Manafort úmyslně lhal při vyšetřování ruské kauzy. Důkazy jsou, tvrdí soudkyně

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 2. 2019 8:02
Bývalý šéf volebního štábu Donalda Trumpa Paul Manafort úmyslně lhal vyšetřovatelům a federální porotě v případu údajného vměšování Ruska do voleb v USA. Oznámila to federální soudkyně Amy Bermanová Jacksonová. Manafort je stále ve vazbě a čeká na vynesení rozsudku. Rozhodnutí soudkyně omezuje jeho šance na nižší trest. Verdikt má padnout 13. března, napsala agentura AP.
Bývalý poradce amerického prezidenta Paul Manafort.
Bývalý poradce amerického prezidenta Paul Manafort. | Foto: Reuters

Bermanová Jacksonová dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy pro to, že Manafort porušil dohodu o spolupráci s vyšetřovateli tím, že lhal ve třech z pěti předložených bodů. Ze lhaní vyšetřovatelům ho již dříve obvinil zvláštní vyšetřovatel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller, který objasňuje vliv Ruska na americké prezidentské volby v roce 2016.

Manafort podle soudu lhal o svých stycích se svým někdejším rusko-ukrajinským spolupracovníkem Konstantinem Kilimnikem, který má údajně vazby na ruskou rozvědku. Prokurátoři Manaforta rovněž obvinili, že lhal FBI, vyšetřovatelům a federální porotě o svých rozpravách s Kilimnikem o případném mírovém plánu týkajícím se řešení rusko-ukrajinského konfliktu na Moskvou anektovaném Krymu. Mimo jiné jde o schůzku počátkem srpna 2016, kdy byl Manafort v kampani Donalda Trumpa stále ve vysokém postavení. Zúčastnil se jí i Manafortův náměstek Rick Gates. Podle obvinění prokuratury Manafort rovněž nemluvil pravdu o sdílení volebních údajů s Kilimnikem.

Manafortovi obhájci tvrdí, že jejich klient nezamýšlel vyšetřovatele záměrně oklamat, spíše některé detaily pozapomněl. Nebylo podle nich také prokázáno, že je dotčené téma pro vyšetřování důležité.

V rámci dohody se Manafort přiznal k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Výměnou za to se měly soudy přestat zabývat několika body obžaloby ve dvou Manafortových případech, u kterých se porota nedokázala shodnout na jeho vině. To se týká například praní špinavých peněz a daňového podvodu. Soud ve Virginii ho loni v srpnu uznal vinným v osmi bodech obžaloby, v dalších deseti se porota na verdiktu neshodla. Obvinění se týkala Manafortových finančních aktivit z doby, kdy pracoval ve prospěch někdejšího proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Druhému procesu, který byl plánován na loňské září do Washingtonu a ve kterém se měl zodpovídat ze zamlčení svých lobbistických aktivit ve prospěch Janukovyče, se Manafort vyhnul uzavřením dohody s Muellerem. Žádný z Manafortových případů s prezidentskou kampaní nesouvisel, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy