


Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pátek uvedla, že podala trestní oznámení na kancléře Friedricha Merze kvůli jeho středeční řeči v parlamentu. Merz v ní AfD obvinil, že svým plánem takzvané remigrace v Německu v podstatě chystá etnickou čistku.

Kancléř ve středeční debatě, která se měla týkat návrhu státního rozpočtu, AfD ostře kritizoval. V neděli strana vyhrála zemské volby v Sasku-Anhaltsku, v nichž získala 43,8 procenta hlasů.
Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) dostala jen 17,2 procenta, a oproti volbám před pěti lety tak ztratila téměř 20 procentních bodů. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku považuje od roku 2023 místní organizaci AfD za prokazatelně pravicově extremistickou.
Merz v projevu označil AfD za destruktivní sílu, která chce destabilizovat Německo. Věnoval se také takzvané remigraci. Tímto termínem AfD v současnosti označuje soubor opatření včetně důsledných deportací, návratu uprchlíků a posílení atraktivity země pro Němce, kteří dříve vlast opustili. Na krajní pravici se ale termín používá pro plány na deportaci milionů lidí přistěhovaleckého původu z Německa.
"V řemeslných oborech pracují také miliony lidí s migračním původem. A kdyby se to stalo skutečností, co tu propagujete, tedy remigrace, což není nic jiného než etnická čistka podle barvy kůže a původu, nic jiného...," řekl Merz, kterého pak přerušily rozhořčené výkřiky z řad AfD. "Dámy a pánové, slovo remigrace není nic jiného než synonymum etnické čistky podle původu a barvy kůže," dodal.
Člen frakce AfD Stephan Brandner na síti X v pátek označil Merzův výrok za absolutně nepřijatelný a trestně relevantní. zároveň oznámil, že strana podává na kancléře trestní oznámení. Výrok podle Brandnera nekryje ani takzvaná poslanecká indemnita, tedy právo beztrestnosti týkající se hlasování poslanců a jejich projevů v plénu nebo ve výborech.
V německém právním systému je z indemnity vyňatý případ, kdy se jedná o takzvanou nactiutrhačskou urážku. Úřady mohou poslance v takovém případě vyšetřovat, před vznesením obžaloby ale musí požádat Spolkový sněm, aby ho zbavil imunity.



Ještě před pár lety měla být éra vychrtlých modelek definitivně pryč. Mluvilo se o body positivity, větší tělesné rozmanitosti a o tom, že móda už nemusí vypadat jako přehlídka jediné tělesné konstituce. Jenže velmi štíhlé postavy se znovu objevují v módě, na sociálních sítích i v popkultuře. A s nimi se vrací i estetika, která nápadně připomíná 90. léta.






Rusko dostalo přes léto významnou pomoc z nečekaného místa. Ukrajinské útoky proti jeho ropné infrastruktuře, které probíhají už půl roku, připravily Rusko o zásoby pohonných hmot. Kreml tuto díru lepí dovážkami ze zahraničí. Podle nového zjištění i ze země, která je ve „věčné“ válce s jedním z hlavních ruských spojenců.



Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?



Smrt mladé laborantky v sibiřském Irkutsku spustila rozsáhlou karanténu, uzavřela několik nemocnic a přitáhla pozornost Američanů. Téměř dvě stovky lidí jsou v izolaci a pod lékařským dohledem. Ruské úřady sice nákazu stále nepotvrdily, okolnosti úmrtí však vyvolaly velké obavy. Laborantka totiž pravděpodobně podlehla plicnímu moru.