Asijská země s více než 170 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším muslimským státem po Indonésii a také zemí s mnoha kontrasty, co se týká žen.
Byla první islámskou zemí, kde stanula v čele vlády žena: Benázir Bhuttová se ujala funkce premiérky v roce 1988.
Ale je také zemí, kde jim hrozí násilí ze strany fanatických fundamentalistů, pokud odmítnou jen sedět doma či chodit kompletně zahalené ze zrakem sklopeným k zemi.
Bůh to nechce
Právě takový případ se minulý týden odehrál na severovýchodě Pákistánu. V provincii Paňdžáb, která je nejbohatší a nejvíce vyspělou oblastí země.
Radikální islamista zastřelil ve městě Gudžranvála za bílého dne a před davem lidí ministryni pandžábské vlády Zille Humu Usmánovou.
U soudu byl zcela klidný, ničeho nelitoval a před policisty prohlásil, že Bůh nedovoluje ženám pracovat.
Jenom v zákonech problém není
Kauza ukazuje především na rozpory, které v Pákistánu panují ohledně teorie a praxe v oblasti ženských práv.
Zákony má stát, který vznikl v roce 1947 jako republika pro indické muslimy, na poměry v islámském světě relativně pokrokové.
Například loni v prosinci parlament schválil zákon o ochraně žen, který má zpřísnit tresty za násilí a zabití. Platí také ustanovení, že nejméně třetinu míst v regionálních zastupitelských orgánech musí tvořit ženy a ze 345 míst v parlamentu mají vyhrazeno minimálně 60 křesel.
Část Pákistánců, především obyvatel kmenových oblastí u hranic s Afghánistánem a také stoupenci přísné islamizace společnosti se s takovým vývojem ale nehodlají smířit.
To vedlo až k vraždě v Gudžranvále. Ta způsobila šok a jak politici, tak i duchovní tvrdí, že se nic podobného nesmí opakovat.
Policie ženám moc nefandí
Aktivistky bojující za ženská práva ale tvrdí, že policie přehlíží násilí vůči ženám a také takzvané vraždy ze cti, při nichž mužský člen rodiny zavraždí ženu podezřelou ze sexuálního styku s cizím mužem.
Vražda tak podle tradice smývá z rodiny hanbu a obnovuje její čest. Ačkoliv velká část populace tyto činy odsuzuje, jejich počet neklesá.
Jen mezi lety 1998 až 2003 se v Pákistánu stalo podle odhadu na čtyři tisíce takových vražd.
"Policie se většinou při vyšetřování takových případů staví na stranu mužů a málokdy je pachatel činu skutečně obviněn," tvrdí ve své zprávě organizace Amnesty International.
Dívky do škol? Zbytečný luxus
Brzdou pro ženy je v Pákistánu nedostatek vzdělání a omezený přístup do škol. V nejzaostalejších venkovských oblastech, jako je hranice s Afghánistánem nebo jihozápad země, umí číst a psát jen dvě procenta žen.
Žen z dobře situovaných rodin, které mají možnost cestovat či studovat na Západě, není mnoho.
Dokonce i legendární Benazír Bhuttová dosáhla na premiérský post hlavně díky tomu, že její otec Alí Zulfikar Bhutto byl dříve populárním politikem a také předsedou vlády.
"V Pákistánu je ve většině rodin tradicí, že za dívky se méně utrácí na jejich vzdělání i zdravotní péči než za chlapce," říká portugalská diplomatka Maria Carvalhová, která působila v Islámábádu.
