za to tamní vláda
Útoky v Dagestánu se množí. Severokavkazská republika připomíná jednu velkou frontovou linii.
Útoky v Dagestánu se množí. Severokavkazská republika připomíná jednu velkou frontovou linii. | Foto: Reuters

Machačkala (Dagestán) - Boj pokračuje už třetí den. Patnáctičlenná skupina islamistů klade bezpečnostním silám nečekaně silný odpor.

Mluvčí ministerstva vnitra novinářům sdělil, že o život přišlo pět mužů, z toho dva příslušníci elitní speciální jednotky Alfa. Proto bylo rozhodnuto nasadit dělostřelectvo a vrtulníky. Teroristům se přesto podaří z obklíčení uniknout.

Ne, nejedná se o zprávu z Afghánistánu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde pouze o jeden ze 13 incidentů, ke kterému došlo za poslední měsíc v Dagestánu.

Tato největší severokavkazská republika stále více připomíná jednu velkou frontovou linii. A situace se v nejbližší době sotva změní k lepšímu.

Kolébka džihádu

"Dagestán byl po celou dobu své existence klíčovým regionem," vysvětluje Ruslan Kurbanov, politolog a spolupředseda hnutí Ruský kongres kavkazských národů. S expertem, který sám pochází z Dagestánu, mluvil autor tohoto článku u šálku čaje v Islámském kulturním centru na okraji Moskvy.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv na návštěvě neklidného Dagestánu.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv na návštěvě neklidného Dagestánu. | Foto: Reuters

"Dagestán byl kulturním a duchovním centrem Severního Kavkazu. Pod vlivem Dagestánců války na Kavkaze získaly náboženský rozměr, právě dagestánský vliv přeměnil boj Čečenska za nezávislost v džihád," popisuje Kurbanov specifickou roli severokavkazské republiky.

A ta podle jeho slov existuje dodnes. Pokud chce Moskva nastolit mír na Severním Kavkaze, musí se nejdříve zbavit terorismu v Dagestánu.

Doutnák zapálila vláda

Přestože současný krvavý konflikt se začal, podobně jako v Čečensku, objevovat na začátku 90. let, hlavním motivem se nestal pokus o osamostatnění na Moskvě, ale náboženské rozpory v národnostně a konfesně pestré dagestánské společnosti.

Konflikt v Dagestánu

Dagestán se v posledních letech stal centrem ozbrojených střetů mezi ruskou vládou a teroristy na Severním Kavkazu.

Pouze loni bylo podle ruské lidskoprávní organizace Memorial v republice zabito 159 příslušníků bezpečnostních orgánu. To je skoro dvakrát více než v roce 2009. Naopak, v kdysi nestabilním Čečensku se oproti tomu počet mrtvých vojáků a policistů snižuje - v roce 2009 jich zemřelo v republice 93, v následujícím roce 55.

"Když začala první válka v Čečensku, v Dagestánu vypukl boj o moc mezi jednotlivými náboženskými skupinami - súfistickou a fundamentální salafistickou komunitou. Vláda, místo toho, aby zaujala neutrální pozici, se do tohoto boje zapojila a podpořila jednu stranu a fakticky ji legitimovala," popisuje Kurbanov zrod nynějších problémů v republice.

"Tato frakce poté nejenže začala všechny ostatní obviňovat z extremismu, ale také dala právo bezpečnostním orgánům používat násilí vůči ideologickým oponentům a konkurentům. Odpovědí na to se stala radikalizace rychle rostoucí salafistické komunity," dodává.

S Ruslanem Kurbanovem souhlasí také dagestánský ochrance lidských práv, jenž si - kvůli možným problémům - nepřál zveřejnit své jméno. Nemalý podíl na současném konfliktu má podle jeho názoru místní vláda.

Bentley a spravedlnost

"Vláda sama svou radikální politikou často zavdává příčinu mládeži naslouchat výzvám k džihádu," tvrdí ochránce lidských práv. Podle jeho názoru problém nespočívá v negativních sociálně ekonomických jevech - nezaměstnanosti či chudobě.

"Dagestán není Tádžikistán nebo Sýrie, kde se lidé na skládkách perou o jídlo. V naší republice má každý nějakého příbuzného, který se vozí, když ne v bentley, tak v posledním modelu mercedesu. Proto je vliv sociálního faktoru minimální," říká dagestánský aktivista.

Dagestán.
Dagestán. | Foto: Reuters

"Větší příčinou k nespokojenosti představují vládní elity a úředníci, kteří pro ně pracují. Oni ze sebe udělali privilegovanou kastu, která obchoduje se zákonem a interpretuje ho po svém," soudí.

Horší než občanská válka

V jedné moskevské kavárně sedí drobná, milá paní v tradičním muslimském šátku - hidžáb. Je to Galina Chizrijevová, dagestánská socioložka z Centra výzkumu Střední Asie, Kavkazu, Uralu a Povolží.

Vypráví o tom, jak jí nedávno v Dagestánu zabili přítele, Maksuda Sadikova, rektora dagestánské teologické univerzity, a že sama je na seznamu teroristů.

I podle ní Dagestán, jako největší a nejlidnatější severokavkazská republika, hraje klíčovou roli v boji s terorismem. Definitivní destabilizace republiky by, podle jejích slov, za krátkou dobu znamenala destabilizaci celého regionu.

Příčinou současných problémů však není radikální náboženský fundamentalismus, který byl podle ní z Blízkého východu cíleně importován do republiky. Vážný problém představuje krize dagestánské společnosti.

"Není nutné, aby v Dagestánu byla nějaká občanská válka. Dagestánská společnost se pomalu rozpadá. V Dagestánu chybí tradiční stmelující prvky. Všechny byly zničeny amorálkou, střetem s cizími hodnotami. Z jedné strany se objevila absolutní svoboda, ze strany druhé cizí duchovnost. To všechno atomizuje dagestánskou společnost," tvrdí Galina Chizrijevová.

Dagestánský muž, jak jej mezi léty 1909-1915 zaznamenal známý ruský fotograf Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij, který dostal od cara za úkol zdokumentovat život v jeho rozlehlé říši. (dodatečně kolorovaná fotografie)
Dagestánský muž, jak jej mezi léty 1909-1915 zaznamenal známý ruský fotograf Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij, který dostal od cara za úkol zdokumentovat život v jeho rozlehlé říši. (dodatečně kolorovaná fotografie) | Foto: Sergej Michajlovič Prokudin-Gorskij / Wikimedia Commons

Poslední, co může podle socioložky dagestánskou společnost zachránit před definitivním rozpadem, je národní kultura, jež vydrží i nátlak fundamentalistické propagandy.

"Nehledě na naše politické názory, nehledě na to, jaké směry islámu vyznáváme, my všichni chápeme, že naše kultura je pro nás vším. Nelze se zříci vlastního jazyka a kultury. Pokud lidem řeknou, že následkem wahhábistické propagandy jako národ přestanete existovat, lidé se zastaví. Ne všichni, ale většina," říká expertka.

Problém musí řešit vláda

Existuje nějaká naděje, že se dagestánský konflikt nevyostří natolik, že by pohltil celý severokavkazský region? Podle expertů ano. Federální a místní vláda se však musí postavit k problému čelem.

"Řešení všech problémů v Dagestánu se nachází za jeho hranicemi. Je může řešit pouze Moskva. A já věřím, že ta má zájem na stabilizaci republiky," říká Galina Chizrijeva. "Nejdříve však Kreml musí definovat své národní zájmy. Čeho vlastně na Severním Kavkazu a celkově v islámském světě chce dosáhnout," tvrdí expertka.

Politolog Ruslan Kurbanov je toho názoru, že by stačilo, aby se dagestánská vláda místo likvidace teroristů více snažila naslouchat občanské společnosti.

"Sympatie Dagestánců k ozbrojencům by se razantně snížila, kdyby vláda věnovala větší pozornost společnosti. Situace dnes vypadá tak, že se dagestánská společnost zklamala ve vládě a s lhostejností pozoruje, jak se ji teroristé snaží zničit. Dagestánci nechtějí bránit politiky, kteří se, podle jejich názoru, zabývají pouze korupcí a klanovým soupeřením," říká Kurbanov.

"Pokud by vláda byla sociálně zodpovědná, pokud by dodržovala zákon, odstranila by klanový systém a korupci a realizovala by široké sociální programy, lidé sami by začali bránit vládu," míní expert.

Podle Kurbanova podobná situace byla v roce 1999, kdy z Čečenska do Dagestánu vtrhli ozbrojenci. Tehdy se prý všichni Dagestánci postavili na obranu celistvosti země a státního systému. Dnes, více jak deset let poté, je expert toho názoru, že dagestánská vláda ztratila důvěru společnosti.

