Mezi spojenci to vře: Kvůli „facce do tváře" Zelenskému hrozí nepříjemné ponížení

Stačil jediný prezidentský dekret, a historické spory mezi Polskem a Ukrajinou jsou znovu na stole. Volodymyr Zelenskyj na konci května pojmenoval jednotku ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), jejíž odkaz zůstává pro obě země mimořádně citlivý. Reakce z Polska tak na sebe nenechaly dlouho čekat.

Zatímco řada Ukrajinců dnes bojovníky UPA vnímá jako hrdiny, kteří bránili nezávislost země proti sovětské Rudé armádě, nacistickému Německu a tehdejší polské správě, Varšava na jejich působení nahlíží zcela odlišně. Polsko viní UPA z genocidy etnických Poláků ve Volyni v letech 1943 až 1945, kde zahynuly desetitisíce civilistů.

Kritika se proto okamžitě snesla z celého politického spektra a polští představitelé označili Zelenského rozhodnutí za necitlivé a bolestivé – obzvlášť s ohledem na rozsáhlou podporu, kterou Polsko poskytuje Ukrajině od začátku ruské invaze.

Polský prezident Karol Nawrocki navrhl odebrat Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílého orla, které mu v roce 2023 udělil tehdejší prezident Andrzej Duda. Opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) ústy svého kandidáta na premiéra Przemyslawa Czarneka označila krok Kyjeva za „facku do tváře“ a krajně pravicová Konfederace vyzvala k zablokování integrační cesty Ukrajiny do Evropské unie.

Volyňské masakry

Masové vraždění civilního obyvatelstva se odehrálo v letech 1943–1945 v historickém regionu Volyň. Před druhou světovou válkou bylo toto území s etnicky smíšeným obyvatelstvem součástí Polska, dnes leží na západě Ukrajiny.

Během etnických čistek zde zahynuly desetitisíce Poláků. Při následných odvetných útocích polských oddílů přišly o život také tisíce Ukrajinců. Přesný počet obětí se dodnes nedaří jednoznačně určit, přičemž polští, ukrajinští i západní historici pracují s rozdílnými odhady.

V regionu před válkou vznikla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) jako podzemní hnutí usilující o samostatný stát. Její ozbrojené křídlo, Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), vzniklo v roce 1942. UPA bojovala za ukrajinskou nezávislost proti Sovětskému svazu, nacistickému Německu i polskému odboji.

Polsko a Ukrajina nahlížejí na tragédii odlišně. Polský parlament v roce 2016 oficiálně označil tehdejší události za genocidu spáchanou ukrajinskými nacionalisty na polském obyvatelstvu. Na Ukrajině je toto téma častěji vnímáno jako oboustranná tragédie a součást širšího polsko-ukrajinského konfliktu, který eskaloval během druhé světové války.

Budanovova mise ve Varšavě průlom nepřinesla

Zklamání neskrývají ani osobnosti, které obvykle platí za silně proukrajinské. Premiér Donald Tusk, politický rival prezidenta Nawrockého, například vyzval Kyjev, aby hledal řešení, načež mu vyslal ostrý vzkaz: „Pokud se tak nestane, budou naše vztahy napříště určovat nikoli empatie, ale tvrdé zájmy,“ cituje polského premiéra BBC.

Ukrajinská strana se k polské kritice oficiálně nevyjádřila. Ministerstvo zahraničí pouze ujistilo, že rozhodně nemělo v úmyslu Polsko urazit. Situaci se minulý týden pokusil přímo ve Varšavě uklidnit šéf Zelenského kanceláře Kyrylo Budanov. Nic však nenaznačuje tomu, že by jeho mise byla úspěšná. I sám Tusk později přiznal, že „diplomacie výsledky nepřinesla“.

Analytici varují, že případné odebrání státního vyznamenání by mohlo vyústit v hlubokou diplomatickou roztržku s dalekosáhlými důsledky pro obě země. Kvůli napjaté atmosféře mimo jiné panují obavy, zda se Zelenskyj zúčastní mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, která se má konat koncem června v Gdaňsku.

Premiér Tusk nicméně naznačil, že ukrajinského prezidenta v Gdaňsku i přes současnou krizi očekává. Zdůraznil, že Zelenskyj je spolupořadatelem akce a že obě země mají společný zájem na jejím úspěchu.

Usmíření je v nedohlednu

O symbolické usmíření v otázce volyňských masakrů se prezidenti obou zemí pokoušejí už od vyhlášení ukrajinské nezávislosti v roce 1991. Žádný z pokusů však zatím nedokázal ožehavé téma definitivně uzavřít.

Určitý posun přinesl rok 2025, kdy Kyjev po dohodě s Tuskovou vládou umožnil obnovení exhumací obětí. Ani tento krok však konzervativní a nacionalistické opozici v Polsku nestačí – například zástupci Konfederace navzdory již běžícímu procesu dál hlasitě volají po „úplné exhumaci“.

Podle ukrajinského deníku Kyiv Independent protiukrajinské nálady z polské veřejné debaty jen tak nezmizí. Krajní pravice i nové, tvrdší vedení PiS se totiž snaží historická témata využít před nadcházejícími parlamentními volbami. Současný spor tak vystavuje silnému tlaku i samotného premiéra Tuska, který musí čelit osočením opozice z nedostatku vlastenectví.

Jak se situace vyvine dál, zůstává nejasné. Prezident Nawrocki s finálním verdiktem o vyznamenání zatím vyčkává a premiér Tusk apeluje na přímé jednání obou hlav států.