Miliony Číňanů míří na Sibiř. A dále

rst, ČTK
19. 5. 2006 9:34
Vladivostok - Až 5 milionu Číňanů pracuje v asijské části Ruska. Mnozí míří dále na západ. Jsou poctiví a pracovití, dělají za minimální mzdu a platí daně.
Číňané přijíždí do Ruska většinou brzy na jaře a domů se vrací v listopadu. Pracují od sedmi ráno do devíti večer se třemi přestávkami na jídlo a odvedou mnohem více práce než průměrní Rusové.
Číňané přijíždí do Ruska většinou brzy na jaře a domů se vrací v listopadu. Pracují od sedmi ráno do devíti večer se třemi přestávkami na jídlo a odvedou mnohem více práce než průměrní Rusové. | Foto: Reuters

Tucet Číňanů už téměř deset hodin sází na tříhektarovém poli sazenice červené řepy. V předklonu a ve vlhké půdě budou muset vydržet ještě čtyři hodiny - směna jim končí až v devět večer. Na úmornou práci si nestěžují, jsou rádi, že ji dostali. Číňané totiž pracují na ruské půdě, pod ruskými zaměstnavateli.

Rusové se stěhují do měst

"Dřív na našich polích dřeli i Rusové, ale staří rolníci pomalu vymírají a mladým se na pole nechce, raději se stěhují do měst. Číňané jsou vděčni za jakoukoliv práci, pracují za každého počasí," popisuje situaci v Amurské oblasti na ruském Dálném východě Valentina Jelisevetová.

Rázná žena pracuje v administrativě obce Pokrovka, asi 150 kilometrů od Vladivostoku, a zodpovídá za nábor nových pracovníků do zemědělských brigád. Ročně přijme na sezónní práce asi 500 Číňanů; rozděleni do několika brigád pak pracují po celém kraji.

V brigádě Jiskra, která má svou základnu jen pár kilometrů za Pokrovkou, je v současnosti 30 lidí, kteří se starají o 30 hektarů polí a několik desítek skleníků. Kromě červené řepy pěstují i rajčata a okurky, kterými zásobují tržnice v celém okolí. "Takové práce je v Číně málo," říká ČTK lámanou ruštinou Süe Li-kung, předák skupiny čínských pracovníků.

Číňané směřují přes Sibiř do Evropy

Problém se zemědělskou půdou v Číně je prý neřešitelný, obrovské množství lidí už má zem dávno rozdělenou. Ruský Dálný východ má zase dlouhodobě problémy s osídlením, na jeho obrovské rozloze je jen velmi málo lidí. Statistiky ukazují jasný nepoměr - v pohraničních oblastech žije z čínské strany 87 milionů lidí, z ruské jen necelých pět milionů.

Číňané, jejichž počet neustále roste, pronikají přes hranice do Ruska už několik let. Někteří se snaží najít práci "na černo", jiní volí legální cestu. "My uzavíráme pracovní smlouvy s každým rolníkem, souhlas musíme mít až z Moskvy," potvrzuje Jelisevetová. Přesto u některých Rusů přetrvávají obavy, že ztratí nad svými tichomořskými oblastmi kontrolu.

Číňané také nezůstávají jen u hranic, postupují dál na západ - na Sibiř i do evropské části Ruska. Přesný počet občanů Číny v zemi není schopný nikdo určit, odhady se pohybují od 200 000 do pěti milionů. Životní podmínky čínských rolníků nedaleko Pokrovky jsou přitom velmi spartánské.

"Nechtějí uzurpovat naše území. Chějí pracovat."

Číňané si postavili ubytovnu, kde si sami vaří, vymysleli systém zateplení skleníků a postavili i provizorní větrnou elektrárnu. Měsíční příjem přitom nepřekročí 2500 rublů (asi stejně tolik korun), ze kterých navíc odvádí v Rusku daně. "Měsíční mzda je stálá, příplatky dostávají až po ukončení sezony, ale pouze v případě, že se dost urodilo," popisuje ČTK systém odměn Jelisevetová.

Číňané přijíždí do Ruska většinou brzy na jaře a domů se vrací v listopadu. Pracují od sedmi ráno do devíti večer se třemi přestávkami na jídlo. Čínští rolníci, ale i obchodníci na trzích nebo dělníci na stavbách odvedou většinou mnohem více práce než průměrní Rusové, přitom za peníze, za které už dnes v Rusku nechce nikdo pracovat.

Pro ruský Dálný východ by mohli být nadějí, část ruské veřejnosti ale pokládá jejich přítomnost v oblasti za hrozbu. "Vždycky jsme žili s Číňany družně. Nemají u nás jiné plány než přijet, vydělat peníze a odjet. Nemyslím, že by nám chtěli ublížit nebo uzurpovat naše území," říká ale s několikaletou zkušeností s prací Číňanů Jelisevetová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 4 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy