Caracas - Z Venezuely, která se topí v hluboké ekonomické krizi, utíkají každý den tisíce lidí. Okolní státy se kvůli tomu ocitají na pokraji migrační krize.
Sousední Kolumbie už poskytla dočasné povolení k pobytu více než 800 tisícům Venezuelců, píše list El País.
Také Ekvádor už hostí více než 500 tisíc migrantů, kteří do země přišli v prvních sedmi měsících letošního roku. S Venezuelou přitom vůbec nemá společnou hranici, stojí však v cestě venezuelské migrační vlně, která se valí přes kontinent.
Každý den přitom překročí hranice Venezuely dalších 3000 lidí. Říkají, že nemají co jíst, chybí jim léky nebo přístup k lékařské péči. OSN v červnu odhadla, že ze země už uprchlo zhruba 2,3 milionu obyvatel.
"Exodus občanů Venezuely je jedním z největších masových populačních pohybů v historii Latinské Ameriky," uvedl mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) William Spindler.
Do Brazílie proudí migranti už rok a půl
Počty venezuelských migrantů prudce narůstají i v Brazílii. Jen žadatelů o azyl z jejich řad letos Brazílie zaznamenala skoro 120 tisíc. Celkové číslo je ale zřejmě několikanásobně vyšší.
Davy Venezuelců totiž proudí do Brazílie každý den už téměř rok. Jen minulou neděli do severního brazilského státu Roraima dorazilo 800 migrantů. To je o 300 lidí víc, než chodí obvykle.
Teď, když počet příchozích zprudka stoupá, naléhají místní na nejvyšší soud, aby alespoň dočasně hranici uzavřel. Trpělivost dochází už i místním obyvatelům. Svoji frustraci nad nekončícím proudem imigrantů ventilují už i násilím.
O víkendu došlo k bitkám a na 1200 Venezuelců uteklo zpátky na venezuelskou stranu hranice. Brazilci pak spálili jejich stany, které za sebou nechali. Od té doby ale stovky dalších Venezuelců zase přišly.
Situace připomíná vrchol migrační krize v Evropě. Pro představu: do Řecka přišlo v roce 2015 podle OSN 857 tisíc migrantů, do Itálie pak 154 tisíc běženců.
Chceme jen pracovat
Čísla rychle rostou i v případě Ekvádoru, který s Venezuelou ani nesousedí. Migrační vlna k němu proudí přes Kolumbii. V posledních týdnech společnou hranici překročí každý den na 3000 Venezuelců. Podle UNHCR jich přišlo od začátku roku více než půl milionu.
Jen během prvního týdnu v srpnu přišlo do Ekvádoru 30 tisíc lidí. Od víkendu začaly místní úřady vyžadovat platný pas od každého, kdo chce vstoupit do země nebo přes ni jen přejít a pokračovat dál například do Peru. Stovky lidí z toho důvodu na hranicích uvázly.
"Nepřicházíme se špatnými úmysly. Chceme pracovat," říká televizi CNN Elio Yardinela na hranici mezi Kolumbií a Ekvádorem. "Tohle nejsou zbraně," ukazuje na kameru ruce. "To jsou ruce, kterými můžu pracovat a dostat se dál."
Většina z nich ale přes Ekvádor jen prochází a míří do Peru nebo dál do Chile. Do Peru přišlo ještě před dvěma týdny během jediného dne přes 5000 Venezuelců. V Peru automaticky získávají dočasné povolení k pobytu na rok, během kterého mohou v zemi i pracovat. Peruánský imigrační úřad uvádí, že do země přišlo už přes 360 tisíc Venezuelců od té doby, co se země propadla do ekonomické krize. I ten po vzoru Ekvádoru začne vyžadovat od imigrantů platné cestovní doklady.
Kdysi bohatá Venezuela
Migrační trasy přitom v minulosti vedly opačným směrem, připomíná CNN. Venezuela, která nyní způsobuje krizi takřka na celém kontinentě, bývala útočištěm pro běžence z okolních států, kde vládly diktatury, občanské války nebo řádili narkomafiáni a gerily.
S největšími zásobami ropy na světě a bez zkušenosti s vojenskou diktaturou byla Venezuela oázou a nejbohatším státem v regionu, kam v 70. a 80. letech prchali Kolumbijci před válkou, Peruánci před Světlou stezkou a chudobou a Chilané před Pinochetem.
Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se exodus Venezuelců měl v nejbližší době zastavit. V zemi není dost potravin, hygienických potřeb, léků nebo lékařské péče. Lidé odcházejí pěšky a bez majetku. Hyperinflace sílí a podle odhadů Mezinárodního měnového fondu může do konce roku dosáhnout milionu procent.
