Města, která budovala Německo, dnes prosí stát o pomoc. Problémy mají podobné

Města, která dříve patřila k motorům německé ekonomiky, dnes řeší obří dluhy, stále vyšší sociální výdaje a nedostatek peněz na běžný provoz. Radnice varují, že bez pomoci Berlína a spolkových zemí nebudou schopné problémy vyřešit.

Oblast Porúří kdysi představovala srdce německého průmyslu. Zdejší doly a hutě vyráběly uhlí a ocel, bez kterých by se neobešel německý poválečný hospodářský zázrak.

Dnes je ale obraz regionu úplně jiný. Dobře placená průmyslová místa zmizela, daňové příjmy stagnují a stále větší část rozpočtů měst spolykají sociální výdaje.

Podle posledního finančního reportu pro Porúří skončily tamní obce v roce 2024 s rekordním společným schodkem 1,38 miliardy eur. Autoři zprávy varují, že města už vyčerpala možnosti, jak rozpočty vyrovnávat škrty a úsporami, a mimo jiné hrozí, že bez státního a federálního zásahu obyvatelé začnou „hledat řešení u politických extrémů, které slibují jednoduchou záchranu“.

Jedním z příkladů, které se v německých médiích objevují, je půlmilionové město Duisburg, kde ještě nedávno situace vypadala vcelku příznivě. Po letech přísného rozpočtového dohledu se mu podařilo staré dluhy částečně snížit.

Loni ale město skončilo se schodkem přes 130 milionů eur. Letos očekává dalších 280 milionů a vedení radnice přiznává, že se bez razantních škrtů neobejde, uvedl web veřejnoprávní stanice WDR. Důvodem jsou podle radnice sociální výdaje a především rostoucí náklady na péči o děti a mládež a na dlouhodobou péči o seniory.

Město tak například oznámilo plán snížit během příštích deseti let počet zaměstnanců městské správy téměř o tisíc pracovních míst.

Starosta města Sören Link odpovědnost za současnou situaci přisuzuje vládám spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, kam Porúří spadá, i spolkové vládě v Berlíně. „Nechali obce na holičkách. Právě proto teď musíme za těch nejtěžších podmínek sestavit odpovědný rozpočet,“ prohlásil Link pro WDR.

Škrty a dluhy

Ještě horší pověst má Gelsenkirchen s více než čtvrt milionem obyvatel. Dříve byl jedním z center těžby uhlí, ale dnes patří mezi ekonomicky nejslabší města v Německu. V médiích ho často dávají za symbol nepovedené proměny bývalých uhelných metropolí.

Ekonomické problémy se zde projevují nejen ve veřejných financích, ale i v životní úrovni obyvatel. Podle statistik zadluženosti domácností má Gelsenkirchen jednu z nejvyšších mír předlužení obyvatel v celém Německu – přes 17 procent dospělých obyvatel.

Celkově pak žije v Porúří na ploše menší než Středočeský kraj přes pět milionů lidí a předlužených jich je 529 tisíc, uvedl koncem loňského roku server Die Welt.

Předlužení

Stav, kdy dlužník dluží více věřitelům a souhrn jeho dluhů přesahuje celkovou hodnotu jeho majetku.

Samotné město Gelsenkirchen se potýká s kombinací problémů, který je pro Porúří typický: nižšími příjmy, vyšší nezaměstnaností, menším počtem dobře placených pracovních míst a vysokými sociálními náklady.

Zoufalá situace

Podobný vývoj se odehrál i v dvousettisícovém městě Oberhausen. To začalo upadat v 70. letech spolu s německým těžkým průmyslem. Levnější konkurence ze zahraničí, pokles poptávky a nadbytečná výrobní kapacita vedly k uzavírání továren.

„Jsme v opravdu zoufalé situaci,“ řekl serveru starosta Oberhausenu Thorsten Berg. Problém podle něj není jen v hospodaření samotného města. Obce v Německu totiž musí financovat stále více povinností, které jim ukládá stát nebo spolková země.

Jde například o pomoc lidem se zdravotním postižením, příspěvky na bydlení nebo péči o děti a seniory. V Oberhausenu už dnes polovina všech výdajů míří na sociální oblast. „Obce mají povinnost tyto služby poskytovat, ale nedostávají na ně dostatek peněz. To je chyba celého systému,“ tvrdí Berg.

Do konce roku 2025 nahromadilo město dluh ve výši dvou miliard eur. Pomoc vlády Severního Porýní-Vestfálska jej sice snížila na zhruba 800 milionů eur, město ale dál musí šetřit a v letošním rozpočtu chybí kolem 100 milionů eur. Město patří mezi nejzadluženější v Německu, píše server Deutsche Welle.

„Nemáme žádné rezervy. Nemáme investice, které bychom mohli prodat. Nemáme majetek, který bychom mohli zpeněžit. Šetříme už 40 let. Prodali jsme všechno, co šlo. Nic nám nezbylo,“ popsal serveru zoufalou situaci finanční radní města Apostolos Tsalastras.

Německý systém financování obcí stojí především na příjmech z podnikových daní, daní z nemovitostí a podílu na dani z příjmu. Jenže hospodářská stagnace, která Německo trápí posledních několik let, znamená ještě méně peněz i pro radnice.

V kombinaci s rostoucími sociálními náklady je to pro zemi, která byla desítky let symbolem ekonomické síly Evropy, nepříjemný signál, píší německá média.