Před několika týdny vyzval vatikánský ministr zahraničí Giovanni Lajolo k prolomení pětapadesát let trvajícího nepřátelství mezi Vatikánem a Čínou.
Zdálo se, že po jmenování hongkongského biskupa Josepha Zena kardinálem je vše na dobré cestě. Nestalo se tak.
Jmenován provládní biskup
Čínská státem kontrolovaná katolická církev jmenovala v těchto dnech bez požehnání papeže dalšího biskupa. Biskup Liou Sin-chung je tak po knězi z jihozápadní Číny již druhý v pořadí během posledních pár dnů.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Nový papež hledá cestu k Číně a Rusku
- Papež s rabínem odsoudili antisemitismus
- Na Slovensku se rozpadla vládní koalice
Reakce Vatikánu na sebe nenechala dlouho čekat. Oba muži byli exkomunikováni.
Podle slov otce Bernarda, ředitele římské agentury AsiaNews, se tímto krokem čínské vlády cítí Vatikán uražen.
"Jasně ukázali, že právě započatého dialogu mezi Čínou a Svatým stolcem si patřičně neváží," prohlásil.
Vatikánu se nelíbí příliš pevné vazby mezi biskupem Liou Sin-chungem a komunistickou vládou v Pekingu. Argument, že volba byla politicky motivovaná, přesto čínské vedení odmítá.
Politiku provádí i Vatikán
Šéf čínského vedení katolické církve Liu Bainian naopak poukazuje na politicky motivované dubnové jmenování hongkongského biskupa Josepha Zena kardinálem.
"Obávám se, že někteří lidé v církvi nejednají ve jménu katolické církve, ale sledují své vlastní zájmy," poznamenal Bainian.
Mluvčí čínské diplomacie již před časem podmínil dobré vztahy s Vatikánem dvěma požadavky.
Svatý stolec měl přerušit diplomatické styky s Tchaj-wanem, což podle Vatikánu není vyloučeno, a nesmí se vměšovat do vnitřních záležitostí Číny.
Tím bylo myšleno právě nezasahování hlavy katolické církve do jmenování biskupů v Číně. Vatikán to prohlásil za nepřijatelné.
V Číně je osm milionů "podzemních" katolíků
Počet katolických věřících v Číně se odhaduje na 13 milionů. Z toho pouhých pět milionů tvoří oficiálně povolenou, takzvanou vlasteneckou katolickou církev. Ta neuznává papeže jako svoji hlavu a o složení její církevní hierarchie rozhoduje stát.
Zbylých osm milionů katolíků se hlásí k zakázané "podzemní" církvi, věrné papeži. Svoji víru praktikují tajně.
Horší než v Číně jsou podmínky pro praktikující katolíky pouze v Severní Koreji (církev je tam de facto zakázaná) a v Saúdské Arábii (tamní zákony nedovolují veřejné projevy žádné víry kromě islámu).
Vliv katolické církve ve světě spíše stagnuje a procento osob, které byly pokřtěny, se různí podle kontinentů.
V Asii je vliv katolické církve nadále velmi slabý. Pokřtění tvoří jen 2,9 procenta obyvatel, což představuje 116,5 milionu lidí.
