Běženci utíkají před násilím a chudobou, ale za cestu do USA zaplatí tisíce dolarů a riskují na ní život. "Každý člen naší rodiny zvlášť zaplatil pašerákům 8000 dolarů. Někteří se do USA nedostali ani na čtvrtý pokus," vysvětlil americkému deníku New York Times Alejandro Hernández ze Salvadoru, proč je cesta do Spojených států přes Mexiko špatná investice.
Na cestě podle něj migranty čeká jen horko, strašná žízeň, vyčerpání a hlavně ozbrojené gangy. Když pak k hranici dojdou, narazí na přísnou imigrační politiku Spojených států, ale i Mexika.
Sám Hernández proto zkouší získat azyl ve Španělsku. Za letenku a rezervaci hotelu na prvních pár dní zaplatil jen dva tisíce dolarů. Do Evropy dorazil loni v březnu a nejspíš bude trvat ještě několik let, než zjistí, zda mu Madrid azyl poskytne. Do té doby ale může pracovat.
Podobně jako on čeká na odpověď úřadů zhruba 8000 obyvatel Hondurasu, Guatemaly nebo Salvadoru. Do Španělska míří kvůli stejnému jazyku nejvíc lidí ze Střední Ameriky.
Další destinací, jejíž oblíbenost roste, je Belgie. Tam žádá o azyl María Marroquínová, třiapadesátiletá žena ze Salvadoru spolu se svou rodinou. Malou středoamerickou zemí zmítá násilí mezi gangy a Salvador se pravidelně objevuje na vrcholu žebříčků zemí s největším počtem vražd na počet obyvatel. Jejího bratrance unesli, kolegy z tržiště, kde pracovala, postříleli.
"Odejít teď do USA by bylo bláznovství," potvrzuje obavy stále většího počtu Středoameričanů, kteří plánují emigraci.
Větší pohodlí a více jistot
Lidé prchající ze Střední Ameriky do Evropy nepotřebují víza. Nečeká je riskantní cesta, za kterou si pašeráci účtují až 12 tisíc dolarů. Nestane se jim, že je mexická policie deportuje nebo že je americké úřady nechají čekat dlouhé měsíce bez možnosti přivydělat si prací.
Z těchto důvodů požádalo o azyl v Evropské unii loni téměř 7800 migrantů ze Střední Ameriky. V předchozím roce Eurostat zaznamenal kolem 4800 žádostí. Obyvatelé Salvadoru hledají útočiště nejčastěji ve Španělsku, Itálii a právě v Belgii. Brusel na rozdíl od Madridu uznává organizovaný zločin a násilí jako důvod emigrace a ochranu takovým žadatelům poskytuje častěji. Loni vyřídil kladně 281 žádostí z celkových 288.
Ani ve Španělsku ale neúspěšným žadatelům o azyl nehrozí hned deportace. Mohou se odvolat a pobyt v Evropě si tím prodloužit. Většina z nich ale v těchto zemích pobývá jen na turistické vízum, které si prodlužují. Přesná čísla tak nejde zjistit.
"Zatím Střední Amerika není regionem, který by vzbuzoval zvláštní obavy, ale rostoucího počtu žadatelů o azyl jsme si všimli," řekla deníku New York Times mluvčí Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) Anis Cassar.
Nová dohoda nepomáhá
Dohoda USA a Mexika na zvládání migrační krize ale podle některých kritiků k řešení situace nepomůže, ba spíš naopak povede k navýšení nelegální migrace do USA a případně i k rostoucímu počtu žadatelů v Evropě.
"Více kontrol donutí lidi využívat služeb pašeráků a posílí se tak organizovaný zločin," domnívá se například Javier Urbano z Iberoamerické univerzity v mexické metropoli. Tím se cesta do USA ze Střední Ameriky stane ještě více nebezpečnou.
Podle amerického fotoreportéra Johna Moora, který letos vyhrál prestižní soutěž World Press Photo za snímek z americko-mexické hranice, už teď ovládají migraci do USA drogové kartely. "Když migranti pochodují v karavaně, dostanou se na americkou hranici, ale nedostanou se za ni. Zaseknou se na mexické straně. Zaplatit pašerákovi je výhodnější, protože vás dostane až za hranici," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mexiko od loňska navrhuje jiné řešení. Prezident Lopéz Obrador by chtěl, aby Spojené státy přispívaly na rozvojové programy ve Střední Americe, odkud lidé utíkají kvůli chudobě a kriminalitě. Finanční pomoc Salvadoru, Guatemale a Hondurasu ale Donald Trump v březnu zastavil.