Berlín - Žádný strmý pád kvůli uprchlické krizi, ale přece jen citelné oslabení.
Angela Merkelová se svými křesťanskými demokraty (CDU) zůstává významnou silou německé politiky a na federální úrovni kancléřce nehrozí pád, ale nespokojenost s proudem statisíců migrantů do Německa živí úspěch opoziční a protiuprchlické Alternativy pro Německo (AfD).
Ukazují to první odhady výsledků voleb ve třech spolkových zemích. Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku.
V Bádensku-Würrtembersku zvítězili Zelení s 30 procenty, CDU je druhá s 27 procenty. Je to poprvé v historii, dosud nikdy v žádné spolkové zemi nevyhráli. Před pěti lety byli druzí za sociálními demokraty, ale vládnou s nimi v koalici a kancléřem je místní populární politik za Zelené Winfried Kretschmann.
Úspěch Zelených v této spolkové zemi ale neznamená, že velká část voličů má problém s přijímáním imigrantů, protože Zelení v tomto směru politiku Merkelové podporují.
V Porýní-Falci podle prvních exitpollů sociální demokracie těsně porazila CDU poměrem 36 ku 32 procentům hlasů. Sasko-Anhaltsko ovládli křesťanští demokraté s 30 procenty, ale druhé nebo třetí místo zde s téměř 24 procenty obsadila Alternativa pro Německo.
Ta má v Porýní-Falci téměř 12 procent a v Bádensku-Württembersku 14 procent.
"Je to triumf AfD. CDU platí za uprchlickou politiku Merkelové," uvádí na své webové stránce list Die Welt.
Trojí volby byly považovány za test, nakolik jsou Němci spokojeni či nespokojeni s Angelou Merkelovou v době, kdy za uplynulý rok přišlo do země přes milion žadatelů o azyl. A zároveň za referendum o Merkelové.
Rozhlasová stanice Deutsche Welle už před zveřejněním prvních odhadů v komentáři uvedla, že pokud CDU nevyhraje ve dvou ze tří spolkových zemí, bude to pro stranu i pro Angelu Merkelovou neúspěch.
Některá německá média píší o volební "superneděli“ v narážce na americké volební superúterý, ve kterém se rozhodovalo v několika státech o republikánských a demokratických kandidátech na prezidenty.
Účast byla vysoká. V Porýni-Falci do dvou hodin odpoledne hlasovalo 56 procent oprávněných voličů, před pěti lety to za stejnou dobu bylo jen 43 procent.
Někteří politici CDU se snažili od Merkelové mírně distancovat. Kandidátka strany na kancléřku v Porýní-Falci Julie Klöcknerová zaujala tvrdší postoj. Prosazuje, aby běženci museli několik týdnů čekat na vyřízení žádostí na německých hranicích a aby povolení dostávali jen někteří.
Příchozí migranti jsou rozdělování do jednotlivých spolkových zemí a ty pak mají za úkol lidi ubytovat a integrovat. Z velké části se na tom podílejí dobrovolnické a charitativní organizace.
Sama Merkelová několikrát řekla, že letos nemůže přijít do Německa tolik zájemců o azyl jako loni. Naposledy v sobotu na mítinku v Haigerlochu v Bádensku-Würrtembersku.
Ačkoliv kritizuje uzavření makedonsko-řecké hranice a rakouský limit na denní průchod běženců, paradoxně právě tyto kroky vedly v posledních dnech ke snížení počtu běženců na německých, zejména bavorských hranicích.
Alternativa pro Německo se profiluje jako zastánce těch, kdo chtějí co nejrychlejší a největší omezení imigrace. Vznikla původně jako strana odmítající těsnou evropskou integraci a euro. Loni se odpor proti příchodu migrantů stal pro ni hlavním tématem a silná je zejména na území bývalé komunistické NDR.
Hlasů jí ale přibývá všude. 6. března v zemských volbách v Hesensku, ve kterém leží Frankfurt, skončila třetí se třinácti procenty.
Stranu v předvolební kampani podpořil bývalý český prezident Václav Klaus. Podle týdeníku Der Spiegel volí Alternativu pro Německo část zklamaných voličů CDU, pro kterou už je Merkelová jako představitelka konzervativní politiky nepřijatelná.
