Devětadvacetiletá Monira Khatunová je jednou z těch, které klimatická změna připravila o domov i o živobytí. "Dům mých rodičů zmizel kvůli erozi. Nemáme žádnou půdu, na které bychom hospodařili," popisuje pro agenturu AP.
Podobnou zkušenost jako ona mělo do roku 2019 dalších 4,1 milionu Bangladéšanů. Země na jihu Asie je kvůli své nízké poloze nad mořem velmi náchylná ke stoupající hladině oceánu. Světová banka odhaduje, že do poloviny století přijde o domov téměř dvacet milionů místních. Celosvětově pak 143 milionů lidí.
Většina obyvatel Bangladéše po ztrátě domova většinou míří k hlavnímu městu. V Dháce ale už nyní žije 20 milionů lidí a až třetina z nich ve slumech, kde chybí základní infrastruktura. Navíc se tu složitě shání práce. "Klimatická změna způsobuje, že se lidé stěhují, a my se s tím musíme velmi rychle vypořádat," řekl deníku The Guardian Saleemul Huq z Mezinárodního centra pro klimatickou změnu a rozvoj.
Začal proto s dalšími vědci hledat možnosti, jak se s klimatickou migrací vypořádat. Řešení našli ve městě Mongla, ležícím asi 50 kilometrů od Bengálského zálivu, kde se nachází druhý největší mořský přístav v Bangladéši.
A co je hlavní výhodou města? V posledních letech se proměnilo tak, aby bylo odolnější vůči klimatickým změnám. Zlepšil se systém protipovodňových zábran, opravila se kanalizace, vytvořily se nové zásobárny vody a také se postavily čističky. Vedení města nechalo rozšířit koryto řeky a buduje se lepší železniční spojení do regionu, které nabídne další pracovní příležitosti.
"Přesídlování zastavit nemůžeme, můžeme jenom nabídnout alternativy, které lidé přijmou," myslí si Huq. "Potřebujeme jít cestou transformativní adaptace, která lidem umožní přesunout se někam jinam a polepšit si."
Město pro budoucnost se změnou klimatu
Ve městě s přibližně 150 tisíci obyvatel je mimo jiné speciální exportní zóna, která by měla poskytnout práci tisícům klimatických uprchlíků. "V roce 2018 bylo v exportní zóně Mongly zaměstnáno 2600 lidí. Nyní máme v různých továrnách už devět tisíc pracovníků. Změny jsou viditelné," uvádí starosta Sheikh Abdur Rahman.
Toho si všímají i místní. "Lidé, kteří jezdí přes řeku, pocházejí z různých oblastí," říká například převozník Abdul Jalil. Dříve plul s lodí manuálně, v posledních letech ale přešel, stejně jako ostatní převozníci, na motorový pohon. Jen tak je možné přepravit přes řeku až 700 lidí denně.
"Pracují v exportní zóně nebo v turismu v lese Sundarbans. Místo toho, aby jezdili do míst, jako je (druhé největší bangladéšské město) Čitagong. Tady je to bezpečnější, není tu žádná zločinnost a mají práci a lepší životní úroveň," myslí si.
"Lidé se tu teď cítí bezpečně, ale musíme toho udělat víc," potvrzuje starosta Rahman. Město proto hodlá v budoucnu investovat do ochrany půdy proti erozi a také jedná o lepší integraci dětí uprchlíků do škol. Mluví se i o stavbě deseti nových továren. Peníze na svou transformaci dostala Mongla ze zahraničí - putovaly sem ze Spojených států, Japonska nebo třeba Číny.
Práci zde našla i osmadvacetiletá Reshma Begumová, která dříve lovila ryby. Avšak řeka, která ji dříve živila, ji nakonec připravila o domov. Přestěhovala se proto s rodinou do Mongly, kde našla práci v továrně. "Teď vydělávám každý měsíc dost peněz na to, abych podporovala svou rodinu. Možná si v budoucnu postavíme z úspor nový dům," líčí.
Over the next 30 years, scientists say some 143 million people are likely to be uprooted by rising seas, drought, searing temperatures and other climate catastrophes.
— The Associated Press (@AP) March 30, 2022
One Bangladeshi town is offering new life to thousands of climate migrants. https://t.co/XnrnxHOyvu pic.twitter.com/UrFWleqKto
Budoucnost pro deset milionů
"Pokud jde o adaptaci, tak Mongla je úspěch," myslí si Huq a dodává, že se město stane vzorem pro další. "Očekáváme, že model Mongly zopakujeme u nejméně dvaceti dalších pobřežních měst po celé Bangladéši a vytvoříme bezpečný domov pro klimatické uprchlíky." Vědci už několik vhodných oblastí našli, většinou jde o menší města u velkých ekonomických center s přístavem. Nyní vyjednávají s jejich starosty.
"Všechno jsou to sekundární města s populací nad půl milionu. Ty mohou poskytnout útočiště dalšímu půl milionu klimatických migrantů. Takto můžeme v následujícím desetiletí nabídnout alternativu minimálně pro deset milionů klimatických uprchlíků," domnívá se Huq.
Video: Jak se evropská města připravují na změnu klimatu?
