Drogový kartel povraždil rodinu mormonů. Děti se ukryly v křoví, bratr šel pro pomoc

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
8. 11. 2019 6:52
Tři ženy, každá v jednom rodinném autě plném dětí, jely v pondělí krátce po poledni po silnici táhnoucí se kopcovitou krajinou na severu Mexika. Každá měla namířeno jinam, z bezpečnostních důvodů ale jely raději spolu. V oblasti, kde proti sobě bojují znepřátelené gangy, se však dostaly do cesty drogovému kartelu. Ze čtrnácti dětí přežilo jen osm.
Ve třech autech zemřelo devět lidí, včetně osmiměsíčních dvojčat. | Video: Reuters

Cesta tří mladých žen a čtrnácti dětí se za bílého dne proměnila v masakr, když po jejich autech začali střílet neznámí útočníci. Zabili matky i celkem šest dětí. Policie vyšetřuje, jestli na ně kriminálníci zaútočili úmyslně, nebo si je spletli s konkurenčním gangem.

Pomoc se na místo dostala díky třináctiletému chlapci, kterému se povedlo rozepnout bezpečnostní pásy a z jednoho auta spolu se šesti sourozenci utéct. Protože byli zranění, ukryl je v nedalekém křoví a sám se vydal vyhledat pomoc. Po šesti hodinách a asi 22 kilometrech došel zpátky domů. 

Dorazil do La Mora, místa, kde žili jeho příbuzní. Všichni patřili do mormonské rodiny LeBaronů, která se na severu Mexika poblíž hranic s USA usídlila na počátku minulého století.

Jeho strýcové se ozbrojili a vydali se zpátky k autům. V okolních horách se pořád ještě střílelo, z místa stoupal dým. "Jediné, co tam našli, byly spálené ostatky, prach a kosti," popsala pak americké stanici CNN švagrová jedné z obětí, Kendra Lee Millerová.

Mezi mrtvými byla i teprve osmiměsíční dvojčata, která uhořela v autě, jež pod palbou vzplálo. Děti ukryté v křoví byly převezeny do nemocnice. Na své příbuzné počkaly všechny kromě devítileté holčičky, která se s prostřeleným zápěstím vydala hledat pomoc. Zabloudila a policie ji našla, až když padla noc.

Jen jedno dítě, které zůstalo připoutané v autosedačce, přežilo. Sedmiměsíční holčička vyvázla bez škrábnutí, i když kolem ní zůstaly díry od kulek. Její matka se ji zřejmě snažila zachránit, a než sama zemřela, posunula její sedačku pod přední sedadlo.

Znepřátelené kartely

Mormonská rodina žijící u mexických hranic má mexické i americké občanství, detaily z brutálního útoku proto od úterka plní americká média. První zprávy hovořily o tom, že se rodina dostala pod palbu omylem a drogová mafie si jejich vozidla spletla. Později ale zmíněná švagrová jedné ze zavražděných žen prozradila, že její příbuzné cestovaly v "koloně" z bezpečnostních důvodů.

Mormonská komunita žije už několik desítek let v mexickém státě Sonora, který sousedí s americkou Arizonou. V oblasti proti sobě bojují dva soupeřící gangy: La Línea, který patří ke kartelu Juaréz, a Los Chapos, jenž je součástí Sinaloy, nejmocnějšího kartelu, který vedl Joaquín Guzmán přezdívaný El Chapo, v překladu Prcek.

Mexický prezident Manuel López Obrador sestavil speciální vyšetřovací komisi, která se bude pondělním útokem zabývat. Zatím ale stále tápe.

Den po útoku policie zadržela jednoho podezřelého, ale už ve středu se ukázalo, že s masakrem nemá nic společného. Případem se zabývají mexické i americké úřady, ale zdá se, že každá strana má odlišné teorie o tom, co se stalo.

Zatímco guvernér státu Chihuahua, který sousedí se Sonorou, si myslí, že za útokem stojí gang Los Chapos, americké úřady teorii o dvou znepřátelených kartelech nevěří. Podle nich je kartel La Línea pod kontrolou.

Po uvěznění Joaquína Guzmána se ale v regionu rozpoutal boj o moc nad obchodem s drogami. Stoupá kriminalita, jednotlivé gangy válčí s konkurencí. "Po zatčení Guzmána se tyto kartely rozštěpily," uvedl Peniche Espejel, guvernér Chihuahuy. "Rozrůstají se u hranic s USA a jsou zapojeny do obchodování s přistěhovalci do Spojených států a s drogami."

Časté výhrůžky a napjaté vztahy

O tom, že oblast není bezpečná, mluvila s novináři i Kendra Lee Millerová. Celá početná rodina podle ní už několikrát obdržela od drogových kartelů výhrůžky. Kriminálníci jim zakazovali cestovat přes jejich území a rodina měla spory jak s kartely, tak se sousedy z okolních komunit.

Podle bývalého mexického ministra zahraničí Jorgeho Castañedy mohl být útok naplánován přesně proti jednotlivým členům rodinného klanu. "Žena, která řídila jedno z aut, byla zřejmě aktivistka," nechal se slyšet. "Byla velmi aktivní ve své komunitě, hájila svou rodinu před kartely v otázce práva na přístup k vodě," dodal s tím, že mezi nimi a místními obyvateli už dlouho panovalo napětí. Ostatní členové mormonské rodiny to ale odmítají.

Rodina LeBaronů byla podle bývalého ministra pod ochranou federální policie už od roku 2011. Hlídat je mělo na 90 vojáků. Letos ale tuhle ochranu mexická vláda zrušila, nebo minimálně snížila.

Současná vláda prezidenta Obradora totiž razí novou strategii pro boj s vysokou kriminalitou v zemi. V Mexiku v poslední době rekordně stoupá počet vražd. Loni jich bylo 33 tisíc, letos to bude nejspíš ještě víc. Svůj podíl na tom má drogová válka, kterou vedly předchozí vlády proti drogovým kartelům. Zatýkání jejich bossů ale vedlo k tomu, že se rozbíjely hierarchie a jednotlivé skupiny začaly svádět boj o nové uspořádání. Obrador se snaží jít jinou cestou a brutální násilí v zemi slibuje vyřešit snižováním chudoby a rozvojovými projekty. V posledních měsících však sklízí kritiku, protože vražd neubývá.

Mormoni v Mexiku

Jednou z těch posledních je masakr mormonské rodiny. Mormoni, kteří na severu Mexika žijí, patří k fundamentalistické odnoži církve, která se odtrhla od Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů poté, co zakázala polygamii. Tvoří komunitu čítající asi tři tisíce členů. Většina z nich se narodila v Mexiku a žili střídavě tam a v USA. Proto má také většina z nich dvojí občanství. Někteří z nich stále praktikují mnohoženství.

Už před deseti lety byl jeden z členů rodiny unesen, o něco později další dokonce zabit.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy