Mexičané v USA mají strach z Trumpa. Příbuzným domů na jih poslali více peněz

Simone Radačičová Simone Radačičová
8. 1. 2017 7:45
Mexičané, kteří pracují v USA, poslali loni v listopadu domů 2,4 miliardy dolarů (přes 60 miliard korun). To je meziroční skok o téměř 25 procent. Někteří z nich mají strach z nového prezidenta Donalda Trumpa, který před svým zvolením slíbil, že deportuje několik milionů přistěhovalců nebo nechá na hranicích mezi USA a Mexikem postavit zeď. Prvním varováním pro Mexičany bylo rozhodnutí americké automobilky Ford, která poslala k ledu svůj plán na výstavbu nové továrny v Mexiku za 1,6 miliardy dolarů.
V listopadu lidé v Oaklandu protestovali proti zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Na snímku drží mexickou vlajku.
V listopadu lidé v Oaklandu protestovali proti zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Na snímku drží mexickou vlajku. | Foto: ČTK

Mexico City – Hlavně se dostat na sever. Mnozí Mexičané sní léta o tom, že se jim jednou podaří překonat nástrahy nevlídné pouště, ostrého slunce a nebezpečného plotu, který odděluje Mexiko od Spojených států. Každý rok se o to pokusí tisíce lidí. Láká je vidina zaměstnání a vyššího výdělku, který by pak z části mohli posílat svým příbuzným v Mexiku.

Tyto peníze jsou pro některé rodiny v Mexiku jedním z hlavních zdrojů příjmu. Lidé si z nich staví a opravují domy, investují je do vzdělávání dětí nebo je používají při nákupu potravin.

Závislá je na nich i Monica Arroyová z malé vesnice u města Ixmiquilpan na sever od Mexico City. Z Floridy jí každý měsíc dcera posílá 200 dolarů, tedy v přepočtu asi 5200 korun. Teď mají obě strach, že Donald Trump, který se oficiálně ujme prezidentské funkce 20. ledna, proti přistěhovalcům zakročí.

"Pokud vrátí naše přistěhovalce, tak se tu prohloubí chudoba, protože v USA mají práci a mohou nás podporovat. Tady žádná práce není," uvedla Arroyová pro agenturu Reuters.

V Mexiku žije zhruba polovina lidí pod hranicí chudoby.

Zeď na hranicích platit nebudeme

Podobné obavy mají také další lidé. I proto Mexičané, kteří pracují v USA, poslali loni v listopadu domů 2,4 miliardy dolarů (přes 60 miliard korun). To je meziroční skok o téměř čtvrtinu, informovala mexická centrální banka.

A nejen to. Tamní banka BBVA Bancomer odhaduje, že za celý loňský rok do země od Mexičanů pracujících na severu přiteklo 27 miliard dolarů, což je o dvě miliardy dolarů více než v roce 2015.

Postoj Spojených států ke svému jižnímu sousedovi se stal jedním z hlavních témat prezidentské kampaně. Ještě před svým zvolením Trump slíbil, že deportuje několik milionů přistěhovalců, přepíše či zruší Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a v neposlední řadě nechá na hranicích mezi USA a Mexikem postavit zeď, kterou navíc zaplatí mexická vláda.

Tento návrh ale Mexičané razantně odmítli.

I proto Trump ještě před svým triumfem ve volbách uvedl, že v takovém případě nedovolí Mexičanům v USA převádět vydělané peníze do jejich domoviny. Anebo nechá z těchto peněz strhávat obnosy, ze kterých by se výstavba zdi financovala.

V pátek Trump nově naznačil, že zeď nejprve zaplatí a postaví americká vláda. Až později by náklady spojené s výstavbou mělo Mexiko splatit. Jak přesně by to ale mělo proběhnout, si zatím Trump nechal pro sebe. 

Jak reagovat na Trumpa?

Mexická vláda zatím vypracovává své postoje a hledá způsoby, jak na Trumpa reagovat. Prozatím také vyčkává, jaké sliby ze své předvolební kampaně opravdu splní.

Prvním varováním pro Mexičany bylo rozhodnutí americké automobilky Ford, která poslala k ledu svůj plán na výstavbu nové továrny v Mexiku za 1,6 miliardy dolarů. Místo toho hodlá raději investovat v USA.

Hlavní prioritou mexické vlády je vzájemný obchod. Aby vláda získala v rozhovorech s Trumpem silnější váhu, hodlá nabídnout například silnější ostrahu hranic, která by omezila nelegální imigraci i pašeráky drog. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s plány mexické vlády.

Obavy z Trumpa, jehož sliby na přepsání nebo přímo zrušení Severoamerické dohody o volném obchodu by mohly výrazně poškodit mexické firmy i tamní ekonomiku, nemohly přijít v horší okamžik. Administrativu prezidenta Enriqua Peñi Niety poškodilo několik korupčních skandálů, pokulhávající ekonomika i pokračující násilí drogových kartelů. A proto podpora hlavy státu klesla k pouhým 25 procentům.

V novém roce navíc vláda o pětinu zvýšila ceny benzínu. Kvůli tomu v zemi vypukly protesty, objevilo se i rabování a blokády silnic. 

 

Právě se děje

před 1 minutou

Smartwings budou v případě dohody se státem financovat všichni akcionáři

Do financování záchrany letecké skupiny Smartwings se po případné dohodě se státem zapojí všichni akcionáři společnosti. Ve čtvrtek se na tom dohodla valná hromada firmy. Zároveň schválila finanční model skupiny pro letošní a příští rok. Jeho podobu firma neuvedla, vychází ovšem ze závěrů expertní komise ministerstva dopravy.

Spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně v dnešní Mladé Frontě Dnes uvedl, že firma potřebuje od státu půjčku nebo garanci za úvěr na 1,7 až dvě miliardy korun. Bez pomoci státu podle něj firma skončí.

Skupina Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize.

Zdroj: ČTK
Další zprávy