Trumpova doposud největší výzva. Američany ale po krvavém masakru v Las Vegas usmířit nedokáže

Daniel Anýž Daniel Anýž
3. 10. 2017 6:30
Pondělní útok osamělého střelce v Las Vegas, po kterém zůstalo nejméně 59 mrtvých a přibližně 527 zraněných, se stal nejhorším masakrem ruční zbraní v moderní historii Spojených států. Řada amerických prezidentů dokázala v podobných situacích Američany v zármutku spojit a uklidnit, například Ronald Reagan po havárii raketoplánu Challenger v roce 1986. Lidé v USA teď sledují, zda se něco takového podaří Donaldu Trumpovi. Mnozí jsou ale skeptičtí. Stejně jako nevěří, že by krvavý masakr v Las Vegas vedl k omezení držení střelných zbraní v USA.
Prezident USA Donald Trump s manželkou Melanií a viceprezidentem Mikem Pencem během minuty ticha za oběti střelby z Las Vegas.
Prezident USA Donald Trump s manželkou Melanií a viceprezidentem Mikem Pencem během minuty ticha za oběti střelby z Las Vegas. | Foto: Reuters

Washington - Masakr v Las Vegas, při kterém osamělý střelec zabil nejméně 59 lidí a dalších 527 zranil, se stal nejhorším incidentem tohoto druhu v historii USA.

Na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi teď je, aby se pokusil rozjitřený národ uklidnit. 

Tak, jak se to v minulosti povedlo některým jeho předchůdcům v úřadě. 

Už první reakce veřejnosti a médií na zabíjení v Las Vegas ale ukazují, že to bude mít současný prezident USA mimořádně těžké.

Hlavně kvůli vlastní složité osobnosti.

I kvůli složitému tématu, které už roky hýbe americkou společností: měly by Spojené státy zpřísnit zbraňové zákony?

Akt čistého zla

Prezident Donald Trump v krátkém úterním projevu z Bílého domu nazval pondělní tragickou událost v Las Vegas "aktem čirého zla".

"Jsme spojeni ve smutku, šoku a pláči. Amerika se semkne v jedno," prohlásil Trump.

V minulosti se to zemi povedlo.  

Spojila se za Ronaldem Reaganem po havárii raketoplánu Challenger v roce 1986. Za Billem Clintonem po bombovém atentátu v Oklahomě v roce 1995. Nebo za Georgem W. Bushem po teroristických útocích z 11.září 2001.

Šlo sice jen o krátkodobou jednotu, ale na chvíli považovala většina Ameriky Bushe za "svého prezidenta".

Donald Trump, který se podle svých slov chystá do Las Vegas ve středu, ale možná tuhle šanci ani nedostane.

"Nejsem schopná nazývat ho prezidentem. Říkám mu prostě 46," uvedla krátce před Trumpovým úterním projevem jedna z volajících v diskusním pořadu washingtonského televizního kanálu C-SPAN.

Střelec zaútočil na diváky koncertu v Las Vegas. Souhrn nejhoršího masakru střelnou zbraní v dějinách USA | Video: Reuters, Lindsay Lee Padgett, twitter/RancyRima, instagram/vincestagramen

Polarizující Trump

Trump je 46. prezidentem USA a tato divačka kanálu C-SPAN nebyla zdaleka jediná z účastníků debaty věnované tragédii v Las Vegas, kteří ho měli potřebu ostře kritizovat.

Trumpův úterní projev k tragédii v Las Vegas byl přitom ve srovnání s řadou jeho předchozích veřejných vystoupení k důležitým celospolečenským tématům nebývale klidný a soustředěný.

I přesto Američany, jako je právě zmiňovaná divačka, na svou stranu pravděpodobně nezískal.

Už Trumpova tvrdá předvolební kampaň, s nevybíravými útoky vůči jeho oponentům, Ameriku nebývale rozdělila.

"Pro mě to není prezident, nehlasovala pro něj většina národa," připomíná třicetiletá Julia z New Yorku.

Před pár dny čekala před knihkupectvím v Brooklynu dlouhou frontu na autogramiádu Hillary Clintonové.

V absolutním počtu odevzdaných hlasů Trumpa volilo zhruba o 2 miliony méně voličů než Clintonovou.

A podle kritiků se jejich obavy naplnily, Trump zásadně selhává i jako prezident. Například po tragédii v Charlottesville ve Virginii ze začátku letošního srpna.

Po najetí autem člena krajní pravice a sympatizanta s neonacismem do levicových demonstrantů zůstala na místě mrtvá žena a dalších dvacet lidí bylo zraněno.

Prezidentovo následné vyjádření, že na obou stranách konfliktu byli "velmi dobří" lidé, atmosféru rozhodně nezklidnilo, ale naopak jen dále rozjitřilo.

