Mayová utrpěla porážku, parlament její brexitovou dohodu nechce

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 2. 2019 22:28
Britská Dolní sněmovna ve čtvrtek odmítla podpořit premiérku Theresu Mayovou v její snaze upravit podmínky takzvané irské pojistky v brexitové dohodě. Na dohodě včetně pojistky se Mayová již dříve dohodla s Evropskou unií, britský parlament ale dokument odmítl a premiérka se nyní pokouší ujednání s EU upravit. Šéf opozice Jeremy Corbyn ke čtvrtečnímu hlasování poznamenal, že Mayová pro svůj plán nemá v parlamentu většinu. Premiérčin úřad následně Corbyna obvinil, že prosazuje stranické zájmy na úkor budoucnosti země, a uvedl, že vláda se bude dál snažit dosáhnout změn v irské pojistce.
Britská Dolní sněmovna
Britská Dolní sněmovna | Foto: Reuters

"Vláda bude v této věci s EU pokračovat, aby zajistila, že odejdeme podle plánu 29. března," uvedl tiskový mluvčí úřadu premiérky. Zároveň sdělil, že ministerská předsedkyně je stále přesvědčena, že konzervativní poslanci chtějí, aby dosáhla změn v podmínkách dohody. Dodal, že tito zákonodárci ve čtvrtek hlasovali proti usnesení, protože se obávali možnosti vyškrtnutí brexitu bez dohody z možných řešení.

Hlasování o usnesení britská média předem označovala jako symbolické potvrzení, aby šéfka kabinetu dál usilovala o změny podmínek irské pojistky. Čtvrteční porážka je pro Mayovou nepříjemná, a to i vzhledem k tomu, že se premiérka snaží unii ukázat, že její aktuální strategie má v dolní komoře parlamentu podporu stabilní většiny.

Usnesení podpořilo 258 zákonodárců, proti jich bylo 303. Labouristický poslanec David Lammy dění v parlamentu s odkazem na svátek svatého Valentýna označil za valentýnský masakr a za zničující verdikt pro premiérčin brexitový plán.

Ještě před hlasováním kritizovali usnesení euroskeptičtí zákonodárci ze skupiny European Research Group (ERG). Vadila jim pasáž o podpoře stanovisek, která vyjádřila Dolní sněmovna 29. ledna. Poslanci se totiž tehdy vedle odmítnutí takzvané irské pojistky zároveň postavili proti brexitu bez dohody. Zákonodárci z ERG se nakonec rozhodli, že se ve čtvrtek hlasování zdrží. Později to sice označili za zbytečný krok, ale část z nich nakonec skutečně nehlasovala.

Irská pojistka, která má zabránit vzniku klasických hraničních kontrol mezi Irskou republikou a Severním Irskem, se stala sporným bodem britské politiky. EU a také Británie si udržení pohraničního režimu bez kontrol přejí, ale řada britských poslanců kritizuje podmínky pojistky, která by měla být použita v případě, že se Londýn a Brusel během přechodného období nedohodnou na jiném řešení. Navržený pojistný mechanismus podle nich představuje riziko dlouhodobého připoutání Spojeného království k unijním strukturám i po brexitu.

Parlament ve čtvrtek také odmítl návrh opozice, aby se do 27. února hlasovalo o upravené brexitové dohodě. Zamítl i návrh Skotské národní strany (SNP), která žádá tříměsíční odklad termínu vystoupení Británie z Evropské unie. O návrhu, aby vláda do sedmi dnů předložila analýzu dopadu brexitu bez dohody na podnikání a obchod, se nakonec nehlasovalo, protože se ho autorka, prounijní konzervativní poslankyně Anny Soubryová, rozhodla stáhnout.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 4 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy