Vstup na vlastní nebezpečí. KLDR láká víc turistů, neodradila je ani smrt Američana

Jana Václavíková Jana Václavíková
27. 12. 2018 19:09
Sedmdesát let izolace udělalo ze Severní Koreje místo, které přitahuje pozornost mnohých cestovatelů a dobrodruhů. I přes omezení, se kterými se turisté v zemi setkávají, počet turistů mířících do KLDR stoupá. Neodradil je ani případ zemřelého Američana Otto Warmbiera. Ten byl podle rodiny v Severní Koreji mučen, a komunistický stát má dokonce pozůstalým zaplatit odškodnění v přepočtu 11 miliard korun.
Život Pchjongjangu, hlavním městě KLDR
Život Pchjongjangu, hlavním městě KLDR | Foto: Shutterstock.com

Proč KLDR turisty láká? Podle odborníků cestovatelé hledají dobrodružství nebo jsou jen zvědaví, jak vypadá nejméně přístupná země světa. Jamie Cheung Chun-wa, majitel hongkongské cestovní kanceláře, která zájezdy do Severní Koreje pořádá, přesto před zájezdy varuje.

"Musíte se tam hlídat. Pokud se nechováte podle očekávání a nedodržujete pravidla, dostáváte se do velice riskantní pozice," řekl Cheung pro deník South China Morning Post.

Možného nebezpečí se však turisté příliš neobávají. Od dubna, kdy se sešel severokorejský vůdce Kim Čong-un s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, začal počet turistů mířících do KLDR prudce stoupat.

"Pchjongjangská studená nudlová polévka (na které si oba lídři pochutnávali) přitáhla mezinárodní pozornost a stala se symbolem míru a prosperity," popsal jeden ze zaměstnanců severokorejské restaurace, která za den vydá až šest tisíc polévek. Většinu z nich si objednávají cizinci.

Přestože oficiální údaje o počtu turistů severokorejská vláda nevydává, jihokorejský think-tank Korea Maritime Institute uvádí, že v druhé půlce roku 2016 mohlo navštívit KLDR na 580 tisíc čínských turistů, což je oproti roku 2012 více než dvojnásobný počet. Počet turistů ze západních zemí se odhaduje na pět tisíc ročně.

Totalitní stát má nyní plán, jak do země nalákat ještě víc turistů. Od počátku roku probíhá výstavba pobřežního resortu. Tamní luxusní hotely a písečné pláže mají přilákat ročně až milion turistů, píše deník The New York Times. Zároveň režim v Pchjongjangu doufá, že do roku 2020 bude moci přivítat na dva miliony turistů.

Jak obejít sankce

Navzdory plánům ale Severní Korea podle odborníků nijak neřeší otázku zlepšení lidských práv v zemi. "Běžné cestování do Severní Koreje je podobné procházení se Osvětimí pod vládou nacistů," nabízí v článku pro novozélandský zpravodajský server Stuff přirovnání novinářka Suki Kimová, která pod falešnou identitou strávila v KLDR půl roku.

"Je tu i jiná temná strana takového turismu. Tito turisté přinesou do země přibližně 43,6 milionu dolarů (téměř miliarda korun) ročně, které jdou severokorejskému režimu. Ten peníze může využít k utlačování vlastních lidí a ke zvýšení vojenských a nukleárních zdrojů," varuje Kimová.

Díky turistům může země zároveň obcházet i mezinárodní sankce, které měly Severní Koreu přinutit k rychlejšímu ukončení nukleárního programu. Jelikož není turistům povoleno platit místní měnou, musí si s sebou přivézt americké dolary, eura, čínské juany nebo japonské jeny.

"Čím víc cizinců vycestuje do Severní Koreje, tím víc zahraniční měny může země získat. To zmírní efekt mezinárodních ekonomických sankcí. Může se tak zpozdit proces jaderného odzbrojení Korejského poloostrova," vysvětlil deníku South China Morning Post zdroj, který si nepřál být jmenován.

Zákazy a zákazy

Cestu do Severní Koreje také nabízí několik českých cestovních kanceláří. Informace, které k zájezdu nabízejí, se neomezují jen na plán cesty, ale zároveň vysvětlují, jaké omezení na turisty na místě čeká.

Návštěvníci nesmí fotografovat z vlaků a autobusů, dále nesmí fotit policisty, vojáky a venkovany ve špinavém nebo nuzném oblečení či převážet obsah s protiseverokorejskou tematikou. Hotelové pokoje a mezinárodní hovory z telefonů k nim určeným mohou být odposlouchány a paměťové karty s fotografiemi mohou být na hranicích kontrolovány a dokonce promazávány.

Stejně jako většina Severokorejců i čeští turisté jsou po dobu cesty naprosto odříznuti od internetu, e-maily lze posílat jen z hotelového serveru a hotelové adresy.

"Nerespektování výše uvedených pravidel cestování po KLDR může mít za následek ohrožení nejen osoby samé, ale celé skupiny a v neposlední řadě osoby místního průvodce, který je za chování skupiny zcela zodpovědný," píše se na stránkách jedné cestovní kanceláře.

Před cestou do Severní Koreje varuje i české ministerstvo zahraničních věcí. Turisty nabádá ke zvýšené obezřetnosti a také upozorňuje, že je málo pravděpodobné, že by se v případě potřeby povedlo turistům spojit s českým velvyslanectvím, případně si včas zavolat rychlou a spolehlivou lékařskou péči.

Přísnější byla americká vláda, která svým občanům vstup do KLDR zakázala. Obává se dalšího zatýkání svých občanů. Těch bylo v posledních deseti letech na území Severní Koreje zatčeno minimálně šestnáct.

Video: Americký student Otto Warmbier vězněný Severokorejci zemřel

Americký student Otto Warmbier, kterého věznili v Severní Koreji, zemřel v kómatu. Je to týden, kdy ho diktátorský režim po 17 měsících propustil. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 14 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy