


Německo a Francie ostře odsoudily výzvy izraelského ministra Itamara Ben Gvira k zabíjení Palestinců, informují veřejnoprávní televize ARD a agentura AFP. Izraelská armáda mezitím zahájila vyšetřování několika případů možných zločinů svých vojáků v Pásmu Gazy.

Ben Gvir v neděli prohlásil, že by se v Pásmu Gazy měly uskutečňovat cílené akce, při nichž by každou noc bylo zabito 30 až 40 Palestinců. Poznamenal také, že ve válkou zdevastovaném úzkém pobřežním pásmu, kde žijí přes dva miliony Palestinců, jsou lidé, kteří si žít nezaslouží. „Nejsou to ani lidé,“ prohlásil ministr v rozhovoru s bývalým izraelským rukojmím drženým v Pásmu Gazy Romem Braslavskim.
Merzův mluvčí Sebastian Hille vyjádření označil mimo jiné za urážející lidskou důstojnost a v rozporu s mezinárodním právem.
Podobně v rozhovoru s deníkem La Montagne hovořil i francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který také kritizoval dění na Západním břehu, kde izraelští osadníci pravidelně útočí na tamní palestinské obyvatele. Podle Barrota je dění na Západním břehu, který Izrael okupuje v rozporu s mezinárodním právem od roku 1967, hanebné a mělo by všechny pobuřovat. Připomněl, že na Ben Gvira Francie už dříve uvalila sankce.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zabil přes 73 tisíc Palestinců a dalších více než 173 tisíc zranil. Podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí bylo civilistů.
Příměří dohodnuté v říjnu 2025 mezi Izraelem a Hamásem zastavilo válku, kterou řada lidskoprávních organizací včetně komise OSN označují za genocidu. Izrael, který obvinění z genocidy odmítá, nadále opakovaně útočí na Gazu, kde tyto útoky od říjnové dohody zabily více než 1250 lidí.
Vedle mezinárodní kritiky izraelského postupu se nyní pozornost soustředí také na konkrétní případy, při nichž mohlo dojít k porušení pravidel izraelskými vojáky.
Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se to mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžabové, její rodiny a 15 palestinských záchranářů. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.
Armáda uvedla, že nebude zahajovat trestní vyšetřování dalších tří útoků, při nichž zahynuli humanitární pracovníci z organizací World Central Kitchen (WCK) a Lékaři bez hranic. K zabití sedmi humanitárních pracovníků charitativní organizace WCK v dubnu 2024 armáda podle agentury Reuters uvedla, že neexistuje „žádné důvodné podezření z trestného činu, které by odůvodňovalo zahájení trestního vyšetřování“.
Případ, při němž vojáci zabili devět členů rodiny včetně dívky Hind Radžabové, vykazuje podle izraelské armády známky přinejmenším hrubé nedbalosti příslušníků ozbrojených sil, kteří se podíleli na koordinaci příjezdu sanitky. Generální vojenský prokurátor Itaj Offir proto nařídil, aby vyšetřování incidentu pokračovalo jako plnohodnotné trestní řízení.
Izraelská armáda zabila dívku v Pásmu Gazy 29. ledna 2024. Na základě události vznikl film The Voice of Hind Rajab (Hlas Hind Radžab) tuniské režisérky Kausar Ben Haníjaové. Založený je na skutečných posledních telefonátech mezi pětiletou holčičkou, která zůstala uvězněna v autě po izraelské tankové palbě, při níž zemřeli další členové její rodiny.
„Tak moc se bojím, prosím přijeďte,“ říká dívenka v nahrávce stále zoufalejších telefonátů s dispečery Červeného půlměsíce. Dispečeři s dívkou hovořili přes hodinu. Sanitka vyslaná na pomoc se poté také ocitla pod palbou, při níž zemřeli dva zdravotníci. O několik dní později bylo dívčino tělo nalezeno v rozstříleném autě spolu s těly jejích příbuzných. Poblíž ležela těla dvou zdravotníků.
Ačkoli bude vyšetřena celá událost, nejzávažnější částí bude druhý útok na záchranáře vyslané na pomoc Radžabové. Podle The Jerusalem Post tak zřejmě nebudou stíháni izraelští vojáci, kteří na sanitku stříleli, ale příslušníci armády odpovědní za koordinaci jejího příjezdu.
Vyšetřován bude také případ z 23. března 2025, kdy izraelské síly u hraničního přechodu Rafah zabily 15 Palestinců z řad hasičů, záchranářů a pracovníků OSN, kteří mířili na místo, aby pomohli zraněným.



Kdy firmě přestane stačit řízení „z hlavy“ a nastane čas pro digitální systém? A jak vybrat nástroj, který skutečně pomůže, místo aby jen přidal další administrativu? V debatě Hospodářských novin se zástupci softwarových firem věnovali tomu, jak digitalizaci nastavit podle potřeb firmy, které činnosti má smysl automatizovat a proč by data měl pokud možno přepisovat software, nikoli zaměstnanci.



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) podporuje zákaz prodeje energetických nápojů dětem do 18 let, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví (MZd). Vyšší zdanění cukru podporu koalice nemá, řekl ve středu novinářům po jednání vlády.



Sedm indonéských letišť včetně dvou v hlavním městě Jakartě dnes zatím zůstává uzavřených kvůli erupci sopky Anak Krakatau. Hlavní jakartské Mezinárodní Sukarnovo-Hattaovo letiště bude uzavřené nejméně do 19:00 SELČ (půlnoc místního času), informovala agentura Reuters s odvoláním na indonéské oficiální činitele.



Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vláda schválila nařízení s termíny. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj nemá Česko na časové posuny vliv, přebírá předpis EU.