"Tragedie Dagestánu spočívá v tom, že jeho obyvatelé nikoho nezajímají. Jde zkrátka o tvrdý boj dvou skupin - vlády a teroristů," resumuje Kurbanov.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zaorálkův odhad: Muzea a galerie otevřou v půlce února, kina a divadla v březnu

Pokud se epidemická situace v Česku bude zlepšovat, muzea a galerie by mohly otevřít v polovině února, kina a divadla pak nejdřív v půlce března. V pondělním pořadu Události, komentáře České televize to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.

Vláda ve středu představí upravený protiepidemický systém známý pod zkratkou PES. V pátém stupni nově umožní zprovoznit výdejní okénka pro knihovny, sdělil ministr. Ve čtvrtém stupni se teoreticky otevře šance pro hudbu či divadlo, avšak maximálně pro 20 procent kapacity hlediště a ne více než 300 lidí, kteří budou muset mít respirátory a prokázat se negativním testem. "Bude to pro mimořádné akce," naznačil Zaorálek. Fungování v takto omezeném režimu uplynulé dny kritizovali ředitelé pražského Národního divadla či ostravského Národního divadla moravskoslezského, podle nich se za těchto okolností nevyplatí hrát.

Zaorálek tomu v Událostech, komentářích přitakal, když řekl, že tato opatření jsou pro běžný provoz příliš tvrdá. Podle něj by se tak koncerty a divadla mohly ve větší míře vrátit až po přechodu Česka do třetího stupně protiepidemického systému. "Tam by byla možnost jít bez negativních testů, bylo by to pouze s respirátory, a tam se otevře šance pro 30 procent diváků. První šance pro divadla a kina tak svitne v tom třetím stupni, což bude při pozitivním vývoji epidemie nejdříve v polovině března," odhaduje ministr kultury.

před 2 hodinami

Getafe vstřelilo v Bilbau rekordně rychlý gól, ale utrpělo debakl

Fotbalisté Getafe sice skórovali v Bilbau už v 18. sekundě a vstřelili svůj nejrychlejší gól ve španělské lize v historii, z Baskicka ale nakonec odjeli s debaklem 1:5. Athletic se po vysokém vítězství posunul z třináctého místa tabulky na deváté, na třinácté místo kleslo Getafe.

Hosté šli do vedení hned z první akce zápasu díky hlavičce Marca Cucurelly. Už ve 13. minutě však podobně zblízka, ale akrobaticky nohou, srovnal Raúl García. Athletic skóre otočil pět minut po přestávce díky hlavičce Yeraye Álvareze a pojišťovací trefu přidal po hodině hry také hlavou opět García. Další dvě branky domácí vstřelili v závěrečné čtvrthodině.

Španělská fotbalová liga - 20. kolo:

Bilbao - Getafe 5:1 (12. a 61. R. García, 50. Álvarez, 75. Berenguer, 82. De Marcos - 1. Cucurella).

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Zemřel designér a keramik Václav Šerák

Ve věku 89 let zemřel designér a sochař Václav Šerák. Byl autorem mnoha keramických plastik a designérem výrobků několika keramických závodů. Svůj monumentální expresivní styl uplatnil také v architektuře nebo při tvorbě plastik z ledu a sněhu. O jeho sobotním úmrtí v pondělí informovala kurátorka Dita Hálová, která mu roku 2014 v pražském Uměleckoprůmyslovém museu připravila retrospektivní výstavu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Hvězdou týdne v NHL je díky pěti gólům Toffoli

Hvězdou týdne v NHL byl vyhlášen útočník Tyler Toffoli z Montrealu. Osmadvacetiletý Kanaďan byl ve sledovaném období nejlepším střelcem soutěže s pěti góly ze čtyř zápasů, během nichž si připsal celkově osm bodů.

Toffoli pomohl Canadiens stát se teprve druhým týmem v historii NHL, jenž získal alespoň bod v prvních šesti utkáních sezony. Montreal je navíc všechny odehrál na ledě soupeře.

Druhou hvězdou byl vyhlášen veterán Joe Pavelski. Šestatřicetiletý centr dovedl Dallas ke dvěma vítězstvím v úvodních dvou zápasech sezony sedmi body za tři góly a čtyři asistence, v obou případech navíc vstřelil vítězné branky.

Jako třetí byl oceněn brankář John Gibson z Anaheimu, který minulý týden zlikvidoval 95 z 99 střel. Ve třech utkáních měl průměr 1,33 inkasované branky na zápas a úspěšnost zásahů 96 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy