Mexico City - Zápach z rozkládajících se těl se už nedal zvládnout, a tak se musela márnice v jižním mexickém státě Guerrero zavřít. Kapacita zařízení byla nastavena na 200 těl, uvnitř jich přitom bylo 600.
Každý den totiž dorazí dalších zhruba deset obětí drogové války. Například ve středu policie objevila podle stanice TeleSUR masový hrob s 23 těly.
Na mrtvoly už není místo a chybí i dostatek personálu, který by prováděl pitvy, sdělila místní média.
Násilí se v tomto mexickém regionu stalo problémem číslo jedna. Kromě zaměstnanců státní márnice přišli nedávno o práci také učitelé. Školy jsou uzavřené, vesnice se vylidňují a autobusové linky se odklánějí.
Hromadná doprava je podle policie využívána k převážení drog. Řidiči autobusů jsou častým terčem mafiánů. Učitelé a státní zaměstnanci zase čelí vydírání.
Z letoviska Acapulco je krvavé město
V Guerreru je násilí na denním pořádku už poměrně dlouhou dobu. Podle státního zástupce tu v současné době operuje na 50 zločineckých organizací.
Chudé horské oblasti patří k vůbec nejchudším regionům celého Mexika. "Lidé mají problém vydělat dost peněz na živobytí, proto se přidávají ke zločineckým gangům," cituje britský list The Guardian katolického kněze a místního sociálního pracovníka v jedné osobě Maria Campose.
Dříve mohl stát prosperovat díky turismu. Kdysi hojně vyhledávané přímořské letovisko Acapulco je ale dnes jedním z nejkrvavějších mexických měst. Za poslední tři roky z něj podle Financial Times zmizelo na 2000 podniků.
Nejvýnosnější činností v regionu se stalo pěstování opia.
"Tohle se netýká jen státu Guerrero, je to celonárodní problém," upozorňuje otec Mario Campos. V Mexiku podle něj spíše než vláda vládne organizovaný zločin.
"Naše společnost je sužována drogovými kartely a naše instituce nereagují a nevykonávají svou práci," dodává.
Dva tisíce vražd za měsíc
Situace se podle všeho stále horší. Počet zabitých lidí v Mexiku letos zlomil všechny rekordy z minulosti.
Podle vládních statistik bylo letos v květnu zavražděno 2186 lidí, což je nejvyšší číslo za jediný měsíc od roku 1997. Za první letošní půlrok bylo v zemi spácháno přes 10 tisíc vražd.
Mexický stát Guerrero zápolí s násilím drogových kartelů. Místní márnice se nestíhají vypořádávat s přísunem mrtvých těl. pic.twitter.com/0O4t3Jo1Hr
— zA HraNici (@za_hranici) November 16, 2017
Stojí za tím rozšíření výroby drog, kterým se drogové kartely snaží dohnat poptávku po kokainu, heroinu nebo marihuaně v zahraničí.
Mexiko proti kartelům bojuje. Za pět let vlády současného prezidenta Enriqueho Peña Niety se podařilo rozbít většinu špiček mafiánských organizací. V roce 2014 byl zatčen i šéf nejobávanějšího kartelu Sinaloa, Joaquín Guzmán zvaný Prcek.
Podle některých odborníků ale právě rozbíjení struktur mocných zločineckých organizací zvyšuje riziko násilí v ulicích. "Velký podíl na nárůstu násilí má roztříštěnost skupin organizovaného zločinu," míní Tom Long, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Readingu. "Když zmizí vůdci, skupiny mají tendence se rozdělit a bojovat mezi sebou o vedení."
Pátrání po zmizelých
Počet obětí drogových válek stále stoupá a podle lidskoprávních organizací jsou oficiální vládní čísla ještě příliš nízká.
V Mexiku lidé ze dne na den mizí a dopočítat se přesného počtu obětí je takřka nemožné. Na druhé straně se objevují mrtvoly v masových hrobech, jejichž identita se teprve zjišťuje.
Po zmizelých lidech často pátrají jejich rodinní příslušníci. Hledají stopy, někdy ale rovnou přímo těla. Policejního vyšetřování únosu nebo vraždy se často vůbec nedočkají.
Mexická organizace Datacivica se pokouší tento smutný osud obětí organizovaného zločinu alespoň částečně změnit. Během čtyř měsíců se jejím pracovníkům podařilo identifikovat přes 32 tisíc lidí, kteří zmizeli beze stopy. Na webových stránkách navíc mohou sami příbuzní poskytnout informace o těch, které postrádají.
