Bolivijský exprezident Morales prchl do Mexika. Vrátím se silnější, prohlásil

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 12. 11. 2019 10:01
Evo Morales, který v neděli po téměř 14 letech v čele Bolívie podal pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu velení armády a policie demisi, odletěl do Mexika, jež mu udělilo azyl. Oznámil ale, že se vrátí "s větší silou a energií"

Bolivijskou metropoli ochromily další střety jeho příznivců a odpůrců, kvůli nimž tam velení armády poslalo vojáky. O pomoc je požádala policie a vyzvala je k tomu i Jeanine Áňezová, která jako druhá místopředsedkyně Senátu formálně převzala vedení státu po demisích ostatních vysokých ústavních činitelů.

Morales odletěl z Bolívie v pondělí a krátce po půlnoci místního času dorazil do Asunciónu v Paraguayi, odkud má pokračovat do Mexika, uvedl bolivijský deník El Deber.

Do metropole La Pazu dorazily v pondělí tisíce Moralesových příznivců. Na záběrech ze sociálních sítí je slyšet, jak pochodují ulicemi a křičí "Ano, teď, občanskou válku!" Policie už v pondělí evakuovala z centra La Pazu politiky, včetně Áňezové, která dorazila do metropole v pondělí.

Na řadě míst vyrostly barikády střežené ozbrojenci z řad odpůrců exprezidenta, v některých čtvrtí staví barikády lidé u svých domů, aby je ochránili před rabováním. Zavřeny jsou tam též obchody.

Po Moralesovi rezignoval i viceprezident a předsedové obou komor parlamentu, vedení země tak formálně převzala druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áňezová. Ta v noci na úterý vyzvala velitele armády Williama Kalimana, aby vojsko převzalo práci policie a zajistilo v zemi pořádek. Už předtím požádala o pomoc armádu i policie v La Pazu. Generál Kaliman pak oznámil, že proti "skupinám vandalů" nasadí své jednotky a že vojáci se spolu s policisty pokusí vyhnout krveprolití.

Od nasazení vojáků se distancoval ministr obrany Javier Zavaleta, který v pondělí formálně podal demisi, jako to před ním udělali další členové vlády. Podle ústavy musí Moralesovu demisi formálně přijmout, či odmítnout obě komory parlamentu, které se zatím nesešly.

Do La Pazu se v pondělí vydali i horníci z oblasti Potosí a Sucre, jejichž karavana 50 autobusů ale byla po cestě napadena Moralesovými odpůrci. Házeli na ně kameny a někteří horníci skončili v nemocnici. Odborářský svaz pak rozhodl, aby se karavana vrátila, uvedl deník El Deber.

Vše začalo volbami

Nepokoje v Bolívii trvají už přes tři týdny a vyžádaly si několik mrtvých a na 400 zraněných. Zažehly je výsledky prezidentských voleb z 20. října, v nichž podle volebního soudu zvítězil už v prvním kole Morales. Opozice i Organizace amerických států (OAS) volby označily za zmanipulované.

Po kontrole ze strany OAS Morales v neděli slíbil uspořádat volby nové, to ale opoziční lídři odmítli. K demisi ho pak vyzvalo i velení policie a armády, což Morales udělal, ale označil události za puč.

Moralesova prohlášení podle médií dále rozdělují společnost a povzbuzují jeho příznivce k emotivním reakcím, jež ústí i v násilnosti. V pondělí například Morales zveřejnil na Twitteru fotografii, na níž leží na zemi na dece ve venkovském ošuntělém domě. "Taková byla má první noc po odchodu z prezidentského paláce," připsal k fotce. Na Twitteru zveřejnil i video ze svého vyrabovaného domu, v němž se prochází mladí lidé jako při exkurzi.

Kritika ze strany Ruska

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí kritizovalo opozici v Bolívii. Podle Moskvy odmítla snahu Moralese řešit krizi dialogem, a "řízeným převratem" ho donutila k demisi. Za puč proti Moralesovi vývoj označily i levicové vlády Mexika, Nikaraguy, Kuby a Venezuely, nedávno zvolený argentinský prezident Alberto Fernández či brazilský exprezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Opačný postoj zaujal americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že "rezignace bolivijského prezidenta Eva Moralese je významný okamžik pro demokracii na západní polokouli. (…) Tyto události jsou silným znamením pro nelegitimní režimy ve Venezuele a v Nikaragui, že demokracie a vůle lidu vždy vítězí".

Chile, Peru a generální tajemník OSN António Guterres či šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová vyzvali oba tábory k ukončení násilností v Bolívii.

 

Právě se děje

Další zprávy