Ukrajina vyhostila Saakašviliho do Polska. Boj proti oligarchickým režimům neukončím, slibuje

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 2. 2018 19:32
Gruzínský politik se na Ukrajině politicky angažuje od roku 2015, do země ho pozval prezident Petro Porošenko. Vztahy mezi oběma politiky ale postupně ochladly.
Michail Saakašvili.
Michail Saakašvili. | Foto: Reuters

Kyjev - Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili, který vedl opoziční hnutí a demonstrace v Kyjevě, byl v pondělí v ukrajinské metropoli zatčen a následně deportován do Polska. Informaci ukrajinských médií potvrdily úřady.

"Vzhledem k tomu, že Saakašvili je manželem občanky členského státu Evropské unie, byla žádost vyřízena kladně," píše se v komuniké v narážce na Saakašviliho choť s nizozemským občanstvím. Polské ministerstvo zahraničí se podle serveru Onet.pl rozhodlo zdržet vyjádření k celé záležitosti.

Saakašvili, který vedl opoziční hnutí a demonstrace v Kyjevě, přislíbil pokračovat v boji proti "oligarchickým režimům" v Kyjevě a Tbilisi i po svém vyhoštění do Polska, které se podle něj odehrálo s použitím hrubého násilí a které svědčí o "panice úřadů" a "Porošenkově slabosti a zbabělosti".

Podle agentury Interfax také zdůraznil, že vyhoštění potvrzuje, že předchozí obvinění z pokusu o státní převrat v Kyjevě "je naprostý blábol". Ocenil "vřelé přijetí" v Polsku, kde mu úřady přidělily tělesnou stráž.

Saakašviliho nejprve zadržela v jedné gruzínské restauraci v Kyjevě zásahová jednotka pohraniční služby, provázená zástupci migrační služby a policie. Podle mluvčího tak byl Saakašvili zpraven o "rozhodnutí kompetentního orgánu o navrácení do země předchozího pobytu". Strážci zákona podle něj museli použít sílu, protože je napadli lidé ze Saakašviliho okolí.

Exprezident se na Ukrajinu dostal loni 10. září, kdy jej stovky jeho přívrženců silou přenesli přes polsko-ukrajinskou hranici.

Gruzínský politik se na Ukrajině politicky angažuje od roku 2015. Do země ho pozval prezident Petro Porošenko, který mu udělil ukrajinské občanství a jmenoval ho gubernátorem Oděské oblasti. Vztahy mezi oběma politiky ale postupně ochladly a Porošenko odvolal Saakašviliho z čela Oděsy a zbavil ho i občanství. Saakašvili se stal jedním z nejostřejších prezidentových kritiků, obviňoval jej ze sabotování reforem a boje proti korupci i svolával demonstrace za Porošenkovo odvolání.

O gruzínské občanství Saakašvili už dříve přišel, ve své rodné zemi je obviněn a v jednom případě už i odsouzen ze zneužívání pravomocí.

Před týdnem soud v Kyjevě odmítl odvolání bývalého gruzínského prezidenta proti rozhodnutí prvoinstančního soudu, který opozičnímu předákovi odmítl udělit azyl. Soud tím podle Saakašviliho právníků otevřel úřadům cestu k případné deportaci ze země.

 

Právě se děje

před 50 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy