Ve středu se ve finském městě Kuopiu konalo mimořádně rozsáhlé cvičení civilní obrany, kterého se zúčastnilo více než dva tisíce lidí. Šlo o největší cvičení civilní obrany v Evropě od konce druhé světové války. Finové navíc nedávno požádali sousední Švédsko o pomoc s obranou a do země tisíců jezer by tak měly dorazit švédské válečné lodě a letouny Gripen.
Cvičení vedené záchranným sborem Severního Sava a městem Kuopio (jde o zhruba 125tisícové město ležící 330 kilometrů severovýchodně od Helsinek - pozn. red.) simulovalo situaci, při níž kybernetické útoky naruší dodávky energie a vody a zároveň vzroste hrozba raketových úderů.
Šlo zároveň o první test sportovního a kulturního centra Luola ve skále v jeho roli civilního krytu. Zařízení bylo dokončeno před dvěma lety a finská veřejnoprávní služba Yle ho označuje za jeden z nejmodernějších krytů s dvojím využitím v Evropě. V případě nouze může pojmout až sedm tisíc lidí, zatímco za běžného provozu zhruba 2500.
Do simulace se zapojili místní studenti, kteří obdrželi výzvu k přesunu do krytu. Na cestu měli přibližně půl hodiny. Podle Anttiho Haataji ze záchranného sboru Severního Sava proběhla evakuace překvapivě rychle a klidně. „Bylo to klidné a mezi lidmi nebyly žádné známky strachu. Fungovalo to opravdu dobře,“ řekl Yle.
Spaní na zemi a suché záchody
Největší sportovní hala v komplexu byla pomocí zástěn rozdělena na menší části, do nichž se vešlo přibližně 200 lidí. Pro všechny účastníky nebylo dostatek lůžek, takže by v reálné situaci museli odpočívat na směny.
Více než 2000 lidí mělo k dispozici pouze 60 suchých toalet. Přes den účastníci odpočívali, hráli karty nebo používali telefony, přes noc pak více než stovka lidí nacvičovala údržbu krytu.
V samotném krytu se nacvičovaly i postupy pro případ kontaminace. Finští branci v ochranných oblecích a maskách například měřili úroveň radiace.
Napjatá bezpečnostní situace
Web Euronews upozorňuje, že cvičení se odehrává v době, kdy západní představitelé obviňují Rusko z rozsáhlé kampaně sabotáží a narušování provozu v Evropě. Ta má podle nich zahrnovat mimojiné zakládání požárů, útoky na energetická a vodárenská zařízení nebo vysílání dronů do vzdušného prostoru Evropské unie.
Euronews připomíná, že Finsko má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici. V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Finsko vstoupilo společně se Švédskem v roce 2024 do NATO. Švédsko se nyní na finskou žádost chystá do země sauny vyslat letouny JAS 39 Gripen a válečné loďstvo.
Podle bývalého finského armádního plukovníka Aska Muhonena ale obrana země nestojí pouze na armádě. Klíčová je podle něj také připravenost běžných obyvatel převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. Finsko se přitom podle něj musí poučit ze zkušeností Ukrajiny.
„Ukrajinci mají někdy jen několik minut, aby se dostali do stanice metra nebo podzemních garáží,“ uvedl Muhonen. Podle něj proto není vždy nutné budovat kryty schopné odolat jadernému útoku. Důležitější je, aby lidé měli bezpečné místo, do kterého se dokážou rychle dostat.
Součástí přípravy je také schopnost obyvatel obejít se bez pomoci státu nejméně 72 hodin.
Víc kybernetických útoků a sabotáží
Energetické společnosti ve Finsku současně zaznamenávají zvýšený počet kybernetických útoků a další podezřelé aktivity kolem kritické infrastruktury. Finská bezpečnostní služba ale uvedla, že prověřila řadu podobných hlášení a nenašla nic znepokojivého.
Cvičení podle organizátorů je kromě reakce na konkrétní hrozbu součástí dlouhodobého finského přístupu k civilní připravenosti. V zemi, která má historickou zkušenost s válkou se Sovětským svazem, se počítá s tím, že v případě krize nebudou připraveni pouze vojáci, ale celá společnost.
„Nevěřte tomu, co říkají, ale sledujte, co dělají,“ shrnul podle Euronews finský důstojník Muhonen přístup k hrozbám přicházejícím z Moskvy.
Finsko má takzvaný koncept totální obrany, který staví na tom, že obrana země není pouze úkolem armády, ale celé společnosti. Do příprav se zapojují státní úřady, samosprávy, zdravotnictví, energetické a technologické firmy i samotní občané – cílem je zajistit fungování státu a základních služeb i během války nebo rozsáhlé krize.
Podobně to má například Švédsko a jako vzor - spolu s využitím zkušeností z Ukrajiny - jej postupně víc a víc využívají také Norsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva či Polsko.
Ve Finsku či třeba v Estonsku vlády nikdy nezrušily povinnou vojenskou službu. Podívejte se na videorozhovor, jak si ji užívají mladí Estonci:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Půltuna zkázy pro Putina. Británie posílá na Ukrajinu obávanou zbraň
V minulosti už dokázaly zničit cenné ruské válečné lodi, mosty i velitelská stanoviště. Teď jich Velká Británie posílá na Ukrajinu další zásilku – střely Storm Shadow disponují doletem přes 300 kilometrů a půltunovou bojovou hlavicí.
„Peklo to bylo jindy.“ Schillerová chválí vládnutí s SPD. Řekla, jak to má s Okamurou
Když premiér Andrej Babiš hodnotil nepříliš dobré volební výsledky ANO v komunálních a senátních volbách, místopředsedkyně strany a ministryně financí Alena Schillerová vedle něj nebyla – sledovala volby v domovském Brně. Aktuálně.cz se jí proto zeptalo nejen na jejich zhodnocení, ale i na to, jak vidí vztahy ve vládě poté, co premiér opakovaně kritizoval předsedu koaliční SPD Tomia Okamuru.
ŽIVĚ Senátní volby vrcholí, účast je zatím nízká. První politici už odvolili
V Česku začalo v pátek odpoledne druhé kolo letošní obměny třetiny Senátu, v němž bude zvoleno zbývajících 22 senátorů či senátorek z dvojnásobného počtu finalistů. Pět senátorů bylo nově či opětovně vybráno před týdnem v prvním kole. Volit prvních hodinách hlasování přišlo méně než deset procent voličů, podobně jako v předchozích letech.
Astronomové objevili kosmickou zombie. Něco takového u hvězdy ještě neviděli
Zelené hvězdy dosud patřily spíš do sci-fi, protože podle fyzikálních zákonů by neměly existovat. Astronomové dosud neznali jedinou, která by lidskému oku připadala skutečně zelená. Přesto teď na první narazili. Zářila by přízračným zeleným odstínem – a ještě zvláštnější je důvod proč. Jde o mrtvou „kosmickou zombie“, která do své atmosféry stahuje trosky někdejšího planetárního systému.
