Merz to doma schytal za fiasko v OSN. Diplomatickou blamáž Německa svedl na jiné

„Trapná porážka“, „ostuda“, „debakl“, „úpadek“ a „diplomatické fiasko“ – tak němečtí politici a média reagují na to, že se Berlínu nepodařilo získat křeslo v Radě bezpečnosti OSN. I přes rozsáhlou kampaň a „zahraniční orientaci“ současného kancléře Friedricha Merze Německo ve volbě do Rady bezpečnosti OSN neuspělo.

Středeční hlasování Valného shromáždění OSN, v němž byly na dvouleté období do Rady bezpečnosti zvoleny Rakousko, Portugalsko, Trinidad a Tobago a Zimbabwe, představuje ránu pro Merzovu vládu. Ta se totiž snaží profilovat jako jeden z hlavních evropských hlasů na světové scéně.

V souboji o nestálé členství získalo Portugalsko 134 hlasů a Rakousko 131, zatímco Německo obdrželo pouze 104 hlasy – a to navzdory sebevědomým prohlášením Berlína ještě několik hodin před hlasováním.

Německo v minulosti opakovaně získalo jedno z nestálých křesel určených pro západoevropské státy a v Radě bezpečnosti naposledy zasedalo v letech 2019 až 2020.

Berlín svou letošní kandidaturu myslel vážně a věnoval jí značné úsilí. Před hlasováním vedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul intenzivní lobbistickou kampaň a osobně se snažil získat podporu ministrů a velvyslanců po celém světě, píše bruselský list Politico.

Obě vítězné země jsou nicméně vnímány jako zástupci zájmů menších států. Rakousku navíc mohlo pomoci, že není členem NATO, zatímco Portugalsko zdůrazňovalo své silné vazby na Afriku a Latinskou Ameriku, hodnotí výsledek například britský The Guardian.

Nezvykle ostře reagovala německá média. Například veřejnoprávní server Tagesschau napsal, že neúspěch vrhá stín na Merzův obraz „zahraničněpolitického kancléře“, který slíbil vrátit Německu silnější postavení ve světě. Podobně se vyjadřuje i deník Die Welt, který výsledek označil za „diplomatický debakl“.

Ostuda!

Kritikou nešetřili ani němečtí politici. Alice Weidelová, spolupředsedkyně strany AfD, jejíž strana vede v některých německých průzkumech veřejného mínění, napsala na síti X, že výsledek potvrzuje příběh o úpadku Německa.

„Jedna ostuda střídá druhou. Merz chtěl na začátku svého kancléřství vrátit naši zemi na mezinárodní scénu, Německo ale zůstává bez místa v Radě bezpečnosti OSN,“ uvedla.

Ke kritice se připojili i sociální demokraté, menší koaliční partner ve vládě. Podle nich není hlasování „pouhým zaškobrtnutím, ale varovným signálem“. Mluvčí strany pro zahraniční politiku Adis Ahmetović uvedl, že Berlín nyní platí cenu za vnímané pokrytectví a zdrženlivost při kritice spojenců, včetně Izraele a Spojených států. Dodal, že hlasování je „měřítkem toho, jak je Německo vnímáno ve světě“.

Opoziční Zelení označili výsledek za „trapnou porážku“. Místopředsedkyně jejich poslaneckého klubu Agnieszka Bruggerová uvedla, že kandidatura nebyla podpořena „moderními představami“ o vedení například v oblasti ochrany klimatu a rozvojové pomoci.

Kampaň Kremlu i historická odpovědnost

Ministr zahraničí Wadephul připsal „hořkou porážku“ částečně podpoře Izraele. Naznačil, že právě kladný postoj k této zemi Německo připravil o část hlasů v OSN. Dodal však, že výsledek hlasování nezmění německé odhodlání „dostát své historické odpovědnosti“ vůči židovskému státu.

Wadephul také obvinil Kreml, že vedl proti Berlínu kampaň kvůli jeho „neochvějné podpoře“ Ukrajiny. „Není žádným tajemstvím, že Rusko nechce mít takový hlas u stolu Rady bezpečnosti a že proti nám také podněcovalo negativní nálady,“ uvedl.

Porážka Německa nepředstavuje pouze diplomatický neúspěch. Pravděpodobně také posílí domácí kritiku již nyní nepopulárního a politicky oslabeného Merze. O to více, že se po nástupu do funkce prezentoval jako politik, který obnoví vedoucí postavení Německa v Evropě, hodnotí výsledek média.

Merz už ve středu Rakousku a Portugalsku pogratuloval a slíbil, že Německo „zůstane spolehlivým pilířem multilateralismu“. Ministr Wadephul uvedl, že se Německo bude i nadále „intenzivně zasazovat o mír, bezpečnost a akceschopnou OSN“.