Mrtvá zóna velká jako Morava. Z Mexického zálivu se vytrácí život, letos rekordně

Jana Václavíková Jana Václavíková
29. 6. 2019 7:01
Každý rok od léta do zimy se moře u delty americké řeky Mississippi v Mexickém zálivu zbarví do zelena. Neznačí to nic dobrého, zelená barva znamená, že z oblasti vymizel veškerý mořský život. Podobná situace má nastat i letos, podle vědců je však možné, že se oblast rozšíří nejvíce v historii.
Mrtvá ryba. Ilustrační foto.
Mrtvá ryba. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Dočasný úbytek života v Mexickém zálivu se každý rok opakuje. Nejprve na jaře postihnou převážně zemědělské oblasti kolem řeky Mississippi silné deště, které spláchnou část půdy obohacené umělými hnojivy. S nimi se tak až do moře dostane dusík a fosfor obsažený v pesticidech.

Vinou těchto prvků se ve vodě daří řasám a sinicím, které ji zbarví do zelena. Množství fosforu v zálivu se přitom od roku 1950 zdvojnásobilo, v případě dusíku dokonce ztrojnásobilo.

Problém pak nastává ve chvíli, kdy řasy uhynou a klesnou na mořské dno. Při jejich rozpadu se totiž začne spotřebovávat velké množství kyslíku, který potom chybí mořským živočichům. Ti buď odplavou pryč, nebo v případě korálů či hub zahynou. Vznikne tzv. mrtvá zóna.

Její velikost se každý rok mění, průměrně mívá rozlohu 15 tisíc kilometrů čtverečních. Pokud se však vyplní předpovědi vědců z Louisianské státní univerzity, zóna se letos přiblíží rekordu. V červenci by měla dosáhnout 22 tisíc kilometrů čtverečních, což je zhruba podobná rozloha, jako má celá Morava.

Dosud nejvyšší čísla vědci naměřili před dvěma roky, a to jen o pár kilometrů čtverečních více, než očekávají letos.

"Myslíme, že (zóna) bude druhá největší, ale snadno může její rozloha tu minulou překonat," řekla americké stanici CNN mořská ekoložka Nancy Rabalaisová, která se tomuto problému věnuje už 34 let a vypočítala pravděpodobnou velikost letošní mrtvé zóny. "Když se podíváme na předpověď, není v tom až takový rozdíl. Bude to hodně velké," doplnila pro server zaměřený na životní prostředí Earther

Rybáři chudnou a lidé jsou bez pitné vody

Kromě hnojiv může za vznik mrtvé zóny i oteplování moří, protože teplejší voda udrží méně kyslíku. "Pokud se v regionu změní klima, lze očekávat, že se vše zhorší," upozornil v rozhovoru pro časopis The National Geographic David Scheurer, spoluautor studie.

Mrtvá zóna navíc neovlivňuje jen mořský život, ale také životy lidí obývajících pobřeží Mexického zálivu a břehy řeky Mississippi. Ti přicházejí o zdroj kvalitní pitné vody, jež bývá vinou odplavených hnojiv obohacena o dusík, který je podle CNN spojen se vznikem rakoviny. 

O živobytí zase přicházejí rybáři, kteří se dostávají do finančních potíží. Musí například platit více peněz za palivo, aby se s lodí dostali do vod, kam se mořský život přesunul. Vyšší náklady jim většinou nevynahradí ani úlovek, protože ryby a garnáti s nižším poměrem kyslíku dorůstají menších rozměrů.

Americký stát Louisiana, kudy Mississippi protéká, je přitom druhým největším dodavatelem mořských plodů na celý americký trh.

Mrtvé zóny po světě

Mexický záliv není jedinou vodní plochou, odkud se vytrácí kyslík. Podle rok staré zprávy, kterou cituje britský deník The Guardian, existuje v současnosti až čtyřikrát více mrtvých zón, než tomu bylo v roce 1950.

Na celém světě jich je přibližně pět set, největší je v Baltském moři. Zasažena jsou však i moře na severu Evropy, Jadran nebo pobřeží Chile, kde před třemi lety zemřelo podle Světového ekonomického fóra až 23 milionů lososů a další tisíce sardinek, mořských ptáků, savců a chobotnic. 

Podle Nancy Rabalaisové se navíc tohoto problému v budoucnu nezbavíme. "Jsem rozená optimistka, to se ale nevztahuje na počasí. Jde o dlouhodobý trend, který jen tak nezmizí," říká mořská ekoložka.

Video: Moře vyvrhlo na egyptské pobřeží mrtvou velrybu. Zemřela kvůli nedostatku planktonu

Moře vyvrhlo na egyptské pobřeží mrtvou velrybu. Zemřela kvůli nedostatku planktonu | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy