Mayová: Útok v Dúmě má na svědomí Asad. Povstalci nemají vrtulníky, které by mohly chemikálie shodit

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 4. 2018 21:17
"Nemůžeme dopustit, aby se užití chemických zbraní stalo normálním," uvedla Theresa Mayová. Francie mezitím oznámila, že syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi bude odebrán Řád čestné legie.
Theresa Mayová
Theresa Mayová | Foto: Reuters

Londýn - Chemický útok v syrské Dúmě nemohl spáchat nikdo jiný než syrský režim prezidenta Bašára Asada. V britském parlamentu to řekla premiérka Theresa Mayová, podle níž Rusko v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo veškeré snahy o diplomatické řešení syrské krize. Británie spolu se Spojenými státy a Francií v sobotu podnikla vojenský úder proti cílům v Sýrii.

"Nemůžeme dopustit, aby se užití chemických zbraní stalo normálním," uvedla Mayová. Podle ní nemohl údajný chemický útok v Dúmě spáchat nikdo jiný než syrský režim, neboť barelové bomby s chemickou látkou shodily vrtulníky, které povstalci nemají k dispozici. Teroristé z organizace Islámský stát (IS) v oblasti nepůsobí, uvedla rovněž Mayová.

Britská premiérka před zákonodárci obhajovala své rozhodnutí nařídit vojenský zásah proti cílům v Sýrii, aniž by jej schválila Rada bezpečnosti OSN.

Diplomatické snahy o řešení syrské krize po údajném chemickém útoku podle ní selhaly, neboť všechny pokusy potrestat syrský režim nebo zahájit nezávislé vyšetřování zablokovalo v Radě bezpečnosti Rusko. Moskva podle Mayové podpořila Damašek i ve snaze zahladit stopy po použití chemických zbraní.

Předsedkyně britské vlády rovněž upozornila, že sobotní vojenský zásah nebyl intervencí do syrské občanské války, ani snahou o změnu režimu v této blízkovýchodní zemi. Šlo podle ní o jednorázovou akcí, jejímž cílem bylo omezit schopnost Asadova režimu použít chemické zbraně proti vlastním lidem. 

Předsedkyně vlády také upozornila, že vojenský zásah nebyl intervencí do syrské občanské války, ani snahou o změnu režimu v této blízkovýchodní zemi. Šlo podle ní o jednorázovou akcí, jejímž cílem bylo omezit schopnost Asadova režimu použít chemické zbraně proti vlastním lidem.

Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na řeč Mayové uvedl, že to, co se stalo v Dúmě je "hrozivé", britská premiérka by se ale měla "zodpovídat tomuto parlamentu, ne vrtochům amerického prezidenta".

"Dovolte, abych to řekla naprosto jasně, jednali jsme, protože to bylo v našem národním zájmu," reagovala Mayová a zdůraznila, že nesouhlasila s údery na Sýrii, aby vyhověla Donaldovi Trumpovi.

"Neudělali jsme to, protože nás prezident Trump požádal, udělali jsme to, protože jsme byli přesvědčeni, že to je správné, a v tom nejsme sami. Akci, kterou jsme podnikli, se dostala široká mezinárodní podpora," řekla premiérka.

Mayová se rovněž ohradila vůči výtkám opozičních labouristů, že měla do rozhodování o vojenském zásahu zapojit parlament. Bylo podle ní "nutné zasáhnout rychle".

Kritiku lídra opozice Jeremyho Corbyna, že akce neměla zákonný základ", odmítla s tím, že omezený a cílený úder byl "nejen morálně správný, ale i legální".

Podle průzkumu zveřejněného televizní stanicí Sky News považuje sobotní úder na Sýrii za správný 49 procent Britů, 37 procent si myslí, že správný nebyl. V názoru na to, zda měla Mayová požádat parlament o svolení s vojenskou akcí, je britská společnost podle průzkumu rozdělena. Za správný její postup považuje 45 procent dotázaných, za špatný rovněž 45 procent.

Francie: Poslali jsme jasnou zprávu

Sobotní raketový zásah v pondělí obhajovala v parlamentu také francouzská vláda. Podle premiéra Édouarda Philippea byl zásah odůvodněný. Elysejský palác mezitím oznámil, že syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi bude odebráno nejvyšší francouzské státní vyznamenání - Řád čestné legie.

"Naše reakce byla vzhledem k příčině dostatečně odůvodněná. Ve své metodice byla pečlivě rozvržena," prohlásil Philippe před poslanci, kteří o události vedli pouze rozpravu.

"Poslali jsme tvrdou zprávu, jasnou zprávu, silnou zprávu," řekl podle agentury AFP Philippe. "Chceme tím říct, že vojenského vítězství nelze beztrestně dosáhnout chemickými zbraněmi," dodal.

Premiér před řídce obsazenými křesly v Národním shromáždění také obhajoval rozhodnutí zapojit se do akce ze strany prezidenta Emmanuela Macrona jako obtížné a legitimní. Dodal, že Západ vysílal už příliš dlouho politické a diplomatické signály Damašku, aby jednal rozumně.

Vůdce francouzské radikální levice a neúspěšný Macronův soupeř v loňských prezidentských volbách Jean-Luc Mélenchon řekl, že "podle mezinárodního práva se může jednat pouze po potvrzených důkazech". Vojenský úder podle něj nastal ještě před výsledkem vyšetřování údajného chemického útoku ze strany mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). "Jednali jsme bez mandátu OSN a nebrali jsme ohled na regionální organizace," dodal Mélenchon s odkazem na Ligu arabských států.

"Prezident republiky si je dobře vědom, že porušil mezinárodní právo," řekla už krátce před parlamentní rozpravou poslankyně krajně pravicové strany Národní fronta Marine Le Penová. Tu v loňských volbách ve druhém kole porazil právě Macron.

Kriticky se k vojenskému útoku vyjádřili také pravicoví Republikáni, kteří jsou rovněž v opozici. Vůdce jejich poslanců ve shromáždění Christian Jacob vyjádřil obavu, že "zásahem bez mandátu (OSN) upadá Francie v této části světa do větší izolace".

Podle AFP byla zahájena procedura k odebrání Řádu čestné legie Asadovi, který jej obdržel v roce 2001. Tehdy mu jej předal prezident Jacques Chirac, který se podle deníku Le Parisien domníval, že Bašár Asad bude svolnější k zavedení demokracie v Sýrii na rozdíl od jeho otce Háfize. Bašár dostal v pětistupňovém žebříčku řádu nejvyšší hodnost - nositel velkokříže.

Naposledy se vůči cizinci Francie odhodlala k tomuto kroku - odebrání Řád čestné legie - v případě amerického filmového producenta Harveye Weinsteina, kterého obvinila řada žen ze sexuálních útoků až znásilnění.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polská vláda chce zabránit Facebooku a Twitteru v mazání obsahu a uživatelských účtů

Polské ministerstvo spravedlnosti v pátek oznámilo, že připravuje nový zákon, který by měl omezit moc sociálních sítí jako jsou Facebook a Twitter mazat obsah příspěvků a zavírat účty. Podle chystaného zákona by tak směly činit jen v případě, že by obsah porušoval polské zákony, upozornila agentura AFP. Experti podle opozičního tisku mají pochyby, zda by nový polský zákon mohl být něčím více než jen politickým gestem.

Chystaný zákon o svobodě slova na internetu počítá podle listu Gazeta Wyborcza se vznikem rady, která by mohla nařídit sociálním médiím obnovit odstraněný obsah, pokud je v souladu s polskými zákony. Mohla by také udělovat pokuty sahající od 50 000 po 50 milionů zlotých (asi od 288 000 po 288 milionů Kč), uvedl před novináři ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Pět členů rady by volili poslanci třípětinovou většinou na šest let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy