


Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě dělají územní nárok Rusko i Japonsko. Jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví, Dmitrij Medveděv navštívil ostrovy čtyřikrát, v roce 2021 se tam vydal premiér Michail Mišustin. Tokio Putinův krok důrazně odsoudilo.

Po cestě do Južno-Sachalinsku se Putin vydal na ostrov Iturup. Japonské ministerstvo zahraničí proti této návštěvě vyjádřilo důrazný protest: Iturup je jedním ze čtyř ostrovů Kurilského hřbetu, které zůstávají předmětem územního sporu mezi Ruskem a Japonskem. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.
Na Iturupu Putin navštívil rybářský závod, kde si popovídal se zaměstnanci a ochutnal kaviár. Setkal se také s guvernérem Sachalinské oblasti Valerijem Limarenkem. Ten Putinovi vyprávěl o podpoře účastníků „speciální vojenské operace“ (tak Rusové nazývají válku na Ukrajině – pozn. red.) a jejich rodin.

Podle slov úředníka při setkáních s obyvateli odlehlých oblastí lidé, zejména ženy, říkají: „Všechno pro vítězství.“
„Takoví jsou naši lidé. Mají genetický kód vítězů,“ odpověděl Putin.
Kromě běžných lidí hovořil také s velitelem Tichomořské flotily, šéfem pohraniční správy v Sachalinské oblasti a velitelem 68. armádního sboru. Chtěl po nich, aby předložili návrhy na zajištění bezpečnosti Ruska na Dálném východě.
„Je zřejmé, že hlavní úkoly se dnes řeší v rámci speciální vojenské operace, ale naší společnou povinností je zajistit bezpečnost ruského státu na všech jeho hranicích a na všech územích. Jedná se o náročnou oblast,“ řekl Putin.
Putinův krok ostře odsoudil japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi. „Severní území, včetně ostrova Iturup, jsou nedílným japonským územím, a to jak z historického hlediska, tak podle mezinárodního práva, a japonská vláda proti této návštěvě důrazně protestuje,“ napsal ministr na síti X s odkazem na japonské označení sporných ostrovů.
Podle japonské tiskové agentury Kjódó je zjevné, že Putin chce tímto krokem pozorovatelům doma i v zahraničí ukázat, že Rusko, které vede pátým rokem ozbrojenou agresi proti Ukrajině, nemíní činit žádné územní ústupky - a to ani vůči Japonsku, jež požaduje navrácení sporných ostrovů.
Vzhledem k tomu, že se Japonsko připojilo k USA a dalším západním zemím a uvalilo na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu sankce, jsou vyhlídky na obnovení jednání mezi Moskvou a Tokiem o podpisu mírové smlouvy mizivé, podotkla Kjódó.



Neshody ohledně jižní části Kurilských ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvku Habomaj, které leží nejblíže Japonsku, představují od konce druhé světové války hlavní překážku pro uzavření mírové smlouvy mezi Moskvou a Tokiem.
Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili, a souostroví se tak stalo součástí tehdejšího Sovětského svazu. Japonsko si činí nárok na jeho jižní část, kterou nazývá Severním územím. Rusové naopak tvrdí, že jde o nedílnou a legitimní součást Ruské federace a že japonský postoj zpochybňuje výsledky druhé světové války.
„Navázali jsme konstruktivní vztahy s řadou japonských představitelů, včetně tragicky zesnulého Abeho (bývalý japonský premiér, který v roce 2022 zemřel při atentátu – pozn. red.), který se zasloužil o sblížení Japonska a Ruska. O sblížení našich postojů,“ prohlásil dále ruský prezident.
Podle něj má Japonsko vůči Ruské federaci nároky ohledně Kurilských ostrovů, „ačkoli jsou tyto ostrovy v mezinárodních dokumentech uznány jako součást Ruska na základě poválečné reality po druhé světové válce“.
Tvrdil také, že Rusko Japonsku nehrozí a že Moskva nemá vůči Tokiu žádné nároky. Cvičení tichomořského loďstva jsou podle něj nezbytná pro zdokonalení celé vojenské složky Ruska v asijsko-tichomořském regionu a jsou to právě Japonci, kteří ve svých doktrinálních dokumentech zařadili Rusko mezi hlavní hrozby.



Policisté v úterý ráno kvůli anonymní výhrůžce bombou evakuují nemocnici Kadaň na Chomutovsku, museli ji opustit i někteří pacienti, kteří jsou na lůžku. Na místě je pyrotechnik a kynolog se psem specializovaným na vyhledávání výbušnin, uvedla policie na síti X. Anonym uložení bomby nahlásil e-mailem, řekla mluvčí nemocnice Karolína Odlasová.



Česko čekají tvrdé reformy. Alespoň podle klíčového šéfa sekce rozpočtu ministerstva financí. Dva dny poté, co ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok s téměř 400miliardovým schodkem, čelili dva vysocí státní úředníci ministryně Aleny Schillerové ostrým dotazům několika poslanců. Odpovědi na nejdůležitější dotaz se politici ale nedočkali.



Chvilka nepozornosti při úklidu málem připravila rodinu z polské vsi Warzymice o celoživotní úspory. Spolu s vysloužilou komodou totiž ke kontejnerům putovala i tajná skrýš s více než milionem korun. Než se původní majitelé stačili vrátit, nábytek i s penězi zmizel.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov chce otevřít debatu o větším zapojení žen do armády. Podle něj mají oproti mužům biologické předpoklady, které jim mohou na moderním bojišti přinést důležitou výhodu.



Série útoků jemenských povstalců Húsiů na cíle v jižní části Saúdské Arábie zranila 73 civilistů, včetně žen a dětí, uvedla v úterý Rijádem vedená koalice v Jemenu. Zároveň slíbila odvetu. Podle Húsíů bylo zasaženo mezinárodní letiště i zařízení saúdskoarabské ropné společnosti Aramco, uvedla agentura AFP.