Merkelová očekává, že uprchlíci se po skončení války v Sýrii vrátí zpět do vlasti

ČTK ČTK
30. 1. 2016 20:14
Ochrana, která je uprchlíkům z občanskou válkou sužované Sýrie poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence, je časově omezená na tři roky, uvedla dnes kancléřka Merkelová na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU) v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Očekává tedy, že po skončení konfliktu se běženci vrátí domů.
Angela Merkelová předpokládá, že uprchlíci budou na území Německa pouze dočasně.
Angela Merkelová předpokládá, že uprchlíci budou na území Německa pouze dočasně. | Foto: Reuters

Berlín - Kancléřka Angela Merkelová očekává, že váleční uprchlíci, kteří v Německu získají azyl, se později vrátí zpět do své vlasti. Ochrana, která je jim poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence, je časově omezená na tři roky, uvedla dnes kancléřka na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU) v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Při vší snaze o integraci je nutné dát běžencům najevo, že v Německu získali pouze dočasný pobyt, uvedla Merkelová na sněmu v Neubrandenburgu na severovýchodě Německa. "Očekáváme, že se - až nastane v Sýrii mír, až porazíme v Iráku Islámský stát - se znalostmi, které jste u nás získali, vrátíte zpět do své vlasti," řekla.

Podle šéfky spolkového kabinetu by se měla opakovat situace z 90. let, kdy po konci válek v Jugoslávii z Německa odešlo zpět na Balkán 70 procent válečných uprchlíků.

 Německo v minulém roce přijalo na své území více než milion migrantů. Většina z nich jsou uprchlíci z občanskou válkou sužované Sýrie. Do střední Evropy se většinou dostali po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Egejské moře do Řecka a přes balkánské země dál do Rakouska a Německa.

Ve snaze omezit počet migrantů, kteří do Německa přijdou v letošním roce, sází kancléřka především na boj s příčinami uprchlictví, užší spolupráci s Tureckem a důslednou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru.

Kritici: Pořád to nestačí

Dlouhodobě usiluje o evropské řešení uprchlické krize včetně rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé členské země Evropské unie. Ve čtvrtek se navíc špičky koaliční vlády dohodly na dalším zpřísnění azylového zákonodárství. Na seznam bezpečných zemí například nově přibudou Alžírsko, Tunisko a Maroko.

Podle kritiků Merkelové jsou ale opatření k omezení migrace stále nedostatečná. Před budovou, kde se konal sjezd zemské buňky CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku, dnes například demonstrovalo zhruba 200 příznivců pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Zcela jiné řešení migrační krize než kancléřka Merkelová by si představovala předsedkyně AfD Frauke Petryová. Německé hranice je podle ní proti migrantům v případě potřeby třeba chránit i s nasazením střelných zbraní. Sama si to prý nepřeje, ale možnost použití zbraně musí existovat, uvedla dnes Petryová. Přednost ale prý dává dohodě s Rakouskem, přes které do Německa migranti nejčastěji přicházejí, a důsledné ochraně vnějších hranic EU.

"Její návrh mně připomíná rozkaz střílet z dob NDR," uvedl v reakci na výrok Petryové předseda frakce Sociálnědemokratické strany v německém parlamentu Thomas Oppermann. "Poslední německý politik, který na uprchlíky nechal střílet, byl Erich Honecker," dodal s odkazem na generálního tajemníka Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která v letech 1949 až 1989 ovládala Německou demokratickou republiku.

AfD by podle pátečního průzkumu veřejného mínění ve volbách do Spolkového sněmu dalo svůj hlas asi deset procent Němců.

Uprchlická krize Evropskou unii nepotopí, bude to euro, není možné držet společnou měnu bez federalizace, říká filozof Václav Bělohradský. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Purdue Pharma zaplatí kvůli opiátové krizi v USA 8 miliard dolarů

Americká farmaceutická společnost Purdue Pharma, výrobce návykového analgetika OxyContin, ve středu přiznala u federálního soudu vinu ve třech obviněních souvisejících s opiátovou krizí. Podnik zaplatí přes osm miliard dolarů (183,4 miliardy Kč) a musí ukončit činnost. Urovnání sporu je dosud největším úspěchem federální vlády dovést farmaceutickou společnost k odpovědnosti za závislost na opiátech, která prostupuje americkou společností. Kvůli předávkování opiáty ve Spojených státech od roku 2000 zemřelo přes 470 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy