


Když jde o Židy, najdou společnou řeč islamisté, anarchisté i neonacisté. Vyplývá to z výroční zprávy Europolu o terorismu. Ten si loni vyžádal šest obětí, desítky plánovaných útoků ale úřady včas překazily. Skoro pět set podezřelých z terorismu policisté v EU zatkli. Nejstaršímu bylo 79 a šlo o anarchistu. Nejmladší byl teprve dvanáctiletý a patřil k neonacistům.

Naprostou většinu útoků páchají osamělí jednotlivci nebo malé, spontánně vzniklé buňky. Napříč všemi útoky – dokonanými, zmařenými i neúspěšnými – šlo nejčastěji o pobodání, použití výbušniny či žhářství. Terčem bývají nejčastěji bezbranní civilisté.
Klíčovým faktorem zůstává dlouhodobý konflikt mezi Izraelem a Palestinci. Ten vytváří živnou půdu pro nábor nových radikálů. Antisemitismus se navíc stal sjednocujícím prvkem jinak ideologicky odlišnými proudy – od džihádistů přes krajní pravici až po krajní levici.
Podle ideologického klíče vede stupnici teroru džihádismus s 24 útoky, následuje s dvanácti útoky levicový a anarchistický terorismus a až třetí je s pěti případy krajní pravice.
Džihádistické útoky byly zároveň nejsmrtonosnější: devět dokonaných útoků (čtyři v Německu, dva ve Francii, po jednom v Rakousku, Irsku a Španělsku) si vyžádalo pět obětí a 81 zraněných. Dalších patnáct pokusů zmařily bezpečnostní složky ve Francii, Rakousku a Belgii. Osm z devíti útoků pachatelé provedli nožem.
V Rakousku úřady v září 2025 objevily úkryt s pěti upravenými pistolemi a deseti zásobníky; se skladem spojili devětatřicetiletého muže s úzkými vazbami na vedení Hamásu, který podle vyšetřovatelů útok pravděpodobně plánoval. Berlínský vrchní zemský soud letos v březnu odsoudil čtyři muže za členství v Hamásu a výslovně konstatoval, že organizace v Evropě připravuje budoucí útoky na izraelské nebo židovské instituce.
Krajně pravicoví extremisté dokonali jediný útok, a to ve Francii, s jednou obětí; další čtyři pokusy (tři ve Francii, jeden v Irsku) policie zmařila. Vyšetřovatelé zároveň odhalili síť The Base – jedinou pravicovou organizaci na unijním seznamu teroristických skupin – i přidruženou strukturu takzvaných Active Clubs, které pod hlavičkou bojových sportů a fyzické kondice budují radikální komunity.
Belgický soud v únoru 2025 poslal vůdce neonacistické skupiny Sturmjäger Division na osm let do vězení a stanovil pokutu, další dva členy pak na 40 a 24 měsíců.
Levicový a anarchistický terorismus zůstává téměř výhradně italskou záležitostí: pachatelé z dvanácti útoků jedenáct dokonali (deset v Itálii, jeden v Řecku). Cílí výhradně na budovy a vozidla, ne na lidi – tvrdí totiž, že cílí jen na firmy obchodující s Izraelem.
Tomu ovšem neodpovídá třeba loňský lednový útok trhavinou na cestovní agenturu v Itálii. K útoku se přihlásila levicová skupina, která dle jejích slov reagovala na prodej zbraní Izraeli ze strany italských firem.
Nejvíc podezřelých spojených s džihádismem zatklo Španělsko, celkem sto lidí. Následovala Francie se 64 zatčenými a se 40 pak Rakousko i Nizozemsko. Drtivou většinu zadržených tvořili muži; mezi 47 zatčenými ženami opět převažují džihádistky.
Zdaleka ne všichni odsouzení pak spáchali typicky teroristickou činnost. Typickým příkladem je muž, kterého německý soud v březnu 2025 odsoudil na tři roky vězení za podporu Islámského státu: poslal mu v kryptoměnách přibližně 1675 dolarů a plánoval se přes pouť do Mekky dostat na území ovládané Islámským státem. Policie ho ale zadržela přímo na letišti.
Sto třicet ze zadržených byli mladiství. Typickým příkladem je sedmnáctiletý mladík z Říma, v jehož počítači nalezla policie návody na výrobu výbušnin a propagandistické materiály Islámského státu. Naopak patnáctiletého italského příznivce krajní pravice police zatkla za schvalování útoků proti menšinám a střelby ve školních institucích.



Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.



„Láká mě to.“ Touto odpovědí na dotaz, zda nezvažuje návrat na Hrad, exprezident Miloš Zeman rozvířil velkou debatu. Dokonce na jeho možnou kandidaturu reagoval současný prezident Petr Pavel. Server Aktuálně.cz se proto zeptal Zemana, jak vážně to se svou další kandidaturou myslí. „Uvažovat ještě neznamená jednat,“ řekl exprezident.



„Pod kontrolou ruské armády je nově čtrnáct obcí, včetně města Svjatohirsk, které jsme obsadili včera,“ oznámil ruský prezident Vladimir Putin prvního září. Svjatohirsk je historické město v Doněcké oblasti, známé především svým monumentálním pravoslavným klášterním komplexem. Ukrajinci však jeho tvrzení vyvrací.



O víkendu si přispíte, snídani posunete a večeře se protáhne do pozdějšího večera. Zdánlivě nevinná změna režimu ale může mít větší význam, než se dosud předpokládalo. Nová studie, která celkově sledovala více než sto tisíc lidí, ukazuje, že u mužů souvisí každý další hodinový posun v čase jídla s citelně vyšším rizikem srdečních onemocnění.



Systém komunálních voleb je v Česku ten nejsložitější. Ve velkých městech je specifické, že se kromě zastupitelstva celého města volí také zastupitelstva jednotlivých městských částí nebo městských obvodů. Lidé si musí dát pozor, jak správně dát své hlasy. Jedna chyba může znamenat zneplatnění celého lístku.