Bagdád - Matkou všech bitev nazýval irácký exprezident Saddám Husajn před čtvrtstoletím střet své armády s mezinárodní koalicí v Kuvajtu, kam poslal své vojáky. Dopadla pro něj v roce 1991 katastrofálně a sousední zemi musel vyklidit.
Současnou iráckou vládu teď čeká podobná bitva. Jejím cílem je získat zpět z rukou Islámského státu Mosul, druhé největší město země.
Loni v červnu tam iráčtí vojáci utrpěli potupnou porážku. Uprchli před nepřítelem, přestože byli ve výrazné početní převaze.
Na odčinění neúspěchu pracují společně vláda v Bagdádu, iráčtí Kurdové a také dva nepřátelé - Spojené státy a Írán.
Američané cvičí speciální irácké jednotky a poskytnou ofenzivě vzdušnou podporu. Kurdští bojovníci město obkličují ze severu, zatímco Írán poskytuje poradce a příslušníky elitních Revolučních gard a oddílů al-Kuds (arabsky Jeruzalém).
O Íráncích v Pentagonu vědí. "Nepopíráme, že tady je íránská aktivita a Íránci tady mají ozbrojené síly. Ale protože máme společný zájem, všichni spolupracujeme s iráckou vládou," řekl televizi Fox News jeden z amerických velitelů cvičících irácké vojáky.
Washington a Teherán sice stále nemají diplomatické vztahy, ale jednání o íránském jaderném programu v posledních dvou letech napětí mezi oběma zeměmi snížilo a dřívější spekulace o možném americkém bombardování íránských jaderných zařízení zcela ustaly.
Irácká vláda je paradoxně spojencem jak Íránu, tak USA.
Podle zpráv z Mosulu se válečníci Islámského státu (IS) na bitvu připravují. Kolem města budují příkopy a v obavách z prozrazování informací protivníkovi zakázali používání mobilních telefonů. Kdo je přistižen s mobilem, tomu hrozí přísný trest, dokonce utětí ruky, tvrdí údajně vedení IS ve městě.
Nepotvrzené informace hovoří o tom, že obyvatelé jsou nuceni darovat krev pro zraněné bojovníky.
Kolik mužů ve zbrani islamisté v Mosulu mají, není jasné. Agentura Reuters cituje představitele velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM), který odhaduje počet "armády" IS ve městě na dva tisíce.
Nálety Američanů a dalších spojenců údajně mnoho ozbrojenců zabily. Přísun posil je komplikovaný, protože Kurdové obkličují Mosul ze severu a irácká armáda z jihu.
Pokud Islámský stát ztratí největší město, jeho chalífát dostane citelnou ránu a začne se rozpadat. Alespoň na iráckém území.
Právě v Mosulu loni šéf IS Abú Bakr Bagdádí založení chalífátu vyhlásil.
Íránci spolupracují se členy dobrovolnických šíitských milic, které rovněž bojují proti Islámskému státu. Tady vzniká problém: většinu obyvatel Mosulu tvoří sunnité, kteří nedůvěřují radikálním šíitům.
Právě šíitsko-sunnitská animozita vedla k tomu, že se převážně sunnitský severozápad Iráku odcizoval zbytku země a loni toho využil Islámský stát. Do bitvy se ale chtějí zapojit také místní sunnitské kmeny, které jsou vůči IS v opozici a jejichž příslušníci byli islamisty umučeni nebo zavražděni.
Irácká armáda má nyní přibližně 50 000 vojáků, i s Kurdy se má do osvobození Mosulu zapojit 25 000 mužů. Podle zdrojů z amerického centrálního velení (CENTCOM) začne ofenziva v dubnu až květnu, tedy před začátkem postního muslimského měsíce ramadánu a vlnou letních veder.
Zveřejňovat data o tom, kdy ve válce začne útok, je ovšem krajně nezvyklé.
