Mexiko dopadlo šéfa nejbrutálnějšího kartelu v zemi

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 3. 2015 16:59
Omar Treviňo Morales se do čela kartelu Zetas dostal poté, co byl předloni zadržen jeho bratr.
Vláda už před lety vyhlásila drogovým kartelům válku. Zemřely při ní tisíce lidí.
Vláda už před lety vyhlásila drogovým kartelům válku. Zemřely při ní tisíce lidí. | Foto: Reuters

Mexiko City - Mexická policie oznámila, že zadržela šéfa brutálního drogového kartelu Zetas, který byl jedním z nejhledanějších zločinců v zemi.

Jednačtyřicetiletý Omar Treviňo Morales byl v Mexiku i v USA hledán v souvislosti s pašováním narkotik a dalšími zločiny.

Treviňo byl dopaden okolo čtvrté hodiny ranní místního času během rozsáhlé akce mexické federální policie a armády ve městě Monterrey v severovýchodním státě Nuevo León.

Do čela Zetas se dostal předloni poté, co byl zadržen jeho bratr Miguel Ángel.

V Mexiku byl hledán kvůli nelegálnímu držení zbraní patřících armádě, za informaci vedoucí k jeho dopadení vypsaly úřady odměnu 30 milionů pesos (48 milionů korun).

Spojené státy na něj vydaly zatykač kvůli pašování kokainu na americké území. Prsty má muž známý jako "Z-42" (jméno kartelu znamená v češtině název písmena "Z") údajně i ve vraždách či únosech.

Začátek úpadku?

Kartel Zetas vznikl v roce 2010 osamostatněním od zločinecké organizace Golfo, kterou založili bývalí elitní mexičtí vojáci po své dezerci od armády. Gang je považován za jeden z nejbrutálnějších v zemi a mezi jeho často uplatňované praktiky patří řezání hlav jeho obětem. Působí na severovýchodě země a vede boj s konkurenčním kartelem Sinaloa.

Mezi vůbec nejkrvavější činy připisované Zetas patří žhářský útok v kasinu v Monterrey, při němž v roce 2011 zahynulo 52 lidí. U téhož města o rok později našlo 49 těl bez hlav, patřících obětem téhož kartelu.

Podle mexických médií však pozice Zetas po smrti někdejšího vůdce Heriberta Lazcana a následném zadržení Treviňova bratra začala oslabovat a konec druhého z rodu Treviňů tento úpadek ještě posílí.

Mexické úřady po loňském zavraždění čtyř desítek studentů, které otřáslo popularitou prezidenta Enriqueho Peňi Nieta, přitvrdily boj proti organizovanému zločinu, což vedlo i k nedávnému zadržení několika předních drogových bossů. Treviňovo dopadení je druhým významným úspěchem policie během pěti dnů. Minulý týden skončil v rukou policie vůbec nejhledanější muž Mexika Servando Gómez, šéf dalšího z kartelů Templářští rytíři.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 32 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy