Tallahassee - Odpověď na klíčovou otázku, co udělalo z kdysi přívětivé planety dnešní vyprahlý a nehostinný Mars, zřejmě netřeba hledat jen ve vesmíru.
Indicie k rozluštění jedné z největších astronomických hádanek poslední doby možná lidstvu od pradávna ležela přímo pod nohama. Přesněji řečeno - ukrýval ji úlomek 4,4 miliardy let starého meteoritu, který obsahuje zachovalé vzorky tehdejšího povrchu rudé planety.
Podle nové studie vzácné horniny, o níž informoval odborný magazín Nature, se zdá, že "černá kráska", jak experti úlomku přezdívají, může lidstvu předat velmi cenné svědectví. Možná prozradí, jak Mars vypadal v průběhu prvních sto milionů let své existence.
"Prostě strčila nos přímo do zrození Marsu," prohlásil o černé krásce šéf výzkumného týmu z Floridské státní univerzity v rozhovoru s reportérem CNN.
Dosavadní analýzy totiž ukazují, že vzorky obsahují deseti- až třicetinásobně víc vody než jakýkoliv jiný marťanský meteorit. Z toho plyne, že s největší pravděpodobností pochází z doby, kdy Mars oplýval hojným množstvím životadárné tekutiny.
Dopad obřího meteoritu před pěti až jedenácti miliony let byl tak silný, že vymrštil úlomky marťanské půdy směrem k Zemi.
Na zásadnější závěry je ještě brzy, podle již zmíněného Munira Humayuna z floridské univerzity se ale zdá, že vzorek pochází z doby, kdy se při vulkanických erupcích dostala na povrch voda, oxid uhličitý a dusík.
"Je jiný než ostatní meteority, které jsme kdy zkoumali. Kdybych měl někde hledat důkaz o životě na Marsu, bylo by to první, na co bych se zaměřil. Jde o vzorek přímo z povrchu," potvrzuje Carl Agee z univerzity v Novém Mexiku, který meteorit dostal (viz níže).
Z kapsy nomáda do nejmodernějších laboratoří
Nyní je sice vzácný meteorit v péči těch nejpovolanějších, ještě v roce 2011 ale vězel v kapse nomáda, který ho našel na Sahaře. Na tom by nebylo nic divného. Pouštní kočovníci si sběrem zajímavých nebo cenných hornin často přivydělávají, to by ale nesmělo jít o černou krásku.
Přes marockého překupníka, který mu dal jméno černá kráska, se pak meteorit dostal k soukromému indickému sběrateli, který jej daroval profesoru Carlu Ageemu z univerzity v Novém Mexiku.
Ten zprvu netušil, jak velký dar od Inda dostal. Byl ale zvědavý, tak se ho rozhodl rozříznout. "Na povrchu to bylo leskle černé. Uvnitř taky, ale ještě tam byly bílé skvrny a bublinky. Nikdy jsem nic podobného neviděl," vzpomíná.
