Maskovaný dědeček i terorista z dětského pokoje. Lov na Židy sjednotil extremisty

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Když jde o Židy, najdou společnou řeč islamisté, anarchisté i neonacisté. Vyplývá to z výroční zprávy Europolu o terorismu. Ten si loni vyžádal šest obětí, desítky plánovaných útoků ale úřady včas překazily. Skoro pět set podezřelých z terorismu policisté v EU zatkli. Nejstaršímu bylo 79 a šlo o anarchistu. Nejmladší byl teprve dvanáctiletý a patřil k neonacistům.

Naprostou většinu útoků páchají osamělí jednotlivci nebo malé, spontánně vzniklé buňky. Napříč všemi útoky – dokonanými, zmařenými i neúspěšnými – šlo nejčastěji o pobodání, použití výbušniny či žhářství. Terčem bývají nejčastěji bezbranní civilisté.

Klíčovým faktorem zůstává dlouhodobý konflikt mezi Izraelem a Palestinci. Ten vytváří živnou půdu pro nábor nových radikálů. Antisemitismus se navíc stal sjednocujícím prvkem jinak ideologicky odlišnými proudy – od džihádistů přes krajní pravici až po krajní levici.

Podle ideologického klíče vede stupnici teroru džihádismus s 24 útoky, následuje s dvanácti útoky levicový a anarchistický terorismus a až třetí je s pěti případy krajní pravice.

Džihádistické útoky byly zároveň nejsmrtonosnější: devět dokonaných útoků (čtyři v Německu, dva ve Francii, po jednom v Rakousku, Irsku a Španělsku) si vyžádalo pět obětí a 81 zraněných. Dalších patnáct pokusů zmařily bezpečnostní složky ve Francii, Rakousku a Belgii. Osm z devíti útoků pachatelé provedli nožem.

Hamás plánuje útoky v Evropě

V Rakousku úřady v září 2025 objevily úkryt s pěti upravenými pistolemi a deseti zásobníky; se skladem spojili devětatřicetiletého muže s úzkými vazbami na vedení Hamásu, který podle vyšetřovatelů útok pravděpodobně plánoval. Berlínský vrchní zemský soud letos v březnu odsoudil čtyři muže za členství v Hamásu a výslovně konstatoval, že organizace v Evropě připravuje budoucí útoky na izraelské nebo židovské instituce.

Krajně pravicoví extremisté dokonali jediný útok, a to ve Francii, s jednou obětí; další čtyři pokusy (tři ve Francii, jeden v Irsku) policie zmařila. Vyšetřovatelé zároveň odhalili síť The Base – jedinou pravicovou organizaci na unijním seznamu teroristických skupin – i přidruženou strukturu takzvaných Active Clubs, které pod hlavičkou bojových sportů a fyzické kondice budují radikální komunity.

Belgický soud v únoru 2025 poslal vůdce neonacistické skupiny Sturmjäger Division na osm let do vězení a stanovil pokutu, další dva členy pak na 40 a 24 měsíců.

Levicový a anarchistický terorismus zůstává téměř výhradně italskou záležitostí: pachatelé z dvanácti útoků jedenáct dokonali (deset v Itálii, jeden v Řecku). Cílí výhradně na budovy a vozidla, ne na lidi – tvrdí totiž, že cílí jen na firmy obchodující s Izraelem.

Tomu ovšem neodpovídá třeba loňský lednový útok trhavinou na cestovní agenturu v Itálii. K útoku se přihlásila levicová skupina, která dle jejích slov reagovala na prodej zbraní Izraeli ze strany italských firem.

Španělsko jako bašta džihádistů

Nejvíc podezřelých spojených s džihádismem zatklo Španělsko, celkem sto lidí. Následovala Francie se 64 zatčenými a se 40 pak Rakousko i Nizozemsko. Drtivou většinu zadržených tvořili muži; mezi 47 zatčenými ženami opět převažují džihádistky.

Zdaleka ne všichni odsouzení pak spáchali typicky teroristickou činnost. Typickým příkladem je muž, kterého německý soud v březnu 2025 odsoudil na tři roky vězení za podporu Islámského státu: poslal mu v kryptoměnách přibližně 1675 dolarů a plánoval se přes pouť do Mekky dostat na území ovládané Islámským státem. Policie ho ale zadržela přímo na letišti.

Sto třicet ze zadržených byli mladiství. Typickým příkladem je sedmnáctiletý mladík z Říma, v jehož počítači nalezla policie návody na výrobu výbušnin a propagandistické materiály Islámského státu. Naopak patnáctiletého italského příznivce krajní pravice police zatkla za schvalování útoků proti menšinám a střelby ve školních institucích.