To samé se dá říci o Trumpově čerstvém sporu s hráči populární ligy amerického fotbalu (NFL), kteří odmítají vzdát obvyklou poctu americké hymně, hrané na začátku zápasů. A na protest proti násilí na černošské menšině při ní poklekají. 

Prezident se ani na chvíli nesnažil hráče oslovit, ale rovnou je urazil jako "bastardy" a vyzval majitele klubů, ať je vyhodí.

"Modlíme se s Melanií za společenskou jednotu a mír," uvedl americký prezident v úterním projevu.

Ani jedno však současnou Trumpovu Ameriku nejspíše nečeká. 

Za všechno může bouchačka?

Masakr v Las Vegas totiž okamžitě otevřel jednu z nejkontroverznějších otázek ve Spojených státech.

Otázku zbraní, jejichž vlastnění a nošení Američanům zakotvuje druhý dodatek ústavy. 

A opět stačilo v úterý chvíli sledovat debatu na televizi C-SPAN, aby byly jasné zákopy, v kterých obě strany hájí své, navzájem nesmiřitelné, postoje.

Jedna strana tvrdí, že masakr v Las Vegas znovu ukázal, že střelné zbraně jsou z pohledu dnešní moderní společnosti nepřípustně lehce dostupné.

Zbraňové zákony je podle ní potřeba zpřísnit.

Podle oponentů je to přesně naopak. Na druhý dodatek nelze sahat. A to i proto, aby se Američané mohli sami bránit případnému nebezpečí ze strany střelců, jako byl i ten v Las Vegas.

Trumpův předchůdce v Bílém domě Barack Obama přitom usiloval o zpřísnění zákonů na držení zbraní. 

Nejhlasitěji to z jeho úst zaznělo po masakru na základní škole v americkém městě Sandy Hook před Vánoci roku 2012. Mezi dvanácti tamními oběťmi bylo i deset malých prvňáků.

"Veškerou silou svého úřadu se zasadím za přísnější zákony," uvedl tehdy Obama a v očích se mu zaleskly slzy.

Kongres ale neschválil žádný z jeho návrhů. Na úrovni jednotlivých amerických států se legislativa mnohdy naopak ještě uvolnila.

Obama nakonec během osmi let v úřadě bezmocně sledoval celkem čtrnáct masových vražd střelnými zbraněmi v USA. 

Více zbraní, více bezpečí?

Na některé z nich už reagoval, ještě jako prezidentský kandidát, i současný šéf Bílého domu Donald Trump.

A je zřejmé, že zastává úplně opačné stanovisko než Barack Obama. Zbraně podle něj mohou být pojistkou bezpečnosti slušných Američanů před těmi, kdo je ohrožují.

V prosinci 2015 - poté, co muslimský manželský pár v kalifornském San Bernardinu zabil 14 lidí - Trump na předvolebním mítinku vyzval k "totálnímu a úplnému zákazu vstupu muslimů do USA".

Loni v červnu, když mladý muslim zastřelil v nočním gay klubu v Orlandu na Floridě 49 lidí, pochválil prezidentský kandidát Donald Trump sám sebe za to, že americkou společnost už dříve varoval před "terorismem radikálního islámu".

Vlivná americká organizace National Rifle Association (NRA), lobbujicí za práva majitelů zbraní, vložila do předvolební kampaně Donalda Trumpa 30 milionů dolarů. Nejvíc, co kdy dala jednotlivému prezidentskému kandidátovi. 

Zmíněný incident na Floridě byl až do nedělní noci nejhorším masakrem střelnou zbraní (mass shooting) v historii USA. Po pondělku je to už Las Vegas.

Prostě shooting čili střílečka

Podle řady Američanů je navíc jasné, že podobné tragédie přijdou i v budoucnu. 

Dle analýzy nadstranického institutu Congressional Research Service bylo loni v USA v přepočtu na obyvatele zhruba dvakrát více střelných zbraní než v roce 1968.

Zhruba jde o 300 milionů zbraní.

Podle analýzy amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) z roku 2015 v zemi od roku 2000 stoupla frekvence hromadných střílení, tedy takových, při kterých jsou zabiti tři a více lidí.

V letech 2000 až 2007 to bylo v průměru za rok 6,4 incidentu. V následujících sedmi letech už průměrně 16,4 incidentu ročně.

A sami Američané místo oficiálního "mass shooting" říkají už jen "shooting". Střílečka.

Útočník postřílel návštěvníky festivalu v Las Vegas. Lidé natočili střelbu i raněné | Video: Drew Akiyoshi, Lindsay Lee Padgett, instagram/danbilzerian
 

Právě se děje

Další zprávy