Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby do týdne odstranil zařízení na přenos signálu, které podle Kyjeva pomáhá Rusku při útocích na Ukrajinu. V opačném případě prý Kyjev zasáhne sám.
„Myslím, že týden je dost času na to, aby to udělal. Pokud to neudělá, uděláme to my,“ prohlásil Zelenskyj ve svém pátečním příspěvku na sociálních sítích, který adresoval přímo Lukašenkovi. Ukrajinský prezident doplnil, že snaha Ruska o zapojení Běloruska do války bude stále sílit. Běloruský lídr však podle něj už nyní chápe, že „Ukrajina odpoví“.
Tlak Kyjeva se ale netýká pouze naváděcích systémů. Zelenskyj zkritizoval Lukašenka také v souvislosti s rolí, jakou v konfliktu hraje běloruský ropný průmysl. „Bělorusko je dnes jedním z klíčových dodavatelů pro ruskou armádu,“ cituje ukrajinskou hlavu státu server Politico.
Ukrajina opevňuje hranice
Mimořádně napjaté vztahy mezi oběma zeměmi eskalují již od poloviny května, kdy Zelenskyj varoval před záměry Moskvy využít běloruské území k novým vojenským operacím. Ty by mohly cílit buď na samotnou Ukrajinu, nebo na některou ze zemí NATO.
Ukrajina v reakci na to začala posilovat obranu podél své severní hranice. Podle deníku The Guardian tam ukrajinské síly budují betonové zátarasy proti obrněným vozidlům či protitankové příkopy.
Situaci na konci května ještě vyostřila slovní přestřelka mezi Lukašenkem a ukrajinskými armádními špičkami. Robert „Magyar“ Brovdi, velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů, tehdy Minsk varoval, že ukrajinská dronová flotila má v rámci odstrašení předprogramovaný seznam prvních 500 strategických vojenských cílů přímo na běloruském území.
Lukašenko bere zpátečku
Lukašenko v posledních týdnech ze své ostré rétoriky znatelně ubral a pokouší se roztržku uklidnit. Už z počátku června během projevu v západoběloruském Grodnu rázně odmítl možnost, že by se běloruští vojáci zapojili do bojů na Ukrajině. Prohlásil tehdy, že jeho občané nebudou sloužit jako „kanonenfutr“ pro cizí zájmy.
Minulý týden pak Lukašenko v rozhovoru pro stanici Al-Arabíja ujistil, že Bělorusko nepředstavuje pro Ukrajinu žádnou hrozbu. Zelenskému se dokonce omluvil za své dřívější útočné výroky.
Ačkoliv se Minsk přímému zapojení svých vojsk do války dosud vyhýbá, jeho logistická a materiální podpora ruské invaze je od počátku konfliktu prokazatelná. Rusko z běloruského území v únoru 2022 zahájilo neúspěšné tažení na Kyjev a z tamních základen navíc opakovaně startovaly ruské rakety a útočné drony.
Mohlo by vás zajímat: Šest let po zfalšovaných volbách. Cichanouská popisuje boj s Lukašenkem
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Změnily válku v Černém moři. Teď je poprvé nasadily Spojené státy proti Íránu
Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.
ŽIVĚ Američané útočili na íránské vojenské cíle, odveta mířila na základny USA
Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
Vědci varují před nečekaným problémem. Jediné přistání může „otrávit“ celý Měsíc
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Vyšetřování vraždy bývalé britské ministryně převzala protiteroristická policie
Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.
Kdo byl tajemný Paser? Archeologové přináší nové poznatky o egyptské historii
Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.