Merkelová už souhlasila se zavřením hranic a vracením uprchlíků. Vše zvrátil jeden večerní telefonát

Martin Novák Martin Novák
6. 3. 2017 10:54
Němečtí politici se nejprve shodli, že 13. září 2015 zavedou přísnou ostrahu hranice s Rakouskem a budou vracet uprchlíky bez dokumentů. Nakonec ale nikdo nechtěl přijmout odpovědnost za rozhodnutí, které bylo na hraně německých zákonů a dohod Evropské unie, píše investigativní reportér listu Die Welt Robin Alexander. Tisíce běženců tak proudily do Německa i v dalších týdnech, hranice zůstala otevřená.
Angela Merkelová.
Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Berlín - Německá vláda byla velmi blízko rozhodnutí uzavřít 13. září 2015 hranice s Rakouskem a vracet uprchlíky bez dokumentů zpět.

Ministerstvo vnitra vše připravilo, policisté stáli s příslušnými rozkazy v blízkosti hranice a s opatřením souhlasila i kancléřka Angela Merkelová.

Na poslední chvíli ale kancléřka rozhodla jinak na základě telefonátu s ministrem vnitra Thomasem De Maiziérem 12. září 2015 večer.

V prvním zářijovém víkendu dorazilo do Bavorska dvacet tisíc běženců a tento proud se ani v následujících týdnech nezastavil. Úřady přijímaly každého žadatele o azyl bez ohledu na to, z jaké země přešel a zda měl či neměl dokumenty.

Uvádí to německý investigativní novinář Robin Alexander v knize Die Getriebenen, která se dostane za týden v pondělí na pulty německých knihkupectví.

Alexander píše pro deník Die Welt, který s předstihem otiskl úryvky z knihy ve svém víkendovém vydání Welt am Sonntag.

V roce 2015 přišlo do Německa téměř milion žadatelů o azyl. Pokud by Berlín 13. září toho roku zpřísnil režim na hranicích, bylo by jich podstatně méně.

Podle Alexandera si ministr vnitra Thomas de Maiziére ani Merkelová nebyli jisti, zda nařízení není v rozporu s německými zákony a se schengenskými dohodami o volném pohybu osob rámci Evropské unie.

Hovořilo se také o tom, jak bude svět vnímat fotografie nebo videozáběry německých policistů vracejících zpět ženy a děti.

"V půl šesté večer 12. září 2015 se konala telekonference za účasti Merkelové, De Maiziéra, tehdejšího ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera (který byl letos v únoru zvolen novým spolkovým prezidentem - pozn. red.) a předsedy koaliční sociální demokracie Sigmara Gabriela, předsedy bavorské CSU Horsta Seehofera a ministra při úřadu kancléřky Petera Altmaiera. Závěr zněl, že ostraha hranic začne další den v šest hodin večer," uvádí novinář s odvoláním na své zdroje z vlády.

Později večer si ale ještě telefonovali De Maiziére s Merkelovou. A definitivně rozhodli: Kontroly na hraničních přechodech ano, vracení uprchlíků ne.

"Žádný politik za to nechtěl převzít odpovědnost," píše Robin Alexander.

Mluvčí spolkové vlády Steffen Siebert v reakci pro agenturu AP řekl, že tvrzení investigativního reportéra nemůže popřít, ale ani potvrdit.

Tématu rozhodování německých politiků o tom, zda ponechat hranice otevřené, či volné, se věnoval už loni v srpnu časopis Der Spiegel.

Ten uvedl, že zastavení nebo zbrzdění uprchlické vlny prosazoval šéf federální policie Dieter Romann. Někteří policejní velitelé dostali 13. září 2015 telefonický rozkaz, že se mají dostavit do svých kanceláří a čekat po páté hodině odpoledne na další instrukce.

Ale politici včetně Merkelové se postavili proti.

Na sjezdu křesťanských demokratů (CDU) Angela Merkelová loni uvedla, že rok 2015 se už nesmí opakovat a žadatelů o azyl musí být v příštích letech méně.

V září bude kancléřka počtvrté kandidovat ve volbách a průzkumy zatím ukazují vyrovnaný souboj se sociální demokracií, vedenou bývalým předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem.

Alternativa pro Německo, která se ostře vymezuje proti uprchlíkům a zejména muslimům, je s velkým odstupem třetí.

Uprchlíci přicházeli do Evropy se zkreslenými představami, teď jsou zklamaní a nervózní. Největší problém je sehnat bydlení, říká Pavlásek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy