Migranti se znovu pokusili proniknout z Běloruska do Polska, armáda je tlačí zpět

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 11. 2021 19:42
Pokusy běženců překročit ilegálně hranici Evropské unie pokračují, nově se o to snaží v menších skupinách. Rozhlasové stanici RMF to v sobotu ráno řekl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Migranti na bělorusko-polské hranici.
Migranti na bělorusko-polské hranici. | Foto: Oksana Manchuk/BelTA/Handout via REUTERS

Uplynulá noc se nelišila od předchozích dnů a nocí, uvedl ministr. "Na polských hranicích došlo k dalším útokům. Nyní ale migranti přijali trochu jinou taktiku - menší skupiny se pokoušejí překročit hranici na mnoha různých místech," řekl. Zároveň obvinil běloruské služby, že migranty řídí.

"Musíme se připravit na to, že tento problém bude trvat měsíce," upozornil Blaszczak. Nicméně hned ujistil, že polské bezpečnostní síly jsou připraveny "útoky odrazit".

Polská pohraniční stráž na Twitteru sdělila, že v pátek došlo k několika pokusům násilně proniknout na polské území v úseku hranice u města Dubicze Cerkiewne. Největší skupinu tvořilo 200 cizinců, ostatních pokusů se účastnilo vždy několik desítek lidí. "Cizinci byli agresivní - házeli kamení, petardy, používali slzný plyn," stojí v předmětném tweetu.

Také polská policie informovala o odražení několika útoků migrantů, kteří na policisty házeli kamení. Nikdo nebyl zraněn, k úhoně přišly jen dva policejní vozy.

Podle pohraniční stráže bylo v pátek zaznamenáno celkem 195 pokusů o ilegální přechod hranice, přičemž pět cizinců bylo zadrženo. Vykázáno se země pak bylo 82 cizích státních příslušníků.

Běloruská pohraniční stráž zase tvrdí, že za uplynulý den se polské bezpečnostní síly pokusily vytlačit do Běloruska 350 lidí, litevské síly pak 140.

Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemá do oblasti nikdo přístup. Ochránci lidských práv ale viní Varšavu z toho, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožní jim požádat o azyl, na což mají podle mezinárodního práva nárok.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová už proto vyzvala, polskou vládu, aby neprodleně umožnila přístup do oblasti zástupcům médií a humanitárním pracovníkům. Zdůraznila, že je důležité, aby novináři mohli o situaci informovat přímo z místa a aby migranti v nouzi dostali potřebnou pomoc.

Na podporu migrantů v sobotu vystoupily také stovky Poláků a to na dvou demonstracích, jež se konaly ve Varšavě a východopolském městě Hajnówka. "Jsme tady, abychom důrazně protestovali, protože nechceme, aby v naší zemi někdo umíral v lesích, aby v nich někdo hladověl," řekla agentuře Reuters Adrianna Klimaszewská, která se účastnila manifestace v Hajnówce. 

Několik tisíc migrantů, převážně z Blízkého východu, se minulý týden utábořilo v mrazivých teplotách na běloruské straně hranice s Polskem v naději, že se dostanou do Evropské unie.

Západ obviňuje režim autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že láká lidi z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle něj mstí za sankce, které Brusel uvalil na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy