Štrasburk - Je to Sahara, ale má veliké rybné bohatství, které se stalo předmětem sporu mezi Evropským parlamentem (EP), Evropskou komisí (EK) a Marokem.
Západní Sahara představuje typický příklad vleklého problému, který sice může být tiše odložen, ale stejně se vždy v nějaké formě vrátí. Maroko zabralo toto území o rozloze 266 000 kilometrů čtverečních v roce 1976 poté, co se z něj definitivně stáhla bývalá koloniální velmoc Španělsko.
Mezinárodní společenství nárok Maroka na Západní Saharu nikdy neuznalo, ale také neudělalo prakticky nic pro to, aby se situace nějak změnila.
Rabat mluví o tomto teritoriu jako o své "jižní provincii" a využívá jejího nerostného bohatství, kterým jsou především fosfáty. Západní Sahara má ale také 1110 kilometrů dlouhé mořské pobřeží a tudíž ohromný potenciál pro lov mořských ryb.
Toho využívala i Evropská unie, která je největším obchodním partnerem Maroka. Brusel měl s Rabatem smlouvu, že ve vodách u Západní Sahary může lovit 119 evropských rybářských lodí. Za tuto licencí dostávalo Maroko od EU 36 milionů eur ročně.
Je to nelegální a neekologické
Dohoda mezi unií a Rabatem, která byla velmi kritizovaná, měla vypršet v únoru příštího roku. Evropská komise jich chtěla prodloužit o 12 měsíců a mezitím jednat s Marokem o nové smlouvě.
Evropský parlament ale využil pravomocí daných mu Lisabonskou smlouvou a odhlasoval v polovině prosince 326 hlasy proti 296, že k prodloužení smlouvy EU s Marokem o rybolovu nedojde.
Rabat reagoval na tuto skutečnost hněvivě a okamžitě vykázal všechny evropské rybářské lodi ze všech svých teritoriálních vod včetně těch západosaharských.
EP se rozhodoval především na základě zprávy Carla Haglunda, finského europoslance, který zpochybnil legalitu stávající smlouvy vzhledem ke skutečnosti, že EU nikdy neuznala marockou anexi Západní Sahary.
Haglund také kritizoval „nadměrné vytěžování rybích zdrojů" a skutečnost, že původní obyvatelé Západní Sahary ze smlouvy mezi Bruselem a Rabatem nic nemají.
Isabella Loevinová ze švédské Strany zelených řekla poslancům EP, že „Maroko chce naprosto jasně udržet v platnosti smlouvu o rybolovu s EU z jediného důvodu - aby legitimizovalo okupaci Západní Sahary tím, že z unie udělá v tomto kriminálním činu svého komplice".
Sama Evropská komise uznala ve své důvěrné zprávě z roku 2010, kterou získala stanice BBC, že první čtyři roky trvání smlouvy s Marokem přinesly „zklamání".
Španělsko se zlobí
Takto konfrontační postoj evropských poslanců nepotěšil Evropskou komisi, která si přála dojednat s Rabatem tiše novou, kompromisní smlouvu.
Nejvíce nad jejich rozhodnutím lamentuje ale Španělsko. Ze zmíněných 119 evropských lodí, které směly lovit ve vodách u pobřeží Západní Sahary, bylo 100 španělských.
List El País v této souvislosti rozzlobeně napsal, že hlasování EP je „v rozporu s názory Evropské komise a členských států EU".
Západosahařané, kterým se nelíbí, že rybolov je zcela ovládán Maročany, ale doufali právě v takový výsledek.
Maroko naopak namítá, že rybolov v západosaharských vodách je „udržitelný" a že díky smlouvě s EU vznikla řada pracovních míst, která nyní zase zaniknou.
