Stačil jediný prezidentský dekret, a historické spory mezi Polskem a Ukrajinou jsou znovu na stole. Volodymyr Zelenskyj na konci května pojmenoval jednotku ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), jejíž odkaz zůstává pro obě země mimořádně citlivý. Reakce z Polska tak na sebe nenechaly dlouho čekat.
Zatímco řada Ukrajinců dnes bojovníky UPA vnímá jako hrdiny, kteří bránili nezávislost země proti sovětské Rudé armádě, nacistickému Německu a tehdejší polské správě, Varšava na jejich působení nahlíží zcela odlišně. Polsko viní UPA z genocidy etnických Poláků ve Volyni v letech 1943 až 1945, kde zahynuly desetitisíce civilistů.
Kritika se proto okamžitě snesla z celého politického spektra a polští představitelé označili Zelenského rozhodnutí za necitlivé a bolestivé – obzvlášť s ohledem na rozsáhlou podporu, kterou Polsko poskytuje Ukrajině od začátku ruské invaze.
Polský prezident Karol Nawrocki navrhl odebrat Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílého orla, které mu v roce 2023 udělil tehdejší prezident Andrzej Duda. Opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) ústy svého kandidáta na premiéra Przemyslawa Czarneka označila krok Kyjeva za „facku do tváře“ a krajně pravicová Konfederace vyzvala k zablokování integrační cesty Ukrajiny do Evropské unie.
Volyňské masakry
Masové vraždění civilního obyvatelstva se odehrálo v letech 1943–1945 v historickém regionu Volyň. Před druhou světovou válkou bylo toto území s etnicky smíšeným obyvatelstvem součástí Polska, dnes leží na západě Ukrajiny.
Během etnických čistek zde zahynuly desetitisíce Poláků. Při následných odvetných útocích polských oddílů přišly o život také tisíce Ukrajinců. Přesný počet obětí se dodnes nedaří jednoznačně určit, přičemž polští, ukrajinští i západní historici pracují s rozdílnými odhady.
V regionu před válkou vznikla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) jako podzemní hnutí usilující o samostatný stát. Její ozbrojené křídlo, Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), vzniklo v roce 1942. UPA bojovala za ukrajinskou nezávislost proti Sovětskému svazu, nacistickému Německu i polskému odboji.
Polsko a Ukrajina nahlížejí na tragédii odlišně. Polský parlament v roce 2016 oficiálně označil tehdejší události za genocidu spáchanou ukrajinskými nacionalisty na polském obyvatelstvu. Na Ukrajině je toto téma častěji vnímáno jako oboustranná tragédie a součást širšího polsko-ukrajinského konfliktu, který eskaloval během druhé světové války.
Budanovova mise ve Varšavě průlom nepřinesla
Zklamání neskrývají ani osobnosti, které obvykle platí za silně proukrajinské. Premiér Donald Tusk, politický rival prezidenta Nawrockého, například vyzval Kyjev, aby hledal řešení, načež mu vyslal ostrý vzkaz: „Pokud se tak nestane, budou naše vztahy napříště určovat nikoli empatie, ale tvrdé zájmy,“ cituje polského premiéra BBC.
Ukrajinská strana se k polské kritice oficiálně nevyjádřila. Ministerstvo zahraničí pouze ujistilo, že rozhodně nemělo v úmyslu Polsko urazit. Situaci se minulý týden pokusil přímo ve Varšavě uklidnit šéf Zelenského kanceláře Kyrylo Budanov. Nic však nenaznačuje tomu, že by jeho mise byla úspěšná. I sám Tusk později přiznal, že „diplomacie výsledky nepřinesla“.
Analytici varují, že případné odebrání státního vyznamenání by mohlo vyústit v hlubokou diplomatickou roztržku s dalekosáhlými důsledky pro obě země. Kvůli napjaté atmosféře mimo jiné panují obavy, zda se Zelenskyj zúčastní mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, která se má konat koncem června v Gdaňsku.
Premiér Tusk nicméně naznačil, že ukrajinského prezidenta v Gdaňsku i přes současnou krizi očekává. Zdůraznil, že Zelenskyj je spolupořadatelem akce a že obě země mají společný zájem na jejím úspěchu.
Usmíření je v nedohlednu
O symbolické usmíření v otázce volyňských masakrů se prezidenti obou zemí pokoušejí už od vyhlášení ukrajinské nezávislosti v roce 1991. Žádný z pokusů však zatím nedokázal ožehavé téma definitivně uzavřít.
Určitý posun přinesl rok 2025, kdy Kyjev po dohodě s Tuskovou vládou umožnil obnovení exhumací obětí. Ani tento krok však konzervativní a nacionalistické opozici v Polsku nestačí – například zástupci Konfederace navzdory již běžícímu procesu dál hlasitě volají po „úplné exhumaci“.
Podle ukrajinského deníku Kyiv Independent protiukrajinské nálady z polské veřejné debaty jen tak nezmizí. Krajní pravice i nové, tvrdší vedení PiS se totiž snaží historická témata využít před nadcházejícími parlamentními volbami. Současný spor tak vystavuje silnému tlaku i samotného premiéra Tuska, který musí čelit osočením opozice z nedostatku vlastenectví.
Jak se situace vyvine dál, zůstává nejasné. Prezident Nawrocki s finálním verdiktem o vyznamenání zatím vyčkává a premiér Tusk apeluje na přímé jednání obou hlav států.
Mohlo by vás také zajímat: Ukrajinský influencer vyrazil sporťákem do srdce Tater. Poláci ho tvrdě ztrestali
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Vinařská komedie Bobule pokračuje. Langmajer a Hádek ve filmu řeší trable s dětmi
Rodinná komedie Bobule bude mít čtvrtý díl s názvem Bobule a bobulky. Kryštof Hádek s Lukášem Langmajerem se v něm vracejí na Pálavu. Přijíždějí jako otcové dospívajících synů, kteří po nich zřejmě zdědili nejen smysl pro humor, ale také talent dostávat se do problémů. Natáčení v režii Marty Ferencové právě skončilo a nový snímek vstoupí do kin 11. února 2027.
Evropská komise vyměřila AliExpressu pokutu 550 milionů eur za nelegální výrobky
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy Kč) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Unijní exekutiva o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě.
Smrtící symbol teroru v plamenech. Kyjev zasáhl Rusko na nejcitlivějším místě
Ruské strategické letectvo utrpělo další těžkou ránu. Ukrajinské drony zničily na základně Engels – 800 kilometrů od hranic – strategický bombardér Tu-95MS, který Rusko používá k odpalování raket na ukrajinská města. Exploze zcela utrhla ocasní část stroje. Letounů má Moskva jen omezené množství a Ukrajinci už zničili nebo poškodili zhruba čtvrtinu z nich. Od roku 1992 se přitom nevyrábí.
ŽIVĚ „Diplomacie prosazuje naše národní zájmy, stejně jako válka,“ zní z Teheránu
Teherán prosazuje válku i diplomacii na základě svých národních zájmů, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Dodal, že memorandum o porozumění podepsané mezi Teheránem a Washingtonem je zcela jednoznačné a USA neopravňuje nic k jeho porušení. Z poslední válečné eskalace Baghaí obvinil USA s tím, že Írán se bude bránit, dokud boje neustanou.
ŽIVĚ Ruské útoky si vyžádaly dva mrtvé v Záporoží a šest mrtvých na zasažené turecké lodi
Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.